Unce zlata za 5 000 dolarů? Proč ne, říká hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen
Cena zlata překročila 2 600 dolarů za trojskou unci, tím ale růst nemusí být vyčerpán, říká hlavní komoditní stratég Saxo Bank Ole Hansen. Větrem v zádech jsou žlutému kovu snižování úrokových sazeb i geopolitické napětí. V delším horizontu podle něj nelze vyloučit žádnou cenu. U části investorů rekordní ceny zlata podporují také zájem o stříbro, které si letos vede dokonce ještě lépe než nejpopulárnější vzácný kov. Příběh lithia je podle Hansena o poznání složitější. Kov nezbytný k výrobě baterií pro elektromobily podle něj doplatil na vlastní úspěch, a má-li jeho cena začít opět růst, musí v reakci na úroveň poptávky dojít k omezení nabídky.
V rozhovoru mimo jiné zaznělo:
Odhadl jste, že by cena unce zlata mohla brzy stoupnout na 3 000 dolarů. Mohla by se časem dostat i na 5 000 dolarů?
Proč ne, pokud by tomu nahrávaly obavy o vývoj na dalších trzích. Před 20 lety se zlato obchodovalo asi za 300 dolarů za unci, nyní se obchoduje téměř za 3 000 dolarů. Jednou z předností investičních kovů je to, že si dlouhodobě udržují kupní sílu. Zlato tak pomáhá uchovat bohatství a tato jeho vlastnost nezmizí.
Nesmíme zapomenout ani na čínskou střední třídu, která se na důchod připravovala investicemi do nemovitostí a na akciovém trhu. Oba tyto trhy ale mají problémy, což je také důvod, proč se zvyšuje zájem o zlato.
Co další komodity? Hodně se mluví o lithiu, o tom, jak růst poptávky povede ke zlevnění baterií. Proč by ale mělo lithium zlevňovat, když po něm bude vysoká poptávka?
Lithium stále do jisté míry trpí vlastním úspěchem. Masivní nárůst ceny lithia vedl před několika lety k vysoké produkci, která nakonec převýšila poptávku, a cena se zhroutila.
V některých regionech se poptávka po elektromobilech stabilizuje, což mimo jiné znamená mírnější růst výroby baterií a poptávky po lithiu. Růst poptávky tak bude zřejmě slabší než dosud.
Jedinou cestou k vyšší ceně suroviny je tak podle mě omezení její produkce. Je to podobné, jako když OPEC omezuje těžbu ropy, aby stabilizoval její ceny. Určité náznaky toho již vidíme, ale může to trvat, protože náklady na těžbu jsou relativně nízké, takže i při poklesu ceny suroviny doly vydělávají.
