FAAMG jako jazýček na vahách mezi hodnotou a růstem
Růstové akcie se v letošním roce těší většímu zájmu než ty hodnotové. Zatímco první zmíněné si letos polepšily o více než 11 %, ty druhé jsou vesměs na nule.
V indexu Russell 1000 Growth mapujícího vývoj cen růstových akcií nalezneme i všechny největší technologické společnosti jako Apple, Microsoft, Amazon, Alphabet nebo Facebook. Těchto pět společností se v půlce letošního roku podílelo na indexu váhou 27 % a bylo jeho hlavním tahounem. Dominance růstových akcií by bez těchto titulů nebyla tak jednoznačná.
Troufám si říci, že technologický sektor je svým způsobem velmi specifický, přičemž pro těchto pět společností to platí obzvlášť. Typická růstová firma totiž bývá typická i celkem vysokým zadlužením, které je nutné z důvodu nedostatečné tvorby volné hotovosti a jež firma potřebuje k zajištění financování svých investic. Rostoucí úrokové sazby a dluhopisové výnosy se pak negativně promítají do její ziskovosti skrze vyšší náklady na financování. V případě této pětice však lze hovořit o čisté hotovosti, ne o čistém dluhu.
Postupné zpřísňování měnové politiky jednotlivými centrálními bankami by investory mělo vést k větší preferenci hodnotových akcií. Tyto společnosti totiž obvykle operují s nižším zadlužením, tvoří silné cash flow, a zvyšování sazeb tedy nemá na jejich celkovou profitabilitu takový dopad. Pomineme-li tedy technologický sektor, měly by nadvládu v nadcházejícím období očekávaných rostoucích výnosů převzít hodnotové akcie.
Autorem článku pro deník E15 z 27. července 2018 je analytik Miroslav Frayer z Komerční banky.
Zdroj: E15
