Sazby, peníze a inflace: Základy fundamentální analýzy a její využití

V tomto článku si vysvětlíme ekonomické indikátory, jejichž původ bychom nalezli u jednotlivých vlád, statistických úřadů a centrálních bank. Těmito pro dění na trhu významnými faktory jsou peněžní zásoba, úrokové sazby centrální banky a platební bilance.

Tyto znalosti jsou užitečné ve všech možných oblastech obchodování,a to především proto, že je dnešní finanční trh natolik globalizovaný a vysoce integrovaný, že není prakticky vůbec možné, aby jednotlivé segmenty trhu mohly fungovat samostatně a izolovaně od druhých.

Sazby

Nejvýznamnějším prvkem, který ovlivňuje hodnotu měny, je balíček nejdůležitějších sazeb centrální banky, která hospodaří se zásobami peněz. Centrální banky jsou jedinými legálními původci mincí a bankovek a i ony rozhodují, jak vysoká bude cena při jejich půjčování. Ve zdravém a rostoucím ekonomickém prostředí povedou vyšší úrokové sazby k zhodnocení měny, naopak nižší sazby způsobí její znehodnocení.

Jedním z úkolů fundamentální analýzy na měnovém trhu je změřit u jednotlivých měn jejich poptávku a nabídku. Tyto hodnoty jsou samozřejmě závislé na množství peněz, které jsou v oběhu. Nejdříve je potřeba charakterizovat peněžní zásobu. Tím, že jí porozumíme a vysvětlíme si, jak je ovlivněná základními změnami ve státních ekonomikách, pochopíme, jak a proč dochází k zhodnocení případně znehodnocení měny. Tyto znalosti pak můžeme snadno použít ve svůj prospěch.

Peněžní zásoba

Peněžní zásoba vyjadřuje množství peněz, které v dané národní měně obíhají na trhu. Nejsou to jen bankovky a mince, ale také bankovní vklady, účty peněžních fondů a jiné další formy finanční aktivity. Základní princip její kalkulace je velmi jednoduchý. Můžeme s určitostí říci, že právě peněžní zásoba hrála vždy významnou roli při určování politiky úvěrových sazeb, následně pak ceny měn.

V moderní společnosti mají peníze nejrůznější podobu, ale ve skutečnosti mohou být charakterizovány jako druh nějakého právoplatného média určeného ke směně a půjčování. Peněžní zásoba (a tedy i zásoba měny na globálním trhu) pro nás nejčastěji představuje bankovky a mince, ve skutečnosti ale celkový objem peněz, který může být použit k rozšiřování půjček na trhu, velmi výrazně překračuje pouhou zásobu mincí a bankovek. Moderní bankovní systém umožňuje finančním institucím půjčovat hodnoty, které jsou mnohonásobkem aktuálních peněžních prostředků, které mají banky v záloze. Kalkulace peněžní zásoby se u jednotlivých centrálních bank liší a důležitost, která je tomuto specifickému indikátoru připisována, je také vnímána různě.

Mp x Ro = HDP

Pc x Mn = HDP

Jednoduchá rovnice říká, že celkové množství peněz (Mp), znásobené rychlostí jejich oběhu (Ro) se rovná hrubému domácímu produktu (HDP), což je v jiné rovnici také výsledek součinu průměrné ceny všech druhů zboží a služeb dané ekonomiky (Pc) a jejich absolutního množství (Mn).

Nejprve si všimněme, jak důležitá je tato rovnost. V podstatě nám dovoluje vztáhnout množství peněz k lehce změřitelnému hrubému domácímu produktu. A protože pro nás tradery je množství peněz maximálně důležité kvůli tomu, že přímo ovlivňuje nabídku a poptávku, je naprosto zřejmé, že musíme porozumět tomuto konceptu velmi dobře.

Pojďme si vysvětlit koncept peněžní zásoby na velmi jednoduchém příkladu:

Představme si, že pekař Tomáš upekl jeden bochník chleba a slečna Anežka (pekařova zákaznice) má 10 korun vydaných centrální bankou. Slečna Anežka si za svých deset korun koupí u pekaře Tomáše jeden bochník chleba. Pekař Tomáš, protože rád čte, vymění těch 10 korun, které za chleba utržil od Anežky, u vydavatele Matěje za knihu, která má také hodnotu 10 korun. Zkrátka Anežka zaplatila Tomášovi a Tomáš zase Matějovi.

Vypočítat průměrnou cenu zboží (Pc) opravdu není složité, zvláště když kniha i chléb stály shodně 10 korun. Snadným matematickým úkonem zjistíme, že zboží průměrně stojí právě 10 korun.

(10 + 10) / 2 = 10

Celkové množství peněz v oběhu (Mp) je 10 korun. Jediné, co v příkladu našeho finančního systémů obíhá, je jedna jediná desetikoruna.

Protože v příkladu mimo osob vystupují také chléb a kniha, je celkové množství zboží rovné 2 – jeden bochník chleba a jedna kniha.

Rychlost oběhu peněz (Ro) se také rovná 2. Poprvé peníze obíhaly ve chvíli, kdy Anežka platila za chléb, a podruhé, když pekař Tomáš platil za knihu.

Když dosadíme hodnoty do naší rovnice Mp x Ro (10 x 2), zjistíme, že hodnota hrubého domácího produktu v našem případě je 20 korun.

Inflace

Abychom pochopili význam peněžní zásoby vyjádřené množstvím peněz v oběhu, podívejme se na to, co se stane ve chvíli, kdy se centrální banka našeho příkladu rozhodne vydat do oběhu dvacetikorunu namísto původní desetikoruny.

Pokračování článku najdete na serveru ForexZone.cz

Investování
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
V PONDĚLÍ V 10 HODIN ŽIVĚ: Expertní tržní výhled
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat
25. 2. 2021 17:01
David Navrátil (Česká spořitelna): České zadlužení může být problém, výnosy dluhopisů ztrácejí v…
Česká ekonomika
Přestat sledovat
David Navrátil
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat