Nezaměstnanost v Česku stoupla v prosinci na čtyři procenta

Nezaměstnanost v Česku na konci loňského roku stoupla. Podle údajů Úřadu práce ČR byla v prosinci bez práce čtyři procenta lidí, zatímco v listopadu 3,8 %. Vyšší míru nezaměstnanosti mělo Česko naposledy v létě 2017. V prosinci 2019 bylo v Česku bez místa 2,9 % práceschopných.
V evidencí úřadu bylo v poslední den loňského roku 291 977 uchazečů o práci, meziročně skoro o 76 500 více. Ve srovnání s listopadem přibylo téměř 17 500 nezaměstnaných. Dosažitelných uchazečů o práci bylo na konci roku 273 758.
V prosinci meziměsíčně mírně stoupl počet volných pracovních míst, a to o 610 na 318 582. V meziročním srovnání to je ale pokles o téměř 22 400 volných pozic. Nejvíc volných pozic nabízejí zaměstnavatelé v hlavním městě a ve středních Čechách.
Na jedno volné místo v průměru připadá 0,9 uchazeče. Mezi regiony jsou však velké rozdíly. Zatímco v okrese Praha-východ je to v průměru 0,1 zájemce, na Ústecku připadá na jedno volné místo téměř šest nezaměstnaných a na Karvinsku dokonce 8,4.
Ve srovnání s listopadem stoupla v prosinci nezaměstnanost ve všech krajích České republiky. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazoval ke konci roku Pardubický kraj, a to 2,9 %. O 0,2 procentního bodu vyšší nezaměstnanost byla v Královéhradeckém kraji. Naopak nejhorší situace byla v Moravskoslezském a Ústeckém kraji, kde je 5,6 %, respektive 5,5 % lidí bez místa.
Meziměsíční nárůst nezaměstnanosti zaznamenaly v prosinci všechny okresy. Nejvíce, a to o 24,6 %, stoupla nezaměstnanost na Jindřichohradecku. Na Prachaticku přibylo v evidenci úřadu práce 23,7 % uchazečů.
Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší, než je republikový průměr, hlásí 29 regionů. Nejvyšší nezaměstnanost, přes osm procent, byla v prosinci v okrese Karviná. Následovalo Bruntálsko s 6,8 % nezaměstnaných a s rozdílem 0,1 procentního bodu okres Ostrava-město.
Naopak nejnižší míru nezaměstnanosti eviduje Úřad práce na Rychnovsku, a to 1,9 %. Dvouprocentní nezaměstnanost byla v okrese Praha-východ.
Vývoj nezaměstnanosti loni významně ovlivnila pandemie nemoci covid-19, jejíž první případy se v Česku objevily 1. března. Ještě počátkem loňského roku se český pracovní trh potýkal s výrazným nedostatkem zaměstnanců. "S příchodem koronaviru se situace začala měnit. Především v oblastech, které jako první postihlo nařízené uzavření provozů. Řeč je o službách, pohostinství, lázeňství, prodeji, sportovních klubech, kultuře a postupně třeba i automobilovém průmyslu," upozornil generální ředitel ÚP ČR Viktor Najmon. Dodal, že i přes zhoršení situace má Česko nejnižší nezaměstnanost v celé Evropské unii.
V prvních třech měsících loňského roku se nezaměstnanost v Česku ještě pohybovala kolem tří procent. V dubnu vystoupala na 3,4 % a od července do září se držela na 3,8 %. V říjnu sice o 0,1 procentního bodu klesla, ale v listopadu se vrátila zpět na 3,8 %.
Analytici: Nezaměstnanost kvůli dopadům pandemie letos poroste
Nezaměstnanost v letošním roce podle analytiků oslovených ČTK poroste kvůli dopadům pandemie a krachu řady podniků a živnostníků. Na relativně nízké úrovni nezaměstnanost drží státní podpora, po jejím konci lze ovšem čekat skokový růst počtu nezaměstnaných. I tak by ale mělo mít Česko nadále jednu nejnižších nezaměstnaností v rámci EU, soudí ekonomové.
"V růstu míry nezaměstnanosti se odráží pochopitelně zejména pandemická situace, která způsobuje propouštění v sektoru služeb, v segmentu turistického ruchu, gastronomie, ubytování nebo dopravy," uvedl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda. Zároveň je podle něj patrný nástup zimní sezóny, která každoročně zvyšuje nezaměstnanost kvůli omezování sezónních pracovních činností. V letošním roce je třeba podle něj počítat s růstem míry nezaměstnanosti k šesti procentům.
Podpůrný státní program Antivirus podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské jen oddaluje problém firem postižených uzávěrami částí ekonomiky. "Míra nezaměstnanosti postupně poroste i přes státní podporu a s jejím ukončením ten nárůst může být i přechodně skokový. Počet registrovaných nezaměstnaných může poskočit až o dvě třetiny a přiblížit se k hranici půl milionu," uvedla. Zároveň ale upozornila, že i v takovém případě by nezaměstnanost kolem šesti procent nepřekonala úroveň z doby globální finanční krize v roce 2012.
"Česko si tak pravděpodobně udrží první místo v Evropě za nejnižší míru nezaměstnanosti. Zaměstnavatelé i v těchto krušných dobách hlásí stále dostatek volných pracovních míst. Někteří paradoxně dál nemohou najít vhodné zaměstnance," dodala Horská.
Generální ředitel české pobočky společnosti Randstad Jacek Kowalak v této souvislosti upozornil, že současný nárůst hlášených volných pracovních míst naznačuje, že některé sektory buď stále posilují, nebo se po omezeních z jara dostávají do plného provozu. "Obecně neočekáváme pokles nabídky volných míst u základních, dělnických či operátorských pozic. Kde ale čekáme ještě více volných lidí na trhu, jsou pozice v administrativě, službách, maloobchodě, marketingu," uvedl. Dodal, že zůstává otázkou, jak v prvním čtvrtletí s nezaměstnaností zahýbe fakt, že řada drobných podnikatelů již nezvládne opakující se vlny omezení.
Zdroj: ČTK
Aktuality
