Bioplynky? Záleží na tom, jak a kým jsou využívány

Bioplynové stanice se staly nedílnou součástí mnoha zemědělských družstev i podniků. Jejich vybudování pomohly dotace od státu, které jsou však již minulostí. Zatímco někteří ze zemědělců nedají na bioplynové stanice dopustit, jiní je z principu odmítají. Při hodnocení přínosu bioplynových stanic ale záleží na míře a způsobu jejich využití.

"Jsem zemědělec, ne elektrikář," říká na adresu bioplynových stanic předseda Zemědělského družstva Pluhův Žďár Karel Bednář. "Bioplynové stanice dávají smysl, když slouží jako doplněk k činnosti zemědělského družstva nebo podniku, ale ne, když je výroba elektřiny prvotním cílem zemědělce; to pak naopak českému zemědělství velice škodí."

Bednář přitom poukazuje i na to, že současné využití bioplynových stanic nutí zemědělce osazovat tisíce hektarů kukuřicí jen proto, aby "měli v bioplynce čím topit". Což se negativně projevuje na kvalitě půdy, pokud o ní není pečováno s náležitou odpovědností.

Bioplynky jsou OK

V Zemědělském družstvu Hrotovice v okrese Třebíč bioplynovou stanici vybudovali před několika lety a již také investovali do zvýšení jejího výkonu.

"Kolem bioplynových stanic se toho hodně napovídalo a názory jsou různé, jsem ale přesvědčen, že bioplynová stanice do zemědělského podniku patří, i když je, pravda, nutné dodržovat několik zásad," tvrdí Bohumír Hutař, předseda ZD Hrotovice, a předkládá zkušenost svého družstva.

1. Zemědělský podnik musí mít dostatek půdy, na které bude cíleně pěstovat biomasu pro potřeby bioplynové stanice, a na niž bude zároveň vyvážet digestát.

Pro bioplynovou stanici o výkonu zhruba 760 kW, jakou mají v Hrotovicích, je potřeba asi 400 hektarů půdy, přičemž velikost hrotovického družstva je asi 2 400 hektarů. "Máme tak dostatečnou výměru pro střídání plodin i dostatek pozemků pro aplikaci. V průměru nám vychází aplikace 10 m3 digestátu na hektar za rok, což je zanedbatelná dávka," vysvětluje Hutař.

Pro potřebu bioplynové stanice jeho družstvo pěstuje kukuřici na 300 hektarech, což je ve výsledku zhruba 8 000 tun kukuřice, z níž je asi 2 800 tun sušiny. "Na pole se přitom vrací 92 % sušiny, tedy 2 576 tun. Nenávratně zmizí 224 tun sušiny. Pokud z 300 hektarů sklidím zrno kukuřice, sklidím 2 700 tun zrna, což znamená 2 322 tun sušiny, kterou kamiony odvezou mimo podnik do zpracovatelských firem. Tato sušina se již do podniku a na půdu nevrátí. Přitom součástí této sušiny je spousta minerálních látek, které rostliny potřebují jako živiny," upozorňuje Hutař.

2. V bioplynové stanici je vhodné likvidovat různé druhy odpadů.

V Hrotovicích to jsou odpady z čištění plodin, které družstvo dříve dávalo do hnoje, a ty mu tak zaplevelovaly pozemky. Bioplynku v družstvu dále krmí zbytky krmiv a nekvalitním krmivem. "V naší stanici byla projektovaná spotřeba siláže z kukuřice 12 000 tun, po využití zmíněných odpadů je ale naše současná spotřeba maximálně 8 000 tun ročně," upřesňuje Bohumír Hutař, podle kterého v bioplynce zpracovávají i vepřovou kejdu, což v praxi znamená eliminaci škodlivého čpavku, který by jinak skončil na polích.

3. K digestátu je nutné se chovat jako k hnojivu, ne jako k odpadu.

Podle Hutaře obsahuje digestát z bioplynových stanic mnoho živin, které rostliny využijí, pokud je aplikován ve správnou dobu a ve správných dávkách. "Je důležité při aplikaci neutužit půdu nevhodnou technikou. I proto je vhodné si pořídit vlastní aplikátor a digestát na pole přepravovat v přepravních cisternách," dodává Hutař.

