Pasivně nebo aktivně spravovaný fond?

Pasivně spravovaný fond

Cílem je co nejpřesněji kopírovat daný index nebo segment (tzv. benchmark – referenční míru). Změny v portfoliu fondu (přeskupení) jsou zpravidla dána pouze změnou v podkladovém indexu. Odpadají tak náklady na výzkum a hodnocení tržní situace a jednotlivých cenných papírů, které zpravidla dosahují nezanedbatelné výše. Navíc tyto změny nejsou příliš časté.

Náklady se pasivních fondů se tak obvykle pohybují na čtvrtině toho, co u fondů s aktivní správou. Jedná se hlavně o poplatky za správu a transakční poplatky. Fond a vývoj jeho hodnoty je pro investora maximálně transparentní.

Aktivně spravované fondy

Manažer fondu se snaží docílit lepší výkonnosti než benchmark, tedy zvolený index nebo sektor, do kterého fond investuje. Toho může docílit změnou vah u zastoupení jednotlivých společností proti indexu (portfolio fondu a indexu se tak liší) nebo může použít komplexní počítačový model.

Aktivní vs. pasivní správa

Vyspělé trhy - lepší výsledky vykazují pasivní fondy

Netradiční trhy nebo sektory - aktivní správa dokáže využít neefektivity k dosažení zisku

U velmi efektivních trhů, jako představují akcie z evropských hlavních indexů, je šance porazit trh malá. Stejný cíl mají ve stejném okamžiku stovky manažerů fondů. Četné studie ukázaly, se porazit zvolený trh se povede zhruba 20% aktivně řízených fondů. U těchto trhů může být cenově výhodnější zvolit index nebo pasivní fond.

Jiná je situace u jednotlivých odvětví nebo exotičtějších trhů. Nepodléhají ještě tolik každodennímu zkoumání ze strany tolika subjektů jako velmi rozvinuté trhy a šance na odhalení zajímavých příležitostí je tak vyšší. Empirické studie ukazují skutečně lepší úspěšnost. Aktivně spravované fondy se tak hodí pro investice do sektorů, odvětví nebo netradičních segmentů, kde se ještě skrývá příležitost na objevení a využití neefektivností trhů, které pak mohou být proměněny v zisky.