8 teoretických pozitiv kratší pracovní doby

V moderní ekonomické literatuře je zkrácení pracovní doby stále oblíbenějším tématem. O tématu se horlivě filozofuje, výsledky experimentů jsou rozporuplné. Několik teoretických argumentů v prospěch kratší pracovní doby předkládá hlavní ekonomka Raiffeisenbank Helena Horská.

1. Stres

Ekonomický růst společně s nedostatkem lidí na trhu práce která nutí zaměstnance vykonávat stále více práce za stejnou pracovní dobu a plat. Produktivita přepracovaných a vystresovaných zaměstnanců pak klesá. Zaměstnavatelé si musejí uvědomit, že šťastný a klidný zaměstnanec je nejproduktivnější. Kratší pracovní doba by mohla překvapivě zajistit, že zaměstnanci odvedou více práce a kvalitněji.

2. Nezaměstnanost

Zkrácení pracovní doby by pro stát mohlo být dobrým způsobem, jak firmy postrčit k tomu, aby nabídly práci více lidem. Ano, v současné ekonomické situaci to není potřeba, ale příští ekonomická krize již číhá za rohem. Navíc je Česká republika podle OECD zemí, která je kriticky ohrožená automatizací výroby. Lze parafrázovat Keynese – pokud zaměstnance začnou nahrazovat roboti, to málo lidské práce, které zbude, se musí co nejvíce rozprostřít a sdílet.

3. Průmysl 4.0 a přechod k ekonomice služeb

Zkrácení pracovní doby sice pravděpodobně nepovede k tomu, že zaměstnanci u výrobních linek toho vyprodukují více. Nicméně kratší práce by mohla zvýšit produktivitu hlavně vysoce kvalifikovaných zaměstnanců (vykonávajících intelektuální činnost). Nové technologie změní strukturu ekonomiky a změnit se musejí i zavedené procesy.

Na schopnosti zaměstnanců jsou kladeny nové požadavky. Průměrný zaměstnanec již zřídkakdy pracuje rukama, ale je od něj vyžadováno mnohem více vědomostní a intelektuální zdatnosti. Většina populace je navíc zaměstnaná ve firmách poskytujících služby, kde je kladen silný důraz na mezilidské vztahy a kvalitní přístup ke klientům. Tento trend s ekonomickým rozvojem Česka a přibližováním se západu bude pokračovat.

4. Rovnoprávnost pohlaví

Zkrácením pracovní doby by mohlo dojít k tomu, že placené zaměstnání i neplacená domácí práce a péče o děti by se spravedlivěji rozdělily mezi rodiče. Dlouhé pracovní doby často ženy odrazují od lépe placených zaměstnání, a ženy pak tíhnou k tradičně "ženským" pracím. To znamená kratší úvazky.

Pokud by muži i ženy mohli pracovat kratší dobu, muži by mohli převzít více domácích povinností od žen, které by naopak mohly dosáhnout na lepší zaměstnání. Rodiče budou moci trávit více času s ratolestmi, což se pozitivně projeví i v životě dětí.

5. Stárnutí populace

Mezi dlouhodobé hospodářské hrozby pro Česko patří nevyhnutelné stárnutí populace. S odchodem silných ročníků do důchodu se zvyšují nároky na penzijní systém. Klasickým politickým řešením je navyšování věku odchodu do důchodu. Kratší pracovní doba by ale lidem mohla dát možnost pokračovat v zaměstnání i ve vyšším věku, a tak méně zatěžovat státní pokladnu. Tady lze použít slova dalšího velikána ekonomie: "Ten, kdo pracuje s mírou tak, aby mohl pracovat trvale, se (nejen) udržuje zdravý déle," řekl kdysi Adam Smith.

Mnoho lidí jde do důchodu, jakmile je to možné. Zaměstnání jsou časově a fyzicky náročná a unavující. Ztrátou zaměstnání ale postarší lidé často ztrácejí i náplň života a motivaci ke zlepšování se, a tak rychleji chřadnou. Práce ve vyšším věku tedy nemusí být na škodu, pokud reflektuje potřeby stárnoucího těla i ducha. Starší se lépe zapojí, pokud mohou pracovat kratší dobu. Udrží v chodu svůj životní motor, mezilidské vztahy a zdravou aktivitu. Umožnilo by to více flexibility pro pracující ve vyšším věku, kteří namísto důchodu chtějí stále pracovat, ale postupně kratší dobu.

6. Klimatická změna a udržitelnost

Méně konzumu znamená méně znečištění. Přesun ke kratšímu pracovnímu týdnu by prolomil cyklus život pro práci → práce pro příjem → příjem pro spotřebu. Lidé by si navykli na méně (uhlíkově náročnou) spotřebu a více by se věnovali rodinným vztahům a zálibám, které "žerou" méně peněz a času. Ekonomická výroba by se stala méně uhlíkově intenzivní, méně znečišťující a udržitelnější.

7. Nerovnost

U vyspělých ekonomik platí, že země s nejvyšší nerovností příjmů mají často nejdelší pracovní dobu. Ekonomická teorie říká, že rostoucí příjem nutně neznamená méně práce a více klidu. Pokud za odvedenou práci dostane zaměstnanec slušný plat, je pro něj "drahé" nepracovat. Ušlý příjem za každou hodinu nepracování je příliš vysoký na to, aby se ignoroval. To vede k tomu, že lidé na horním spektru distribuce příjmů často mají nejdelší počet odpracovaných hodin za rok, zatímco střední a nižší vrstvy jej mají nižší.

Zkrácením pracovní doby by pracující chudina (byť zaměstnaná, blízko či pod hranicí chudoby) by dostala více příležitostí si vydělávat. Práce by se férověji rozprostřela napříč pracující populací, což by dalo chudším lidem možnost si ze své situace pomoci vlastními silami.

8. Nehodovost

Impulzem ke zkrácení pracovního týdne pro Henryho Forda byla rostoucí nehodovost jeho vytížených pracovníků u výrobních linek. Velké katastrofy typu Černobyl nebo výbuch raketoplánu Challenger měly částečně na svědomí přepracovaní zaměstnanci. Netřeba zmiňovat pracovní doby v investičním bankovnictví a finanční katastrofu v roce 2008.


Proč to v praxi je o něco složitější? Nejen to se dozvíte v kompletním dokumentu.

Zdroj:
Raiffeisen Bank
Zaměstnání
Přestat sledovat
Pracovní trh
Přestat sledovat
Mezilidské a pracovní vztahy
Přestat sledovat
Důchody
Přestat sledovat
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
25. 2. 2021 21:31
ABCD investora: Tipy na výběr akcií (nejen) ve středoevropském regionu
Akcie ČR
Přestat sledovat
Akciové tipy
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Investiční strategie
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Large caps
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Small caps
Přestat sledovat
Střední a východní Evropa
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
1. 3. 2021 12:21
Úspěšný byznys vs. narůstající nejistota: Myslete na nemyslitelné!
Byznys a podnikání
Přestat sledovat
Koronavirus
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
27. 2. 2021 20:31
Vladimír Vávra (WOOD & Company): Na americkém trhu probíhá spíše rotace, k hlubší korekci nevidím…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat
26. 2. 2021 12:21
Česko v roce 2030: Moderní trendy člověka ze služeb hned tak nevytlačí, věří ekonom David Marek
Česká ekonomika
Přestat sledovat
Česká republika
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Přestat sledovat