EP zaujal pozici pro vyjednávaní o dlouhodobém rozpočtu EU

EP vyjádřil svou "jednotu a připravenost" pro nadcházející jednání s ministry členských zemí EU o víceletém finančním rámci na roky 2021-2027 a zároveň lituje, že členské státy zatím neučinily "významný pokrok" ve stanovení společného postoje.

Europoslanci považují rozpočtový návrh Evropské komise za nedostatečný pro naplnění všech priorit, ač je podle nich krokem vpřed. V rámci svého stanoviska tak EP navrhuje například více prostředků na výzkum či dopravní infrastrukturu. Dále europoslanci požadují nesnižovat financování na politiku soudržnosti či na společnou zemědělskou politiku, zdvojnásobit prostředky na boj s nezaměstnaností mladých či ztrojnásobit prostředky na program Erasmus+. Zároveň chtějí zvýšit objem peněz na boj proti klimatickým změnám.

Příspěvky členských států EU by měly podle poslanců být částečně nahrazeny novými vlastními zdroji financování unie.

"Velmi vítám snahu o zjednodušení administrativy, větší efektivnost, princip jednotného auditu a také důraz na evropskou přidanou hodnotu. O to ostatně usiluji už od roku 2015, kdy jsem byla zpravodajkou za celý Evropský parlament v procesu schvalování účetní závěrky Komise. Jsem ráda, že se tento přístup promítá i do budoucího rozpočtu," uvedla k vyjednávací pozici europarlamentu europoslankyně Martina Dlabajová (ANO). "Naopak ale naprosto nesouhlasím s návrhem parlamentu na další navýšení příspěvků členských zemí do rozpočtu EU až na úrovni 1,3 procenta hrubého národního důchodu (HND). Podle mého názoru je více realistická varianta, kterou představila Evropská komise a která počítá s příspěvkem zemí na úrovni 1,11 procenta HND," dodala.

Asi 94 procent prostředků z rozpočtu EU směřuje zpět občanům, regionům, zemědělcům a podnikům. Zbývajících šest procent tvoří administrativní výdaje EU.