Druckenmiller: Proč je poměr rizika a možného výnosu na akciovém trhu extrémně nepříznivý?
V běžném tržním světě, který ale nejmladší generace investorů vlastně ani nepamatuje, se akciové trhy vyvíjely víceméně v souladu se zisky firem, případně na základě očekávání vývoje ziskovosti firem. V době, kdy masivní porci peněz na trhy dodávají centrální banky, se ale pravidla hry mění. Tak jednoduché, že nově "natištěné" dolary a eura ženou ceny akcií vzhůru, to ale být nemusí.
Pokud nějaké tržní pravidlo v uplynulé dekádě platilo, bylo to "don’t fight the Fed", tedy "nebojujte s Fedem". Zobecnění na centrální banky jako celek se nabízí. Jakmile se zapnuly rotačky tiskáren peněz, měli investoři bez větší rozvahy nakupovat akcie. Toto zjednodušené vnímání jinak velice komplexního tématu likvidity ale může kulhat.
"Nejde jen o to, kolik peněz centrální banky tisknou. Důležité je také to, kolik dluhů emitují vlády. Právě tento rozdíl je přitom pro trhy zásadní," říká slavný investor Stanley Druckenmiller. "Naše analýza ukazuje, že zkrátka nestačí spoléhat na Fed."
Americká centrální banka za uplynulé tři měsíce prakticky zdvojnásobila svou rozvahu skrze masivní odkupy cenných papírů z trhu. Základem kvantitativního uvolňování přitom byly americké vládní dluhopisy. Ve stejné době ale byla aktivní také americká administrativa, která letošní plánovaný schodek rozpočtu posunula ze zhruba bilionu dolarů na 3,5 bilionu.
Fed tedy zatím stále nakupoval rychleji, než se vláda zadlužovala, nicméně během léta a podzimu se tento poměr podle Druckenmillera otočí.
"Likvidita, jak ji chápou stoupenci všemocného Fedu, pak může vyschnout. A proto jsem přesvědčený, že jsem ještě v kariéře nezažil horší poměr rizika a možného výnosu na americkém akciovém trhu, než jaký vnímám v současnosti," varuje známý investor. Likvidita jako velké býčí téma se tedy může během pár měsíců stát faktorem ryze medvědím.
Zdroj: thefelderreport.com
