Inflace v ČR byla v prosinci nejnižší za dva roky, loňská nejvyšší za osm let

"Jednalo se o nejvyšší průměrnou roční míru inflace od roku 2012. Ceny zboží i služeb vzrostly loni shodně o 3,2 %. Na zvyšování cenového růstu měly největší vliv ceny v oddílech potraviny a nealkoholické nápoje, alkoholické nápoje, tabák a ceny bydlení," uvedla vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Prosincový meziroční růst zpomalil popáté za sebou, v listopadu ceny stouply o 2,7 %. Vliv na to měly hlavně ceny potravin a nápojů. Zhruba o sedm procent klesly ceny zeleniny a vepřového masa, o více než pět procent zlevnila vejce. Ceny zemního plynu byly meziročně nižší o 3,9 %. Růst cen zpomalil u oděvů na 2,4 % a elektřiny na 2,5 %.

Zrychlil naopak růst cen lihovin na 5,4 % a tabákových výrobků na 16,4 %. Ceny stravovacích služeb se zvýšily o 4,7 %. Ceny zboží úhrnem meziročně vzrostly o dvě procenta a ceny služeb o 2,8 %.

Ve srovnání s listopadem spotřebitelské ceny klesly v prosinci o 0,2 %. Snížily se ceny zeleniny, vepřového masa, vajec a některých mléčných výrobků. Oděvy zlevnily o 1,8 %. Zdražily naopak lihoviny, tabákové výrobky a pohonné hmoty. Ceny zboží úhrnem meziměsíčně klesly o 0,4 %, zatímco ceny služeb vzrostly o 0,2 %.

Statistici ve středu zveřejnili také bilanci vývozních a dovozních cen za listopad. Ceny v exportu meziročně vzrostly o dvě procenta, především vlivem zdražení strojů a dopravních prostředků. Naopak dovozní ceny klesly o 0,9 %, na čemž se podepsalo hlavně zlevnění minerálních paliv.

V meziměsíčním srovnání se vývozní i dovozní ceny vlivem posílení koruny k euru a dolaru snížily shodně o 1,8 %. V obou případech to zapříčinily nižší ceny strojů a dopravních prostředků, uvedl vedoucí oddělení statistiky cen průmyslu a zahraničního obchodu ČSÚ Vladimír Klimeš.

Prosincová inflace byla nižší, než odhadovala ČNB

Prosincová meziroční inflace byla o 0,7 procentního bodu nižší, než odhadovala Česká národní banka v prognóze. Důvodem byl především výraznější pokles cen potravin. K rozdílu přispěla i jádrová inflace, která nezahrnuje sezónní vlivy. Ta proti listopadu nepatrně poklesla, uvedl ředitel sekce měnové ČNB Petr Král.

Pomaleji ve srovnání s odhady ČNB také rostly regulované ceny, což souvisí se zlevněním elektřiny. Pokračující meziroční propad cen pohonných hmot v podstatě podle Krále odpovídal prognóze a odhad primárních dopadů změn nepřímých daní se naplnil.

Král upozornil, že podzimní prognóza ČNB předpovídala pokles inflace koncem loňského roku do horní poloviny tolerančního pásma 2% cíle. "Pozorovaný pokles inflace v listopadu a zejména pak v prosinci 2020 byl však výraznější, a to převážně vlivem znatelnějšího zpomalení růstu cen potravin," uvedl.

Během letošního roku bude podle Krále inflace dále klesat v návaznosti na odeznění vysokého nárůstu tržních cen z počátku loňského roku a posléze i vlivem zmírnění růstu celkových nákladů. V něm se projeví i obnovené posilování kurzu koruny. "Na horizontu měnové politiky, tedy na přelomu let 2021 a 2022, se inflace bude nacházet poblíž 2% cíle ČNB," uvedl Král.

