Medvědí trhy jsou plné růstových dnů, které klamou investory

Michael Harris z blogu Price Action Lab přišel se zajímavou statistikou, která na první pohled může zlepšit náladu býkům. Na druhý pohled už to takový šlágr není.

Během medvědího trhu, který trval od 20. října 2007 do 6. března 2009 (celkově 350 obchodních dnů) se podíl ziskových seancí pohyboval kolem 50 %. Pokud bychom poměr růstových a ztrátových dnů chtěli vyobrazit v grafu, hodil by se takzvaný win ratio index*, v tomto případě s periodou 350 (poměr ziskových a ztrátových dnů za posledních 350 dní).

Z grafu je patrné, že i přes 50% pokles indexu S&P 500 v průběhu tohoto období byly denní výsledky prakticky stejně pravděpodobné. Rozdíl v celkovém směru indexu určovaly pouze občasné rychlé a výrazné propady. Ty nejvýraznější přišly ve druhé polovině medvědího trhu, kdy i podíl ziskových dnů klesl pod 50% hranici.

I při změně sledované periody, kdy se v potaz berou pouze dny od začátku medvědího trendu, je vidět, že se podíl ziskových dnů pohyboval blízko 50% hranice. Dokonce i na dně trendu byl tento poměr 51 ku 49 ve prospěch ztrátových dnů, což je poměrně překvapivé.

Síla pohybu je důležitější než směr

Ukazuje to na jednu důležitou pravdu, a sice že v každém trendu (býčím i medvědím) je pro investory mnohem důležitější velikost denního pohybu než samotný směr. I kdyby tedy v medvědím trendu skutečně bylo více růstových dnů se zanedbatelným výnosem a méně ztrátových dnů s výrazným pohybem níže, investorovi to nijak nepomůže (s výjimkou produktů, jejichž výsledek závisí právě na poměru růstových a ztrátových dnů), celkový výsledek bude stejně záporný. Stejně tak to může fungovat opačným směrem. O síle trendu rozhoduje stupeň nadšení či paniky, které vládnou na trzích.

Je také důležité si uvědomit, že po poklesu a růstu o stejné procento nebude výsledek stejný jako před těmito pohyby. Pokud si vezmeme extrémní příklad, po dvou dnech s 50% růstem následujících po dvou 50% poklesech, zůstane investorovi pouze 56,25 % původně investované částky (stejný bude výsledek při dvou poklesech následujících po dvou 50% růstech). Investor tedy ztratí více než 43 %. Poměr ziskových a ztrátových dnů je stejný, dokonce i síla pohybu byla stejná, ale výsledkem je ztráta. Při méně výrazných pohybech je rozdíl samozřejmě menší, zvětšuje se ale s délkou sledovaného období. I vyrovnaný poměr růstových a ztrátových dnů a podobné výsledky tedy hrají spíše proti investorům.

Harris dochází k závěru, že trh má potenciál klamat investory a dávat jim falešné signály o změně trendu, i když je ve skutečnosti trend teprve v polovině. Při navýšení počtu růstových dnů v krátkých časových periodách může dojít k tomu, že investoři začnou doufat v růst a nakupovat. Následné výrazné propady pak opět vedou k tomu, že investoři nejsou schopni správně reagovat, dochází k panice, opětovným velkým výprodejům a k možnému dnu na trhu, v němž chytří investoři vstupují na trh za velmi příznivých cen.

Zdroj: Price Action Lab Blog