Nafukuje se na technologickém trhu nová obří bublina? A kolik světlé budoucnosti nám "ukradne"?

Americký index S&P 500 se na přelomu února a března dostal poprvé v historii nad 2 100 bodů, od té doby se ale pohybuje více méně do strany. Podle známého investora a manažera Barryho Ritholtze je důvod zřejmý – valuace akcií jsou více než férové, v hospodářských výsledcích amerických firem působících i na trzích mimo Spojené státy se negativně projevuje silný dolar a svoji roli sehrávají také nízké ceny ropy.

Příběh Nasdaqu

Index Nasdaq Composite píše trochu jiný příběh. Na přelomu února a března se benchmark stejnojmenné burzy pohyboval kolem psychologické hranice 5 000 bodů, v druhé polovině měsíce se intradenně vyšplhal až nad 5 100 bodů a mimo jiné také po 15 letech posunul své zavírací maximum z 5 048,62 bodu na 5 092,08 bodu. Historické intradenní maximum 5 132,52 bodu z roku 2000 zatím index překonat nedokázal, mnoho však k pokoření této mety nescházelo.

Je otázkou, co Nasdaq udržuje v růstovém trendu. Je to stále z velké části nevyužitý potenciál technologií? Nebo dividendová politika gigantů z technologického sektoru a finanční rezervy firem válející se nejen na jejich zahraničních účtech?

Podle Ritholtze jsou odpovědí takzvané sekulární tržní cykly. "Analytici rádi používají slovo 'sekulární', které vyjadřuje, že jsou tyto cykly delší," vysvětluje Ritholtz. Mezi lety 1966 a 1982 technologickému trhu vládli medvědi, poté je až do konce tisíciletí vystřídali býci, pak splaskla technologická bublina a teď tu máme opět býky.

Strašák 90. let

Blížící se konec růstové fáze cyklu lze poznat podle zrychlení růstu cen akcií či zástupného ukazatele pro celý trh. Po období růstu si investoři, kteří v obavách nenakupovali, uvědomí, že se zbytečně připravili o zajímavé zisky, a tak se snaží rychle dohnat všechno, co zaspali. Tím ceny aktiv vyženou na nesmyslné úrovně a vytvoří investiční bublinu, od které je již jen krůček ke korekci.

Kdyby rozhodování investorů nepodléhalo emocím a bylo přísně racionální, bubliny na trzích by nikdy nevznikly. Investoři by akcie nakupovali za férovou cenu úměrně navýšenou o očekávané budoucí zisky. Dlouhodobé historické P/E (poměr ceny akcie k zisku na akcii) se v USA pohybuje kolem 15. V případě indexu S&P 500 aktuálně ukazatel dosahuje 21 a pro index Nasdaq se pohybuje mírně nad 23.

Valuace amerických akcií jsou tak nadprůměrné, na druhou stranu se ale stále nacházejí výrazně pod úrovněmi z 90. let minulého století, kdy svět objevil kouzlo počítačů a internetu a trhy zachvátila euforie. Ukazatel P/E Nasdaqu se na konci roku 1999 dostal nad 100, což jasně ukazovalo, že s valuací akcií firem z technologického odvětví není vše v pořádku. Investoři nicméně tvrdili, že svět prochází revolucí, a v nákupech akcií internetových a technologických firem pokračovali.

"Klíčovou otázkou je, zda jsme za sebou nechali úplně všechna bláznivá očekávání z kritické dekády," říká Ritholtz. Pokud ano, jsou podle něj obavy z dalšího vývoje zbytečné. Jestli tomu tak skutečně je, se ale bohužel dozvíme až zpětně. V opačném případě každý další měsíc akciové rally znamená jen oddálení o to hlubšího propadu. Bublina tak "užírá" z budoucích potenciálně dobrých časů, které by navíc byly ospravedlněné rozumnějšími valuacemi.

Zdroj: Bloomberg