Proč zlatá horečka ustupuje, i když ekonomický pacient ještě není z nejhoršího venku?
Cena zlata se propadla (zatím) na svou červencovou úroveň. Od srpnového vrcholu již klesla o více než 200 dolarů na trojskou unci. Druhá vlna pandemie by ale mohla kurz opět poslat severním směrem.
V srpnu vystoupala cena zlata na svou historicky nejvyšší úroveň okolo 2 075 USD za trojskou unci, od té doby se ale snižuje. V polovině tohoto týdne spadla pod 1 900 USD, ve čtvrtek dokonce přechodně pod 1 850 USD. Tím se vrátila na červencovou hodnotu, tedy na úroveň, ze které začal prudký a rychlý růst.
Výprodeje zasáhly i trh se stříbrem, jehož cena v dolarech se od začátku týdne snížila o zhruba 15 %. "Může za to relativně silná americká měna, ve které se drahé kovy obchodují. V posledních týdnech dolar posiloval vůči většině ostatních měn," říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom BH Securities. Tím došlo ke zdražení nákupů kovů pro ty, kteří je nenakupují v dolarech, respektive na tyto nákupy v dolarech nevydělávají.
Zjednodušeně řečeno tedy v poslední době investoři dávají přednost dolaru před většinou ostatních tržních možností. Je to cítit na akciovém trhu a stejně tak to odrážejí v dolarech obchodované komodity, jako jsou zlato nebo stříbro.
"Přestože ceny drahých kovů momentálně klesají, hospodářská situace může nahrát jejich opětovnému růstu. Druhá vlna pandemie vnáší nejistotu do vývoje ekonomiky," upozorňuje Křeček. To může podpořit investice do takzvaných bezpečných tržních přístavů, mezi které zlato i další drahé kovy nepochybně patří.
Centrální banky se navíc snaží podporovat ekonomiku mimořádně uvolněnou měnovou politikou, která by dlouhodobě měla vést ke znehodnocování peněz. "A to je další motivace k nákupu zlata a drahých kovů obecně," uzavírá hlavní ekonom BH Securities.
