Studie: Do rukou žen přejde v následujících letech až 70 % bohatství

Podíl žen na vedoucích pozicích ve firmách roste, ženy jsou stále častěji úspěšnými podnikatelkami a investují svůj majetek, který díky svým schopnostem také rozmnožují, a jsou stále bohatší. Majetek do jejich rukou však přechází i v rámci dědictví při transferu majetku z generace na generaci nebo při rozvodu či jiných rodinných událostech. Ženy tak ovládají třetinu světového bohatství a hodnotu svého majetku v posledních letech navyšují významně rychleji než dříve. Podle prognóz navíc podíl žen na světovém bohatství poroste i v následujících letech.

Rostoucí tendence přesunu bohatství do rukou žen se projevuje nejen v zahraniční, ale také v Česku a na Slovensku. "Očekáváme, že v následujících letech dojde v obou zemích k přesunu nezanedbatelné části bohatství do rukou žen," uvádí studie NextŽeny.

Ženy jsou i díky historickému vývoji a emancipačním změnám ve společnosti postupem času čím dál ekonomicky aktivnější, do jejich rukou přechází stále větší podíl majetku, který také častěji než dřív samy spravují a rozhodují o něm. Po letech, kdy hrály ženy v oblasti správy majetku "druhé housle", se tak nyní připravují na převzetí zásadní role.

Podle studie společnosti Boston Consulting Group v posledních letech globálně roste majetek žen rekordním tempem - ročně narůstá celosvětově o 5 bilionů dolarů. V letech 2016 až 2019 dokonce rostl majetek žen rychleji než ten mužský, konkrétně o 6,1 procenta, zatímco u mužů to bylo o 4,1 procenta.

V roce 2020 kontrolovaly ženy přibližně 33 % celkového globálního osobního investovatelného majetku a předpokládá se, že do roku 2025 se tento podíl zvýší na 35 %. Ženy navíc častěji majetek i samy spravují.

Stále rostoucí ekonomický vliv ženské populace je čitelný i z žebříčků nejbohatších lidí na světě. V seznamu světových dolarových miliardářů, který sestavuje každoročně americký časopis Forbes, se v roce 2017 mezi 2 043 miliardáři objevilo celkem 227 žen, zatímco v roce 2021 jich bylo mezi 2 755 miliardáři již o stovku více, celkem 328. V TOP 100 stejného žebříčku pak při porovnání let 2017 a 2021 stoupl počet movitých žen z 1035 na 1436 a hodnota jejich majetku byla více než dvojnásobná.

Rostoucí trend počtu movitých žen v České republice ukazuje například žebříček miliardářů sestavovaný časopisem Euro. Podle něj se v roce 2021 počet žen v první stovce nejbohatších lidí v Česku v porovnání s rokem 2017 zdvojnásobil - a to ze tří na šest žen. A ve stejném roce vůbec poprvé žena žebříček také celkově vedla. Na prvním místě nahradila Petra Kellnera jeho manželka Renáta Kellnerová.

Ze srovnání obou žebříčků časopisu Euro z let 2017 a 2021 také vyplývá, že hodnota majetku žen významně narostla. Zatímco před šesti lety měly ženy v první stovce nejbohatších lidí v Česku v rukou majetek v hodnotě skoro 30,5 miliardy korun, v roce 2021 to bylo skoro desetkrát více - 290 miliard korun.

Studie ukazuje souhrn socioekonomických a demografických faktorů, které v České republice přispívají k tomu, že bohatství přechází na ženy. Jedním z těchto faktorů je vysokoškolské vzdělání. "Vysokoškolské vzdělání je jedním ze základních nástrojů ke zlepšení sociálního a ekonomického postavení," tvrdí Jana Hamanová, ředitelka výzkumné agentury SC&C.

Od roku 2014 je každoročně žen s vysokoškolským diplomem více než mužů. Celkově se za posledních 10 let počet žen s vysokoškolským vzděláním zvýšil z 641 tisíc na 914 tisíc. A v roce 2021 bylo žen, které dosáhly v Česku nejvyššího vzdělání, o 15 %, respektive o 140 tisíc více než mužů.

