Do zlatých ETF v prvním čtvrtletí přiteklo nejvíce peněz za čtyři roky, zájem o šperky kvůli koronaviru opadl
|

Do zlatých ETF v prvním čtvrtletí přiteklo nejvíce peněz za čtyři roky, zájem o šperky kvůli koronaviru opadl

Poptávka po zlatě v letošním prvním čtvrtletí vzrostla meziročně o procento na 1 083,8 tuny. Výrazně stoupla poptávka po burzovně obchodovaných fondech investujících do zlata, propadla se naopak poptávka po zlatých špercích.

Zlato Komodity Vzácné kovy Investiční a pamětní mince a medaile ETF Bezpečné investice Investiční alternativy

Příliv prostředků do zlatých ETF byl podle Světové rady pro zlato nejvýraznější za čtyři roky. Na konci kvartálu byly ve zlatých ETF prostředky v ekvivalentu 3 185 tuny (přibližně 55 miliard dolarů), v meziročním srovnání jde o nárůst o 298 tun. Hodnota investic v dolarovém vyjádření byla aktuálně nejvyšší od druhého čtvrtletí roku 2013.

Poptávka po zlatých slitcích a mincích meziročně naopak klesla o 6 % na 241,6 tuny. Z toho poptávka po slitcích spadla o 19 % na 150,4 tuny, zatímco poptávka po mincích narostla o 36 % na 76,9 tuny, když ji táhl zájem drobných investorů ze západu.

Celosvětová poptávka po zlatých špercích podle dat Světové rady pro zlato spadla meziročně o 39 % na rekordní minimum 325,8 tuny. WGC propad poptávky připisuje koronavirové krizi, která znejistila spotřebitele.

Poptávka po žlutém kovu v technologickém sektoru meziročně klesla o 8 % na 73,4 tuny. Také v tomto případě šlo o rekordní minimum. Centrální banky pokračovaly v nákupech kovu, avšak nižším tempem. Meziročně se poptávka z jejich strany snížila o 8 % na 145 tun. Ruská centrální banka, která patří dlouhodobě k významným kupcům komodity, navíc na konci března oznámila, že od dubna své nákupy přeruší. Za posledních pět let nakoupila ruská centrální banka podle agentury Bloomberg žlutý kov v souhrnu za více než 40 miliard dolarů.

Centrální banky a zlato v jediné vyčerpávající grafice
Ačkoli se zlato v posledních týdnech nemusí jevit jako jasný bezpečný přístav, (některé) centrální banky nejspíše vědí své. V posledních dvou letech jejich nákupy fyzického zlata každý rok znamenaly přírůstek ke strategickým rezervám na úrovni 650 tun. Zlato je defenzivní kotva v době tržních a ekonomických krizí, zní z řady měnových autorit.

Pandemie nemoci covid-19 negativně ovlivnila také produkci zlata, těžba kovu se snížila v prvním čtvrtletí o 3 % na pětileté minimum 795,8 tuny.

Cena zlata v prvním čtvrtletí stoupla ze zhruba 1 520 USD na 1 600 USD za trojskou unci. V druhé polovině února se ale dostala až nad 1 670 USD. No nová rekordní maxima se cena dostala mimo jiné v indické rupii nebo turecké liře. V polovině dubna se pak cena kovu dostala až k 1 750 USD za trojskou unci.

Zdroj: World Gold Council