1. 8. 2017 6:00

Zemědělci z Hrotovic u Třebíče hospodaří s bystrou myslí

Pokud má zemědělská firma příjmy z několika různých zdrojů a není úzce specializovaná, je méně zranitelná a lépe zvládá cenové výkyvy v jednotlivých oborech podnikání. Příjmy a hlavně zisk v jednotlivých letech jsou stabilnější a lze na ně více spoléhat, představuje obchodní přístup Zemědělského družstva Hrotovice jeho předseda Bohumír Hutař.

Vlastníkem Zemědělského družstva Hrotovice je 250 fyzických osob, členů družstva. Ti hospodaří v jihovýchodní části okresu Třebíč kraje Vysočina na 2 324 hektarech zemědělské půdy v nadmořské výšce 412 metrů. Se svými 89 zaměstnanci patří k nejvýznamnějším zaměstnavatelům v regionu.

"Na vlastní i pronajaté půdě pěstujeme obiloviny, konkrétně ozimý ječmen a ozimou pšenici, hrách, řepku, vojtěšku, trávy na semeno, kmín a v posledních letech stále více oblíbenou kukuřici, která nejlépe snáší v naší oblasti suchá období," říká předseda družstva Bohumír Hutař.

Bohumír Hutař s bankéřskou České spořitelny Danou Walowou.

Rostlinnou výrobu družstvo zaměřuje na velkovýrobní, intenzivní pěstování plodin s důrazem na maximální úsporu půdní vláhy, které se v Hrotovicích a okolí v posledních letech kriticky nedostává. Soustředí se i na výrobu osiva obilovin, luskovin a trav. Osiva pěstuje smluvně pro semenářské firmy, kterým zajišťuje čištění, úpravu, balení i dopravu. V Česku jsou Hrotovice největším výrobcem osiva lipnice hajní.

"Aby bylo možné tuto vlastní produkci zrealizovat v co nejlepších cenách, je nutné mít dostatek kvalitních skladovacích prostor. V letech 2010 až 2011 jsme postavili dvě nová sila, každé o kapacitě 980 tun, a zrealizovali rekonstrukci příjmového koše. Ve výstavbě skladů jsme pokračovali i později v letech 2013 a 2016 a v současnosti disponujeme skladovou kapacitou 40 tisíc tun, vše v silech s aktivním větráním," vysvětluje Hutař.

Ve všech firmách ZD Hrotovice je zaměstnáno celkem 109 lidí a celkový obrat skupiny je 465 milionů korun, což na jednoho zaměstnance znamená více než čtyři miliony korun.

Živočišná výroba

V Hrotovicích chovají krávy. Základní stádo dojnic o síle 290 holštýnek spokojeně přežvykuje v kravíně s volným ustájením. Dojivost od jedné krávy byla loni na úrovni 9 650 litů mléka. Letos družstvo počítá s překročením hranice 10 tisíc litrů.

Vedle krav v Hrotovicích chovají i 150 býků.

Družstvo zachovalo i produkci vepřového masa. "Rozhodli jsme se zachovat jako hospodáři s vizí do budoucnosti, prasata jsme nezrušili, ale chovy jsme zrekonstruovali a naučili se prasata chovat do ceny 30 korun za kilogram živé váhy. To se nám v současné době daří, ovšem ceně okolo 26 Kč za kilogram živé váhy jak v letech 2015-2016 nejsme schopni bez dotací stačit," vysvětluje předseda družstva.

V roce 2010 mělo ZD Hrotovice 290 prasnic s následným odchovem v předvýkrmu a výkrmu. Ve vepříně bylo zaměstnáno 17 lidí a výrobní cena kilogramu prasete v živé váze se pohybovala na 37 korunách. Zvířata byla v nevyhovujícím prostředí, pracovní podmínky byly špatné. Dnes na tomto úseku pracuje pět zaměstnanců včetně zootechnika. Pokud se změní ekonomické podmínky, v Hrotovicích jsou připraveni navýšit stav na 650 prasnic s předpokládanou produkcí 16 000 kusů prasat ročně.

