Maduro po Turecku, Íránu a Alžírsku jednal o spolupráci v Kataru a Kuvajtu

"Dohodli jsme se na investicích z kuvajtského fondu i od soukromých podnikatelů, nabídli jsme jim investovat ve Venezuele do cestovního ruchu, energetiky, obchodu. Rádi bychom také zlepšili a rozšířili obchodní výměnu," sdělil Madurův úřad podle agentury EFE. Venezuelského prezidenta doprovází početná delegace, v níž jsou mimo jiné ministři zahraničí, zemědělství, dopravy či turistiky.

Maduro se v Kuvajtu setkal s šéfem tamní diplomacie, předsedou parlamentu či s Haísámem Ghaisem, který se v srpnu stane novým generálním tajemníkem Organizace zemí vyvážejících ropu (OPEC). Členem této organizace je i Venezuela, která má největší zásoby ropy na světě, ale v posledních letech její těžba výrazně klesla kvůli ekonomické krizi, americkým sankcím a dlouhodobě špatnému stavu tamních rafinérii. Venezuelská opozice viní Madurovu socialistickou vládu, že neinvestovala do údržby a modernizace sítě rafinerií a státní peníze zpronevěřila.

První zastávkou nynější Madurovy zahraniční cesty se stalo před týdnem Turecko, kde venezuelský prezident obdržel příslib investic mimo jiné do ropného průmyslu, bankovnictví či cestovního ruchu. Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan po setkání uvedl, že turecko-venezuelská obchodní výměna se od roku 2019 zvýšila z asi 150 milionů dolarů na loňských více než 850 milionů dolarů.

V Íránu se venezuelskému prezidentovi dostalo vřelého přijetí. Tamní prezident Ebrahím Raísí vztahy s Venezuelou označil s odkazem na Spojené státy za strategické vůči imperialismu. Pochválil Venezuelu za "perfektní odolnost vůči (americkým) sankcím a imperialistickým hrozbám", jimiž íránský lid podle něj trpí přes 40 let. Venezuelsko-íránská dohoda o spolupráci na 20 let zahrnuje ropný a petrochemický průmysl, cestovní ruch či zemědělství. V červenci by také měla začít létat přímá linka z Caracasu do Teheránu, oznámil během návštěvy Maduro.