Snadná nemovitostní prognóza pro Českou republiku
|

Snadná nemovitostní prognóza pro Českou republiku

Podle dat zveřejněných Eurostatem vzrostly v letošním 2. čtvrtletí ceny nemovitostí v Evropské unii meziročně o 5 %. Česko do tohoto průměru přispělo růstem o 7,7 %.

Česká republika Česká ekonomika Nemovitosti Realitní trh Bydlení

V grafu zachycuje meziroční růst červená čára. Modrá pak ukazuje vývoj indexovaný k roku 2008, pro který je tedy přiřazena hodnota 100.

Vyšší růst než v Česku byl naměřen hned v pěti státech, z toho Polsko (10,9 %) a Lucembursko (13,3 %) byly dokonce nad úrovní 10 %. Česko ze svých rekordních růstů přes 13 % (v roce 2017, tehdy to byla evropská špička) slevilo, nicméně nadále se drží v lepší polovině evropského pelotonu.

Prognóza vývoje cen nemovitostí je vždy hodně ošemetná věc, v tuto chvíli ale začíná být (pro Česko) na nějakou dobu relativně jednoduchá, aspoň co se týče směru vývoje.

1. Nabídka je a asi ještě nějakou dobu bude chabá. Stačí se podívat na poklesy české stavební produkce v posledních měsících (v srpnu propad o bezmála 10 %) a jejich nejpravděpodobnější příčinu, totiž nedostatek zahraničních pracovníků kvůli epidemiologickým potížím (kterýžto problém asi jen tak neodezní). Navíc vláda slibuje vlnu investic, která může kapacity volné pro výstavbu bydlení dále snížit (absolventi kurzů ekonomie si jistě vzpomenou na problém vytlačování soukromých investic veřejnými, takzvaný crowding out).

2. Poptávka se má čile k světu. Důkazem nade všechny ostatní je letošní pozoruhodně rychlý růst objemu nových hypoték.

Slabá nabídka a silná poptávka znamenají tlak na růst cen. Ten tak v případě českých nemovitostí v horizontu minimálně několika čtvrtletí nejspíše nijak výrazně nezpomalí, natož aby se přetočil do poklesu (který mnozí z nás čekali jako důsledek koronavirové krize).

České státní dluhopisy: Zatím slunečno, první mraky jsou ale na obzoru
Český statistický úřad v týdnu oznámil, že vládní dluh v Česku stoupl ve druhém čtvrtletí letošního roku meziročně o 446,9 miliardy korun na 2,2635 bilionu, což je nejvyšší úroveň za posledních 20 let. Míra zadlužení tak dosáhla 39,9 % HDP (připomeňme, že "vládním" dluhem se rozumí dluh celého "sektoru vládních institucí", tedy součet dluhů ústřední vlády, krajů, obcí, zdravotních pojišťoven a dalších).