Zkraje roku by podle ekonomů mohla inflace klesnout pod 2 %

Již počátkem roku 2021 by inflace mohla klesnout pod dvě procenta díky vývoji cen potravin a energií. Celkově bude ale směr vývoje inflace během roku nejednoznačný, protože její růst může mimo jiné podpořit zvýšená poptávka způsobená zrušením superhrubé mzdy a s tím související růst příjmů. Nicméně by se mohla během roku pohybovat kolem dvou procent, vyplývá z vyjádření většiny ekonomů oslovených ČTK.

"Pro následující období předpokládáme, že inflace poklesne pod dvě procenta. A to zřejmě hned v úvodu nového roku. Hlavní zásluhu by na tom mohly mít opět ceny potravin a energií," uvedl analytik UniCredit Bank Patrik Rožumberský.

Dále v roce ale budou podle něj na inflaci působit protichůdné faktory. "Na pokles poptávky a další snižování inflace by mohla tlačit rostoucí nezaměstnanost a slabší růst mezd. Naopak podpořit poptávku a inflaci mohou vládní daňové změny a případný vyšší optimismus domácností při ústupu pandemie," upozornil. Inflace tak podle něj nebude mít ve zbytku roku jednoznačný trend a setrvá v okolí dvou procent. "Pokud se ČNB rozhodne zvýšit úrokové sazby už letos, zřejmě tak učiní až v jeho posledním čtvrtletí," dodal.

Inflace se už brzy může dostat pod hranici dvou procent i podle analytika ČSOB Petra Dufka. "Důvodem je jednak slabší spotřebitelská poptávka, jednak stále větší orientace kupujících na e-shopy. Konkurence v maloobchodě tak po čase opět zesiluje a drží ceny na uzdě. K nižší inflaci by měla pomoci i posilující koruna, která navíc zpřísňuje měnové podmínky v ČR," uvedl.

Pozvolné zpomalování tlaků na růst inflace bude podle analytika společnosti AKCENTA CZ Miroslava Nováka pokračovat i na začátku letošního roku. "Dlouhodobějšího a udržitelného přiblížení inflace ke dvěma procentům se však letos s ohledem na silný rozpočtový impuls pravděpodobně nedočkáme," odhadl.

Rovněž hlavní ekonom Generali Investments CEE Radomír Jáč odhaduje, že celková inflace by letos mohla v průměru klesnout na úroveň dvouprocentního inflačního cíle ČNB. "Cenové tlaky se budou zmírňovat v reakci na loňský pokles české ekonomiky, ve směru nižší inflace bude působit také silnější koruna a pokles cen energií," uvedl.

Inflace bude podle analytika Natland Petra Bartoně klesat minimálně do doby, než významněji ožije mezinárodní obchod a stoupnou ceny ropy.

Ekonom Komerční banky Michla Brožka pro letošek počítá v průměru se stabilními cenami energií, zdražením tabáku a alkoholu kvůli vyšší dani a s umírněným růstem cen potravin. Pokud se tak ceny budou vyvíjet v dosavadním trendu, mohla by začátkem roku i podle něj meziroční míra inflace klesnout pod dvě procenta.

"V letošním roce by měla inflace zpomalit a pohybovat se mírně nad dvěma procenty, nicméně současná koronakrize přináší řadu nejistot. Proinflačním směrem pak bude patrně působit daňový balíček a snížení daně z příjmů," upozornil hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler.

Naopak ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková si nemyslí, že inflace letos klesne k cíli ČNB. "Ještě před vypuknutím globální pandemie byly v ekonomice silné inflační tlaky, které byly pouze přidušeny nízkou ekonomickou aktivitou celého hospodářství. Zpomalil se tok peněz, a tím se i snížila inflace. Už na začátku loňského léta ale bylo vidět, že inflace má tendenci růst s uvolňováním vládních opatření. Osobně růst cen vidím jako velký problém tohoto roku, protože bude doprovázen stagnací platů a zvyšující se nezaměstnaností," uvedla.

Zdroj: ČTK