Lithium v Česku: Probereme se z kocoviny a dojedeme (nejen) německý vlak?

Před parlamentními volbami v roce 2017 vypukla v Česku lithiová aféra a v parlamentu padala slova o krádeži národního majetku. Na pojem národního bohatství Češi slyší. A není divu, vyvolává totiž představu ropných rájů, ve kterých jsou mrakodrapy a umělé sjezdovky financovány petrodolary. Může se ale lithium stát českou bílou ropou?

Lithium po kapsách

Všichni nosíme stříbrolesklý kov po kapsách v podobě lithium-iontových (li-ion) baterií chytrých telefonů, tabletů a další elektroniky. Čeká se rostoucí poptávka po lithiu, a to hlavně díky boomu elektromobilů a nárůstu podílu obnovitelných zdrojů na produkci elektrické energie. S postupným nahrazením spalovacích motorů elektrickými počítají v Evropě všichni relevantní hráči, tedy národní vlády, Evropská unie i automobilky.

SVĚTOVÉ ZÁSOBY LITHIA(zdroj: U.S. Geological Survey)

Evropské plány na uhlíkovou neutralitu do roku 2050 do značné míry vycházejí z předpokladu upouštění od fosilních paliv v osobní dopravě. Tyto záměry nahrávají představě, že lithium je "ropa budoucnosti", tedy surovina nezbytná pro energetiku a dopravu. Má to ale dva háčky – cena lithia bude závislá na technologickém vývoji, kdy v krajním případě může dojít k nahrazení lithia v bateriích jiným kovem (například sodíkem), a na poměru poptávky a nabídky. Přední světové těžařské společnosti se již kromě lithia zajímají také o další kovy potřebné k výrobě baterií, jako jsou kobalt, nikl a platina. Vyčíslovat předem hodnotu ložiska lithia na Cínovci proto v současnosti není nic jiného než populistická hra politiků.

Německá spolupráce

Tahounem v oblasti zelených technologií v rámci Evropské unie je Německo, které vyhlásilo ambiciózní plán docílit uhlíkové neutrality do roku 2050 i bez evropské dohody. Významnou součástí plánu je přechod na elektromobilitu a schopnost uskladnění energie z obnovitelných zdrojů, na což se Němci koncepčně připravují.

V dohledné době má začít těžba lithia na německé straně Krušných hor a firma ACI Systems s podporou vlády podepsala dohodu o spolupráci s bolivijskou státní firmou Bolivian Lithium Deposits. Bolivijské zásoby jsou atraktivní, protože se podle průzkumů jedná o druhé největší naleziště lithia na světě a kov je zde přítomen ve slaných povrchových vodách. Jeho zpracování je díky tomu levnější a jednodušší než v případě hlubinné těžby.

Oba státy se dohodly, že až 80 % vytěženého hydroxidu lithia bude exportováno právě do Německa. Těžba má začít v roce 2022 a v ideálním případě se počítá s produkcí 40 tisíc tun lithia ročně po dalších 70 let. Dohoda je výhodná pro všechny zúčastněné – zchudlá Bolívie získá stabilní příjem a Německo si zajistí surovinové krytí pro naplnění své energetické koncepce.

Německá firma ACI Systems uspěla v konkurenci sedmi firem z Číny, Ruska a Kanady, mimo jiné díky podpoře německé vlády, která nabídce dodala největší důvěryhodnost. Spolková vláda se také loni rozhodla podpořit firmy vyrábějící baterie nové generace státní subvencí ve výši jedné miliardy eur. Odborníci přitom upozorňují, že i tak bude těžké dohnat náskok, který před Německem v této oblasti mají Jižní Korea, Japonsko a Čína.

České vydírání

Jak se jeví ve světle německého vývoje česká debata o lithiu? Mírně řečeno jako velice nekoncepční. Během posledních let prošla několika turbulentními zvraty. Noviny nejprve psaly o "pokladu pod Krušnými horami za stovky miliard", přičemž u veřejnosti převládl pocit, že tyto stovky miliard stačí zvednout ze země.

Následovala známá "kauza lithium", ke které se před parlamentními volbami v roce 2017 vyjádřily zřejmě všechny politické strany. Spustilo ji memorandum o porozumění, ve kterém se konstatovalo, že pokud australská firma European Metals Holding bude lithium v Česku těžit, měl by se kov u nás i zpracovávat do finální podoby ve formě baterií. Tehdejší ministr financí Andrej Babiš však prohlásil, že lithium by měla těžit státní firma Diamo a že memorandum s Australany je pro českou stranu nevýhodné. Padl dokonce výrok o možném podání trestního oznámení na tehdejšího ministra průmyslu a obchodu za ČSSD Jiřího Havlíčka.

Nejnovější vývoj ale ukazuje jiným směrem než ke státní firmě Diamo. O těžbu se totiž začala zajímat skupina ČEZ prostřednictvím dceřiné společnosti Severočeské doly. Energetický gigant se rozhodl poskytnout EMH půjčku 2 miliony eur, kterou si buď nechá vrátit, nebo ji promění na akciovou účast. Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše je ve hře dokonce navýšení kapitálové účasti na majoritní podíl.

Ze strany EMH a její dceřiné společnosti Geomet se zřejmě jedná o snahu zajistit si účast českého státu na projektu, aby tak zahájení těžby bylo i v jeho finančním zájmu. Možné benefity pro ČEZ vyplývají z potenciálu lithia při výrobě velkokapacitních baterií pro ukládání energie.

Na rozdíl od Německa jsme k celkem logickému cíli, tedy spolupráci státu na těžbě, dospěli cestou nátlaku a populistických kampaní, což mimo jiné vede k technologickému zaostávání za asijskými tygry. Způsob vyjednávání s australskou EMH nás navíc z hlediska investiční pověsti posouvá daleko na východ, kde se na zahraniční investory hledí a priori s nedůvěrou.

Zahozený poklad

Jaké bude mít příběh o těžbě lithia v Česku vyústění? Kvůli populistům zní z České republiky vzkaz, že v případě zájmu o strategické a dlouhodobé investice si musíte nejprve vybudovat politické předmostí, abyste nebyli obviněni ze snahy o krádež národního majetku. EMH se provinila jen tím, že rozjížděla byznys v ČR před volbami a těžba lithia se některým hodila jako klacek na politické oponenty.

Pokud se podaří dohnat ztracený čas a těžba začne kolem roku 2022, jak bylo původně v plánu, měla by již cena lithia opět růst. Zhodnocení českých lithiových zásob ale závisí na naší schopnosti lithium vytěžit a zpracovat. Jakékoli mávání čísly a grafy nepřináší ekonomice nic. Významný příspěvek do státního rozpočtu a vytvoření několika tisíc pracovních míst budou možné pouze tehdy, pokud se český stát rozhodne pro spolupráci a podporu, nikoli pro permanentní konflikt a vydírání.

Občanům ČR tak nezbývá nic jiného než vyvíjet tlak na odpovědné představitele, aby místo laciného populismu prokázali diplomatické a obchodnické schopnosti. A dokázali pro Českou republiku vyjednat důstojné partnerství, které bude výhodné pro obě strany. Jinak je možné, že "poklad pod Krušnými horami" ztratí hodnotu stejně rychle, jako ji nabyl.