Slovník (ne)vzdělaného investora: S touhle základní jedenáctkou pojmů můžete nastoupit do tržního zápasu

1. Akcie: Cenný papír, který představuje podíl na vlastnictví společnosti. Držitel akcie má právo na část zisků (dividendy) a může se podílet na rozhodování firmy (pokud má dostatečný podíl).

Kousek firmy, který si můžeš koupit, abys měl pocit, že jsi boss. Co na tom, že vlastníš 0,000001 % společnosti a rozhodně tě na valnou hromadu nepozvou. Cena se mění podle toho, co si o firmě myslí ostatní, a protože lidé jsou nevyzpytatelní, hodnota tvojí investice může vyletět do nebes, ale taky spadnout jako Neymar na trávu, jakmile se ho obránce ani nedotkne.

2. Poptávka a nabídka na trhu: Poptávka je množství aktiva, které jsou investoři ochotni koupit za určitou cenu, zatímco nabídka je množství, které jsou prodávající ochotni prodat. Jejich vzájemné působení určuje tržní cenu.

Zákon trhu říká, že když chce něco hodně lidí, cena roste. Když to nikdo nechce, cena padá. Logické? Ano. Férové? Vůbec. Protože i když všichni říkají, že "akcie Applu nikdy nepadnou", stačí jedna špatná zpráva o prodejích iPhonů v Číně a už pro tebe běží s nosítky.

3. Dluhopis: Cenný papír, jehož prodejem si emitent (stát, firma) půjčuje peníze od investorů a zavazuje se je v určité době splatit i s úrokem.

Když stát nebo firma potřebuje peníze, tak si je půjčí. Třeba od tebe. Slíbí, že ti vrátí víc, než sis půjčil, a dost často to dodrží. Někdy se ale rozhodne, že tě zklame. Dluhopisy jsou pro lidi, kteří chtějí stabilní výnosy a nemají rádi dramata. I když i tady to někdy připomíná taktickou, upracovanou fotbalovou telenovelu, navíc někdy s prodloužením a penaltami.

4. Výnos a kupón: Výnos je celkový zisk z investice, zatímco kupón je pravidelná úroková platba, kterou investor dostává za držení dluhopisu.

Kupón je odměna, kterou dostaneš za to, že jsi někomu půjčil peníze (třeba sis od něj koupil dluhopis). V ideálním světě to znamená, že dostáváš pravidelně nějaký ten peníz. V tom reálném to ale taky někdy znamená, že čekáš a doufáš, že se dlužník nerozhodne "vzít tě přes párky", jak se říká na Hanspaulce.

5. Býčí trend: Situace, kdy ceny aktiv dlouhodobě rostou, obvykle o 20 % nebo více od předchozího minima. Trvá do chvíle, kdy nastane významná korekce nebo změna trendu (pokles o 20 % z maxima).

Období, kdy ceny letí vzhůru a všichni si myslí, že z nich budou milionáři. Lidé kupují akcie, mluví o nich u oběda a i Tomáš Řepka namísto blikanců začíná investovat. Vypadá to skvěle, dokud to najednou neskončí a (skoro) všichni nezpanikaří.

6. Medvědí trend: Nastává, když ceny aktiv dlouhodobě klesají o 20 % nebo více od posledního maxima. Obvykle je provázen negativním sentimentem a ekonomickou nejistotou.

Přesný opak býčího trendu. Neplést s nedvědím trendem. Ceny padají, média šíří paniku a tvoje portfolio je jenom smutná vzpomínka na lepší časy. Všichni tvrdí, že "takhle levné už to nikdy nebude", ale každý, kdo nakoupil třeba na podzim 2008, ví, že to může být ještě o dost levnější.

7. Vzestupný a sestupný trend: Vzestupný neboli růstový trend znamená, že cena aktiva dlouhodobě roste a vytváří vyšší minima a vyšší maxima. Sestupný trend je charakterizovaný posuny na nová minima při stále nižších lokálních maximech.

Dlouhodobé stoupání cen, které tě přesvědčí, že se trhy nikdy nemýlí. Tak dlouho sleduješ, jak všechno roste, až si řekneš, že je ten pravý čas nakoupit. Zpravidla v tu dobu ale přijde obrat. Na tým, který stále vyhrává, se také nevyplatí sázet donekonečna, každý nakonec prohraje.

8. Technická analýza: Technická analýza se snaží předpovědět budoucí vývoj cen pomocí historických dat a grafických vzorců.

Umění kreslit čáry na grafy a tvrdit, že z nich dokážeš předpovědět budoucnost. Funguje to podobně jako horoskopy – když se trefíš, jsi génius, když ne, tak "tentokrát chyběl kousek štěstíčka".

9. Kryptoměna: Digitální nebo virtuální měna, která využívá kryptografii pro zabezpečení transakcí a často funguje na decentralizované blockchainové síti.

To je tak, když si řekneš, že tradiční finance jsou nuda, a rozhodneš se investovat do něčeho, co může během dne vyskočit o 100 %, ale taky úplně zmizet. Skvělé pro lidi, co milují extrémně vypjaté zápasy.

10. Volatilita: Volatilita neboli kolísavost měří, jak výrazně se cena aktiva mění v čase. Vysoká volatilita znamená velké cenové výkyvy, nízká naopak stabilnější hodnoty.

To je to, co tě v noci budí. Znamená, že cena tvojí investice se může změnit kdykoli a jakkoli. To je super, když to jde nahoru, a děsivé, když to padá rychleji než tvoje sebevědomí po neproměněné penaltě.

11. Shortování (short selling): Strategie, kdy investor spekuluje na pokles ceny aktiva tím, že si ho půjčí, prodá a později se je snaží koupit levněji zpět a vrátit původnímu majiteli. Vydělá na rozdílu ceny.

To je, když si půjčíš třeba akcie, prodáš je za vysokou cenu a doufáš, že je koupíš zpátky levněji. Když se to povede, cítíš se jako Messi. Když ne, jsi jen další hráč, co si myslel, že vyzraje na rozhodčího, tedy trh.

A jako žolík, který vyběhne na hřiště, když potřebujete rozhodnout zápas, jeden vysoce aktuální pojem.

Clo: Clo je daň, kterou stát uvaluje na dovoz (a někdy i na vývoz) zboží, aby reguloval obchod a chránil domácí ekonomiku. Může sloužit jako zdroj příjmů pro státní rozpočet nebo jako nástroj k ochraně domácích výrobců před zahraniční konkurencí.

Clo je jasný vzkaz od trenéra, že to má soupeře na hřišti pořádně bolet. Když si chcete koupit levnou kvalitní posilu z ciziny, clo se postará, aby se její cena magicky zvedla, protože přece musíte přispět na ochranu domácích hráčů. Co na tom, že jsou dražší a třeba už jim to tolik neběhá. A když necháme fotbal fotbalem, je clo zkrátka takový obchodní troll, který číhá na hranicích, aby vám připomněl, jak fajn je onen mytický fenomén zvaný svobodný trh. Ale když budete nadávat na clo, zkuste si taky vzpomenout, že to levné zboží ze zahraničí občas skáče do vašeho nákupního košíku z ramenou dětských dělníků, mizerných platů a pracovních podmínek, které by ve vaší zemi neprošly ani jako noční můra Josefa Středuly. Clo je otravné, ale někdy je to holt možná trochu zoufalý a agresivní pokus říct: "Hele, co takhle hrát trochu víc fér?"