Podle něj jsou bioplynové stanice kromě výroby elektřiny vhodným prostředkem k omezení úniků amoniaku do ovzduší a zpracování těžko využitelných odpadů či případné nadúrody. Při tom všem znamenají i nižší závislost na dodavatelích elektřiny a plynu, přičemž současným trendem je i využití odpadního tepla z nich. Na trhu se přitom dle Hutaře začínají objevovat i technologie, které umožňují využití bioplynu pro pohon osobních aut nebo traktorů.

Má to svá ale

Předseda ZD Pluhův Žďár Karel Bednář si ale v případě bioplynových stanic trvá na svém. Podle něj zejména velké bioplynové stanice škodí českému zemědělství, zejména pak negativně ovlivňují kvalitu půdy. "Bylo by zajímavé zjistit, kolik zemědělce stojí vypěstování kukuřice do bioplynky a kolik dostanou za elektřinu v bioplynce vyrobenou. Podle mě bychom se dostali do záporných čísel," říká.

Na druhou stranu si dovede představit využití bioplynové stanice v družstvu, v němž působí. "Bioplynka by v našem případě dávala smysl snad jen tehdy, že bychom ji měli u našich bezmála tisíce krav a pálili v ní leda tak krmné a posklizňové zbytky, přičemž bychom z bioplynky využívali bioplyn jen pro své potřeby, jako je třeba topení," tvrdí.

Kritický zůstává i v otázce získávní digestátu z bioplynové stanice, který podle jeho názoru neobsahuje potřebné množství uhlíku, které je stěžejní pro kvalitní péči o půdu. "Dnes tolik oblíbený digestát z bioplynky je pouze náhražkou kvalitního hnojiva, protože neobsahuje organickou hmotu," upřesňuje.

I podle něj je však diskuze na téma přínosu bioplynových stanic složitá a vždy záleží na přístupu konkrétního družstva nebo podniku, který bioplynovou stanici využívá.

Chyba dotační politiky?

Není bez zajímavosti, že se Hutař i Bednář v zásadě shodují v tom, že česká vláda v minulosti promarnila v oblasti podpory bioplynových stanic jedinečnou možnost podpořit české zemědělství.

"Kdyby se dotace na výstavbu i na vlastní výrobu elektřiny (zelený bonus) neposkytovaly paušálně, ale byly rozumně podmíněny, například užíváním určitého počtu hektarů a současně zatížením podniku určitým počtem hospodářských zvířat, bývalo by možné krýt ztrátu z chovů právě z provozu bioplynových stanic a nemuselo docházet k vybíjení chovů. Také by nedocházelo k převozu siláží a digestátu na velké vzdálenosti," vysvětluje za oba Bohumír Hutař.

19. 4. 2021 14:40
Investorský magazín: Jsou high yield dluhopisy nebo akcie Coinbase zajímavou volbou pro drobné…
Bitcoin
Přestat sledovat
Dluhopisový trh
Přestat sledovat
Firemní dluhopisy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Investorský magazín
Přestat sledovat
Kryptoměny
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
17. 4. 2021 20:31
Lukáš Novotný (WOOD & Company): S&P 500 může projít korekcí, prudké poklesy ale i díky pozitivnímu…
Akcie ČR
Přestat sledovat
Americké akcie
Přestat sledovat
Evropské akcie
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
Světové akcie
Přestat sledovat
15. 4. 2021 17:01
Ivana Birtová (Realitní Shaker): Nízké sazby a malá nabídka hrají do karet investicím do nemovitostí
Bydlení
Přestat sledovat
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční alternativy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Nemovitosti
Přestat sledovat
Realitní trh
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
13. 4. 2021 17:01
Ronald Schubert (WOOD & Company): Největším rizikem je růst výnosů dluhopisů, současné úrovně ale…
Expertní tržní výhledy
Přestat sledovat
Investiční tipy
Přestat sledovat
Rozhovor
Přestat sledovat
WOOD & Company
Přestat sledovat