O nerovnoměrné destrukci poptávky po plynu v Evropě
Evropa již citelně snižuje poptávku po zemním plynu v reakci na rekordně vysoké ceny, což podtrhuje poměrně chmurné hospodářské vyhlídky regionu. Zatímco pro nadcházející zimu se zdá být nedostatek zemního plynu nepravděpodobný, příští rok může být vše jinak.
Dodávky zemního plynu z Ruska do Evropy dosahují 10 % úrovně z roku 2021, což způsobilo nárůst cen plynu v Evropě na historická maxima. Nicméně zásoby plynu v evropských zásobnících jsou před zimou nad historickým průměrem a dosahují 90 % kapacity, a to díky alternativním zdrojům dodávek, především zkapalněného zemního plynu (LNG). Z krátkodobého hlediska jde o dobrou zprávu, obavy ale vzbuzuje skutečnost, že během zimy vyčerpané zásoby nebude jak doplnit během roku 2023. Vychází to samozřejmě z předpokladu, že dodávky plynu z Ruska zůstanou na současných nízkých úrovních, případně budou nižší.
Evropa se tak dostává do svízelné situace. Politici pracují se stropy cen energií, toto omezení by však zároveň mohlo firmy i domácnosti odradit od dalšího snižování spotřeby plynu a dosažení potřebného snížení poptávky. Podle Evropské komise musí poptávka po plynu v období od srpna 2022 do března 2023 klesnout o 15 %, aby se podařilo zvládnout narušení dodávek plynu.
Evropská unie jako celek je na relativně dobré cestě tento cíl splnit, v současnosti dosahuje pokles poptávky po plynu zhruba 7 %. Země jako Francie, Španělsko a Itálie mají ale k dosažení cílů ještě daleko.
Klíčem k tomu, zda se podaří cíle dosáhnout, bude spotřebitelské rozhodování domácností. Chladná zima by mohla mít za následek omezení spotřeby plynu v průmyslu v zájmu ochrany dodávek suroviny pro domácnosti, což by dále prohloubilo hospodářské potíže Evropy. Letošní zima má být podle předpovědí sice teplotně nadprůměrná, což by mělo částečně mírnit tlak, jde ale o předpověď počasí. A ta se umí ukázkově nenaplnit.
Co se stane příští zimu, je ještě méně jasné. Zásadní roli bude opět hrát počasí, stejně jako to, do jaké míry bude Evropa schopna zajistit dostatečné náhradní dodávky plynu z Blízkého východu a USA, zda se jí podaří uvést do provozu nové zdroje "zelené" energie a do jaké míry bude region ochoten tolerovat využívání "špinavých" zdrojů energie, jako jsou uhlí a jádro.
Zdroj: Fidelity International
