Kapitola z dějin nesmyslné posedlosti
Zlatí brouci po světě nechodí s růžovými, nýbrž žlutými brýlemi. Blyštivý kov je pro ně modlou a mnohdy i smyslem celého života. Vysvětlují jím vývoj ekonomiky i dění v politice a tvrdí, že až přijde kolaps finančního systému, budou to oni, kdo se bude smát naposledy. Dělat zázraky ale bohužel ani zlato neumí.
Milovníci zlata z řad investorů obvykle při obhajobě kovu argumentují tím, že jeho hodnota bez ohledu na vývoj tržní ceny stále roste a že ve srovnání s akciemi či dluhopisy jde o prakticky neprůstřelný instrument, vykazující navíc výrazně nižší volatilitu.
Je pravda, že zlato už párkrát zažilo famózní jízdu, kterou se nechal strhnout nejeden investor. Například během býčího trhu z let 1968 až 1980 se cena kovu zvýšila z 35 na 850 dolarů za trojskou unci. Během tohoto období tak rostla jeho cena 12 let v průměru o 30 % za rok, zatímco inflace činila v průměru jen 7,5 %. Ve srovnání s tím, pravda, jsou všechny akciové rally k smíchu. V 12letém období dosahovaly americké akcie nejvyššího průměrného ročního zhodnocení mezi lety 1949 a 1961, a to 19 %.
Zlato ale umí i pravý opak. Mezi lety 1980 a 1999 se jeho cena svezla o 60 %, ačkoli inflace v té době dosahovala v průměru 3,5 %. Zatímco v lednu 1980 bylo teoreticky možné si za jednu unci zlata koupit zboží v celkové hodnotě 850 dolarů, v roce 1999 již bylo na stejný koš zboží potřeba uncí pět. A zatímco zlato zlevnilo během dvou dekád o 60 %, akciový index Dow se vyšplhal ze zhruba 850 bodů na 10 000 bodů. Karta se obrací.
Jak se ale ukazuje, lidé (investory nevyjímaje) si pamatuji jen to, co chtějí. Tedy to dobré. I proto v druhé polovině 70. let 20. století objem investic do zlata převýšil souhrnnou velikost amerického akciového trhu. V roce 1980 činil objem investic do zlata 1,6 bilionu dolarů, zatímco velikost amerického veřejného akciového trhu byla jen 1,4 bilionu dolarů.
Ti, kdo věří, že žlutý kov je nejlepším možným zajištěním proti všem nejistotám a rizikům, bude asi zklamaný. Zlato je stejně jako akcie, dluhopisy nebo měny jen jedním z mnoha nástrojů finančních trhů a spoléhat se na to, že prosté hromadění zlatých slitků je cestou k bohatství, je bláznovství. A neobstojí ani argument, že hodnota zlata se v čase zvyšuje bez ohledu na vývoj jeho tržní ceny. Aktuální hodnota zlata je totiž stejně jako hodnota všech ostatních investičních nástrojů v každém okamžiku vyjádřena tržním konsenzem, tedy tržní cenou. Víc vám za něj zkrátka nikdo nedá.
Zdroj: The Irrelevant Investor
Aktuality