Bioplynová stanice

Od prosince 2011 v Hrotovicích provozují bioplynovou stanici o výkonu 760 kW. Ve stanici je zpracovávána veškerá kejda z produkce prasat, zbytky siláží a senáží, zbytky z čištění obilovin a řepky a část hnoje od skotu a kukuřičná siláž z vlastní produkce v množství sedmi tisíc tun. Družstvo z padesáti procent využívá odpadní teplo z bioplynky. Vytápí dílny, vrátnice, sociální zařízení kravína, pěstitelskou pálenici a kuchyni s jídelnou a ohřívá vodu v teletníku. Odpadní teplo z bioplynky využívá na sušení obilovin, řepky a kukuřice. Teplo smluvně dodává také pro Kooperaci Hrotovice, firmu V-stav, místní školu a hotel. A tím nekončí, odpadní teplo z bioplynové stanice využije i pro chov teplomilných ryb, sumečka afrického a tilápie nilské, které vyžadují stálou teplotu vody okolo 25 stupňů.

Co mají v Hrotovicích

Družstvo kromě svých hlavních činností dále provozuje kompostárnu, ve které se zpracovává běžný rozložitelný komunální odpad z okolních obcí, který sváží vlastním svozovým systémem včetně zajištění kontejnerů. Do tohoto odpadu přidává popel z pálení biomasy a hnůj skotu. Z nich vyrábí organo-minerální hnojivo výhradně pro hnojení vlastních pozemků. V Hrotovicích poskytují služby mechanizačními prostředky, provozují pneuservis i opravárenské středisko.

Mají vlastní stavební skupinu. V provozu je podniková prodejna, kde se prodávají především krmné směsi. V provozu je i pálenice.

Více než zemědělci?

"Příjem z nezemědělské činnosti družstva se blížil 50 % celkového příjmu, a proto bylo nutné obchodní činnost družstva přesunout na nově založenou společnost Hrotovická obchodní, kterou družstvo vlastní ze 100 %. Toto opatření bylo nutné z důvodu možnosti čerpání dotací určených pro zemědělce," vysvětluje předseda družstva Bohumír Hutař, který v současnosti působí i jako starosta obce Bačice čítající 201 obyvatel.

Bohumír Hutař: Ve funkci předsedy Zemědělského družstva Hrotovice působí od roku 2009. Tehdy rostlinná výroba vydělávala a svým ziskem pokrývala ztrátu živočišné výroby. V té době ZD Hrotovice zaměstnávalo 122 lidí, obrat firmy činil 177 milionů korun, tedy necelých 1,5 milionu na zaměstnance.

"Bylo mi jasné, že se takto nedá pokračovat a je potřeba situaci řešit, pokud se máme někam posunout. Jednou z cest, kterou jsem se nechtěl vydat, bylo omezení výroby v živočišné výrobě, tedy omezení chovu skotu a zrušení chovu prasat, jako to udělala většina okolních podniků a žila si dále spokojeným životem. A to i s rizikem snížení počtu zaměstnanců. V našem případě se jako řešení ukázaly investice do modernizace stávajících výrobních zařízení, především do modernizace strojního parku, investice do chovu skotu, ale především restrukturalizace chovu prasat. Vybudovali jsme nové provozy a zároveň rozšířili podnikání. Cílem bylo, aby příjmy firmy byly rozloženy do více různých zdrojů a aby každé odvětví bylo koncipováno tak, aby za normálních podmínek bylo schopné na sebe vydělat. Díky těmto investicím došlo k výraznému snížení potřeby lidské práce. Někteří zaměstnanci odešli do důchodu, s některými jsme se rozloučili pro špatnou pracovní morálku, ale stále jsme zajišťovali nová pracovní místa. Po 6 letech úsilí a budování jsme ale jen díky tomu dokázali proinvestovat 260 milionů korun."