Evropské akcie na silvestra zlevnily, za celý rok panevropský index STOXX Europe 600 přišel o necelá 4 %

Evropské akcie v poslední obchodní seanci roku 2020 klesly kvůli přísnějším protikoronavirovým opatřením v Británii a zvýšení cel na některé produkty z EU ze strany Spojených států. Ztráty zaznamenaly také za celý rok a index britských akcií zaznamenal nejvýraznější pokles od finanční krize z roku 2008. Objem obchodů byl ve čtvrtek nízký, řada traderů totiž měla volno a velká část evropských burz zůstala zavřená.
Panevropský index STOXX Europe 600 klesl za celý rok o 3,7 %, a zaostal tak za předními indexy z Asie a USA, které se pohybovaly v závěru roku blízko rekordních maxim. STOXX Europe 600 to ale k rekordu také nemá daleko, aktuálně na něj ztrácí jen asi 7 %.
Britský index FTSE 100 klesl letos o 14,3 %. To je nejhorší výkon od roku 2008, kdy se propadl o 31 %. Britské akcie výrazně zaostaly za evropskými konkurenty kvůli pandemii covidu-19, jež způsobila pokles ekonomiky a masivní propouštění.
Z jednotlivých sektorů si letos vedl v Evropě nejhůře energetický, který klesl o 25 %, protože omezení kvůli covidu-19 snížila poptávku po ropě. Naopak technologické podniky s růstem o 14 % zazářily.
Německý index DAX letos stoupl o 3,5 %. Francouzský index CAC 40 naopak ztratil 7,1 %. Italský index FTSE MIB klesl o 5,4 % a nejhůře si vedl španělský benchmark IBEX 35, který se propadl o více než 15 %. To byl jeho nejhorší výkon od roku 2010.
Na silvestra zůstala zavřená burza v Německu, v Británii a ve Francii bylo obchodování zkrácené - britský index FTSE 100 klesl o 1,45 % a francouzský CAC 40 se snížil o 0,86 %. Za týden FTSE 100 klesl o 0,64 %, DAX přidal 0,97 % a CAC 40 se zvýšil o 0,53 %. V měsíčním horizontu pak FTSE 100 a CAC 40 klesly o půl procenta, zatímco DAX přidal tři procenta. Index STOXX Europe 600 ve čtvrtek klesl o 0,30 %, za týden zpevnil o 0,71 % a za měsíc posílil o necelá dvě procenta.
Hlavní čtvrteční události na evropských trzích
- Vlády členských zemí eurozóny, které v důsledku pandemie covidu-19 výrazně zvýšily veřejný dluh, by se neměly spoléhat na to, že Evropská centrální banka (ECB) bude donekonečna držet úrokové sazby na nízké úrovni. Uvedl to podle agentury Reuters šéf německé centrální banky Jens Weidmann v rozhovoru s listem Rheinische Post.
- Hodnota fúzí a akvizic v letošním roce klesla nejníže za tři roky, protože firmy se potýkaly s finančními dopady pandemie nemoci covid-19. Podle předběžných odhadů firmy Refinitiv hodnota fúzí klesla o pět procent na 3,6 bilionu USD, nejníže od roku 2017. Počet oznámených dohod se snížil na 48 226 z 50 113 loni.
Nejdůležitější události uplynulého týdne na evropských trzích
- Německá ekonomika hledí po masivním poklesu způsobeném koronavirem do roku 2021 s optimismem. Podle průzkumu německého hospodářského institutu IW, ze kterého cituje agentura DPA, odhaduje 26 ze 43 odvětví nárůst výroby. Pro mnoho firem a celá odvětví ale příští rok ještě nebude znamenat návrat na úroveň před krizí, zdůrazňuje IW. O něco vyšší produkci očekává podle průzkumu 21 odvětví - jsou mezi nimi strojírenství, elektrotechnický a chemický průmysl.
- Německý finanční ústav Commerzbank se dohodl s odbory, že v letech 2021 až 2024 zruší v rámci restrukturalizace 2 300 pracovních míst. Ve čtvrtém čtvrtletí kvůli tomu podle médií zaúčtuje mimořádné náklady 610 milionů eur. Commerzbank, která mimo jiné vlastní i banku mBank, má asi 39 000 zaměstnanců.
- Evropská unie a Čína tento týden patrně uzavřou dohodu o investicích. Společnosti z unijních zemí budou mít lepší přístup na čínský trh, kde se jejich aktiva dočkají lepší ochrany. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na pondělní vyjádření nejmenovaného unijního představitele.
