Euronálož netiká v Aténách, ale v Římě

HDP Portugalska za uplynulých 16 let (od zavedení eura) narostl jen o 7,2 %, řecká ekonomika se zvětšila dokonce jen 4 % a pár bodíků. HDP Itálie se ale zvětšil o pouhá 4 %.

Problém jihu eurozóny

Co se na jihu evropské měnové unie pokazilo? Prakticky všechno. Země mají problém jak na nabídkové straně, tak v oblasti poptávky.

Problém s nabídkou souvisí s tím, že je v těchto zemích těžké začít podnikat, rozvíjet byznys a propouštět zaměstnance. To ekonomiky jižního křídla eurozóny brzdilo i v dobrých časech, během krize je to ale doslova pohroma. Krizi v prvních letech nepomohla řešit ani ECB, která nedokázala udržet inflaci okolo 2 % a v roce 2011 dvakrát zvýšila základní sazbu pod dojmem růstu cen, který ale nebyl podložený ekonomickými fundamenty.

Jižní země musely navíc v rámci úsporných opatření srazit své rozpočtové deficity. Výsledkem byla recese s dvojitým dnem, která srazila HDP na deset let staré úrovně a prohloubila problémy s dluhy.

Itálie jako největší strašák

Proč se bát o Itálii, ne o Řecko nebo Portugalsko? Řecko a Portugalsko jsou velice zadlužené a museli jim pomáhat zahraniční věřitelé, ale obě země jsou na cestě ode dna. Jejich velikost navíc Evropě umožňuje přestát relativně bez úhony i možná velká zemětřesení v těchto zemích.

Naproti tomu Itálie o cestě ze dna zatím jen sní. Její ekonomika v posledním kvartálu de facto stagnovala, vládní dluh navíc v uplynulých letech opět začal růst v poměru k HDP. Reformy v zemi postupují jen pomalu, nezaměstnanost je stále vysoká a produktivita neroste. Dluhopisový trh zatím Římu dodává klid, za což do značné míry může také jeden Ital v čele ECB. Společně se Španělskem ale patří Itálie k hlavním kandidátům nákazy panikou, kterou může na trzích vyvolat vývoj "řecké otázky".

Zdroj: Washington Post