Edelman: Nejdůvěryhodnějšími institucemi byly loni poprvé firmy

Globálně to měly instituce v předchozím roce s důvěrou jako na houpačce, největší fluktuaci zažila vláda. Na jaře, během první vlny epidemie, zaznamenala výrazný nárůst důvěry, během druhé, podzimní vlny, ale důvěra v ni opět klesla. Evropské vlády si ale v porovnání s minulým rokem, co se týče důvěry svých občanů, polepšily. Naopak horší vysvědčení dostaly vlády v rozvojových zemích a Číně, kde důvěra oproti předloňsku klesla.

"Občané nastavili vládám zrcadlo. Epidemie koronaviru rozhodně sehrála hlavní roli při výsledcích Trust Barometeru. Na výkyvech důvěry můžeme sledovat způsob, jakým se konkrétní země vyrovnávaly s krizí. Lidé v rozvojových zemích měli pocit, že jejich vlády krizi nezvládají, proto jejich důvěra po nástupu druhé vlny klesla. Nejvíce poklesla důvěra v Číně," uvedl partner Ami Communications Jan Kučmáš.

Do budoucna se lidé nejčastěji bojí nejistoty, jak se bude krize dál vyvíjet a jaká opatření budou jak dlouho platit (33 procent). Pětina respondentů se obává zásadního propadu příjmu (19 procent) a každý desátý dokonce toho, že jeho zaměstnavatel nebude mít dostatek financí na výplaty, nebo že přijde o práci úplně. "Dnes, více než dřív, je důležité, aby firmy se svými zaměstnanci pravidelně komunikovaly. Strach může narušit celkovou produktivitu firmy i po skončení nouzového stavu. Firmy by měly umět s těmito obavami citlivě pracovat a nenechávat své zaměstnance v nejistotě. Je potřeba udržovat je v obraze do takové míry, aby mezi nimi nevytvářely ani paniku, ani iluze," dodal Kučmáš.

Největší propad důvěry mezi společenskými skupinami zaznamenali vědci (73 procent) a lidé z místní komunity (62 procent). U těchto dvou skupin jde o nejvýznamnější pokles v historii. I přesto se však těší největší důvěře, letos poprvé spolu se zaměstnavateli a přímými nadřízenými (63 procent), kterým, jako jediným, neklesla důvěryhodnost.

Zdroj: ČTK