- Řecko plánuje předčasně splatit další 3,6 miliardy eur z části svých drahých dluhů u Mezinárodního měnového fondu. Oznámilo to v pondělí řecké ministerstvo financí.
- Vývoz z Německa bude letos kvůli koronavirové pandemii, která prudce snížila poptávku z Británie a ze Spojených států, o 12 % nižší. Příští rok by se mohl až o 13 % zvýšit, na úroveň z doby před krizí se ale do léta 2022 nevrátí, odhadl v úterý německý obchodní svaz BGA. Dodal ale, že předpověď je kvůli pandemii třeba brát s rezervou.
- Evropu čeká po zahájení obchodování na burzách v příštím roce největší přesun obchodů s akciemi za více než 20 let. Odchod Británie z Evropské unie totiž přesunul těžiště obchodů z Londýna. Zatímco hráči na trhu doufají, že díky rokům příprav od doby, kdy si Británie odhlasovala odchod z EU, bude přechod většiny obchodů s aktivy v eurech, jako jsou akcie a deriváty, relativně hladký, dlouhodobý dopad je nejistý. Uvedla to agentura Reuters.
- Rusko v příštím roce zredukuje státní podporu ekonomice a bude sledovat růst nákladů na obsluhu státního dluhu, který se kvůli pandemii covidu-19 výrazně zvýšil, a propad cen ropy. Uvedl to v úterý ministr financí Anton Siluanov.
- Automobilka Fiat Chrysler investuje v Polsku 755 milionů zlotých (4,4 miliardy Kč), uvedl v úterý polský vicepremiér Jaroslaw Gowin. V továrně ve městě Tychy bude italsko-americká společnost vyrábět nové modely hybridních vozidel a elektromobilů. Podle agentury Reuters investice podpoří největší středoevropskou ekonomiku, která doufá, že přechodem na elektromobily srovná její automobilové odvětví krok s regionálními rivaly, jako je Česká republika a Slovensko.
- Evropská komise Itálii schválila státní pomoc v objemu 73 milionů eur pro leteckou společnost Alitalia, která se podobně jako další letečtí přepravci potýká s negativními dopady šíření koronaviru. Komise v úterý uvedla, že rozsah této pomoci považuje za přiměřený.
- Evropský společnost Airbus letos dodá kolem 550 letadel, napsala v úterý agentura Bloomberg s odvoláním na obeznámené zdroje. Do listopadu výrobce dodal 477 strojů. Airbus čísla oficiálně oznámí až na základě auditu po přelomu roku, uvedl mluvčí společnosti Stefan Schaffrath.
- Spojené království: Index cen domů od Nationwide v prosinci meziročně stoupl o 7,3 % (odhad: +6,7 %, listopad: +6,5 %).
- Automobilka Volkswagen ukončila více než 25 000 jednotlivých sporů o odškodnění za manipulace s emisemi smírčím narovnáním. S polovinou ze zbylých 30 000 žalujících je na cestě k němu. S odkazem na firemní zdroje to ve středu uvedla agentura DPA. V hromadné žalobě zhruba 470 000 majitelů naftových vozů, které zastupoval německý svaz na ochranu spotřebitelů VZBV, se firmě s většinou těch, jejichž stížnost byla shledána oprávněnou, už také podařilo dohodnout.
- Polská centrální banka by mohla v prvním čtvrtletí příštího roku přikročit k dalšímu snížení úrokových sazeb, aby podpořila ekonomiku v době pandemie covidu-19. Na oficiálním twitterovém účtu banky to napsal její guvernér Adam Glapiński. Člen měnové rady banky Jerzy Žyžyński pak uvedl, že základní úrok by mohl klesnout na nulu.
- Evropská unie a Čína ve středu dojednaly úvodní dohodu o investicích, která usnadní investorům z obou regionů vzájemný přístup na trhy. Oznámila to předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Obě strany o dohodě jednaly téměř sedm let.
- Po holdingu Agrofert, který vložil premiér Andrej Babiš do svěřenských fondů, chtějí na Slovensku zaplatit více než půl miliardy eur na sanaci půdy a vody pod bratislavskou chemičkou Istrochem, která mu patří. S odkazem na slovenského ministra životního prostředí Jána Budaje to napsaly středeční Hospodářské noviny.
Zdroj: CNBC, ČTK