Víra ve všemocný Fed se může investorům vymstít
Ocenění řady finančních aktiv je výrazně nad úrovní, kterou jako odpovídající indikují fundamenty. Výrazně k tomu přispívá mimo jiné víra investorů, že pokud by došlo k propadu cen amerických akcií, Fed by bez váhání (opět) zasáhl.
V průběhu posledních tří dekád americká centrální banka používala jako hlavní nástroj k podpoře ekonomiky a trhů úrokové sazby, po roce 2008, když už nebylo možné sazby dále snižovat, pak přidala ještě tištění peněz známé jako kvantitativní uvolňování.
Kombinace rekordně nízkých úrokových sazeb a tištění peněz se ukázala jako mimořádně účinná. Problémem ale je, že lze tuto taktiku použít jen v době nízké inflace a zároveň relativně stabilního kurzu dolaru.
Aktuálně se meziroční míra inflace pohybuje kolem cílované 2% úrovně, přičemž Fed rizika pro její další vývoj hodnotí jako v zásadě vyrovnaná.
Všechno ale není tak růžové, jak se na první pohled zdá. Ocenění nejen amerických akcií je podle některých ukazatelů rekordní, zatímco sazby centrálních bank zůstávají velice nízko a kreditní spready jsou nejnižší za posledních asi 50 let.
Také ekonomické výhledy naznačují, že přinejmenším obezřetnost je namístě. Rostou ceny nemovitostí a zvyšují se mzdy, což již některé firmy začínají promítat do cen svých produktů a služeb.
Analytici se shodují, že pokud by inflace v USA zamířila výrazněji nad 2 %, Fed by svá vyjádření začal ladit více do jestřábího tónu, vrátil by se ke zvyšování úrokových sazeb a zřejmě by se rovněž opět zaměřil na svou bilanci. Je ovšem otázka, jak by na tyto kroky zareagovali investoři a co by udělal dolar.
Pokud zvážíme současnou závislost finančních trhů na Fedu, vkrádá se na mysl otázka, zda by v krajním případě nenásledoval volný pád cen akcií a dalších aktiv.
Zdroj: seeitmarket.com