"Na druhou stranu je třeba dodat, že ženy častěji volí vysokoškolské obory, ve kterých jsou obecně nižší mzdy (například učitelky, zdravotní sestry apod.). I když tedy mají ženy s vysokoškolským vzděláním zcela jistě lepší možnosti kariérně se uplatnit, je otázkou, jak významně přispívá vysokoškolské vzdělání k hromadění jejich bohatství," uvádí studie.

V roce 2021 se také podle analýzy SC&C celkově zvýšil počet ekonomicky aktivních žen a zvyšuje se i absolutní počet žen na manažerských postech. Na vedoucích pozicích v soukromém sektoru, tj. na pozicích výkonných ředitelek, předsedkyň, prezidentek nebo členek představenstva, v roce 2021 bylo 35,6 % žen.

V České republice také roste počet žen, které mají živnostenské oprávnění. Ženy tak aktivně přispívají k ekonomické prosperitě. Za posledních pět let je jich o 7 % více, celkem více než 750 tisíc. Do roku 2030 by se tento počet mohl podle prognóz SC&C zvýšit přibližně o dalších 11 % na více než 850 tisíc žen.

Ženy vylepšují své ekonomické postavení také díky zvyšovaní mezd a platů. I když je stále značný rozdíl v odměňování žen a mužů, pay gap se v posledních letech procentuálně snižuje. V roce 2011 dostávaly ženy v průměru zhruba o 19 % méně než muži, v roce 2021 byly mzdy žen o 14 % nižší. U mediánových mezd v období 2011 až 2021 narostly mzdy mužů o 52 %, u žen rostly ve stejném období hodnoty ještě rychleji, a to o 62 %. Ve skutečnosti tedy ženy svou situaci zlepšují a tempo růstu jejich mezd je o něco vyšší než u mužů.

Pro kariérní i ekonomický růst žen a posílení jejich pozice na trhu práce je také velkým přínosem, že si rodiče nebo partneři začínají častěji dělit rodičovskou dovolenou. Od roku 2001 do roku 2021 se počet mužů na rodičovské dovolené více než zdvojnásobil. "Díky tomu některé ženy nepřijdou o léta praxe a zkušeností ani o práci. Mají tak více prostoru pro rozvoj své kariéry," říká Jana Hamanová z SC&C.

Smrt a dědictví jsou zásadními životními milníky, při kterých dochází k jednorázovému transferu významného objemu majetku. Výsledky studie NextŽeny ukazují, že pokud by u zkoumané skupiny aktuálních vlastníků rodinných firem došlo k náhlému předání jejich majetku prostřednictvím dědictví, znamenalo by to významnou změnu rozložení vlastnictví, co se týče pohlaví. Dle aktuálních rodinných poměrů a současné legislativy by totiž do rukou žen přešlo až 70 % majetku, zatímco muži by dále ovládali pouze 25 %.

Tento výsledek ve prospěch žen výrazně ovlivnil fakt, že v drtivé většině případů vlastní nyní firmu muž, který má dle statistických údajů výrazně nižší naději, že přežije svou manželku. "Navíc jsme z dat o počtu dcer a synů u zkoumaného vzorku vlastníků rodinných firem vypozorovali, že oproti demografickému poměru mužů a žen v celé populaci je u jejich potomků výrazně vyšší poměr žen (56 % dcery, 37 % synové, u 7 % potomků se nepodařilo ověřit z veřejně dostupných zdrojů jejich pohlaví). I to tedy mělo vliv na výsledný podíl vlastnictví v rukách žen," uvádí studie.

"Modelaci přesunu majetku jsme zaměřili na nejbližší roky, kdy se dá předpokládat odchod otců zakladatelů. To z významné části přesune majetek směrem k ženám, které se s ním budou muset naučit pracovat. V delším časovém horizontu pak nastoupí další vlna dědictví, kdy majetek bude přecházet z manželek na děti. I v této vlně předpokládáme, že v rukách žen přetrvá významná část majetku. Trend a absolutní čísla se zde nicméně trochu zmírní," upozorňuje David Neveselý, partner kanceláře HAVEL & PARTNERS, který vede specializovaný tým pro služby privátním klientům.