Česká ekonomika se loni propadla o 5,6 %, nejvíce za dobu samostatné země

"Mezičtvrtletní vývoj ekonomiky nejvíce ovlivnila rostoucí zahraniční poptávka. Domácí poptávka, zejména spotřeba domácností, významně klesla. Celoročně však loni došlo k nejhlubšímu propadu HDP v novodobé historii," sdělil ředitel odboru národních účtů ČSÚ Vladimír Kermiet.

K celoročnímu poklesu přispěl podle úřadu kromě snížení spotřeby domácností také pokles zahraniční poptávky v první polovině roku. Pokles takzvané hrubé přidané hodnoty, což je rozdíl mezi celkovou hodnotou produkce zboží a služeb a náklady na produkci, podle ČSÚ nejvýrazněji ovlivnil vývoj v obchodu, dopravě, ubytování a pohostinství. Nedařilo se ale ani průmyslu, stavebnictví a většině odvětví služeb. Zaměstnanost loni klesla o 1,6 %, uvedl úřad.

Meziročně loni česká ekonomika oslabila v každém čtvrtletí. Ve druhém čtvrtletí se HDP podle dříve zveřejněných údajů ČSÚ propadl o více než 10 %. Celkový propad za loňský rok je přesto nižší, než odhadovali odborníci. Analytici oslovení ČTK předpokládali, že česká ekonomika za celý rok 2020 oslabí o šest až sedm procent. Předloni česká ekonomika vzrostla o 2,2 %.

Analytici: Hlubšímu propadu ekonomiky zabránil hlavně průmysl

Podle analytiků údaje o hrubém domácím produktu ČR ukazují, že dopady podzimní vlny pandemie na českou ekonomiku byly menší než během jara, a to především díky fungujícímu průmyslu. Tomu pomohla zahraniční poptávka. Hlubšímu poklesu podle nich zabránily i vládní ekonomické programy, především Antivirus. V letošním roce by se podle analytiků měla ekonomika vrátit k růstu, který odhadují zhruba na tři procenta.

"První odhad vývoje ekonomiky v posledním čtvrtletí potvrzuje, že negativní dopad druhé vlny pandemie byl podstatně menší než na jaře, zejména díky stále fungujícímu průmyslu," uvedl hlavní ekonom ING Bank pro ČR Jakub Seidler. "Jde se sice o nejhlubší propad HDP v historii samostatné ČR, avšak vzhledem k okolnostem v průběhu roku je výsledné číslo výrazně nad očekáváním," upozornil analytik společnosti AKCENTA CZ Miroslav Novák.

Analytik ČSOB Petr Dufek uvedl, že výraznou roli na tom, že celkově nebyl výsledek ekonomiky horší, má vládní podpora v podobě programu Antivirus, který brzdil propouštění ve firmách, a další finanční dotace, které ale srazily státní rozpočet do rekordního deficitu.

"Údaje za ČR jsou v souladu s dosud zveřejněnými daty ostatních evropských ekonomik, které v minulém týdnu rovněž překvapily nad očekávání dobrými výsledky za čtvrté čtvrtletí loňského roku," uvedl ekonom Komerční banky Martin Gürtler. Výkon průmyslu tak podle něj vyvažuje pokles v ostatních odvětvích, což je i důvod, proč se průmyslově orientovaným ekonomikám daří nyní lépe. "V případě České republiky zcela jistě zapůsobilo i rozvolnění restrikcí v předvánočním období, které zřejmě vedlo k nárůstu tržeb v maloobchodu a ve službách," dodal.

Nad očekávání dobré výsledky ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí jsou podle předsedkyně Národní rozpočtové rady Evy Zamrazilové dány hlavně silnou zahraniční poptávkou a odolností českých exportérů. "Pokud se vývoz udrží a po zvládnutí pandemie se přidá i domácí spotřeba, bude již na pořadu dne konsolidace veřejných financí," uvedla.

Podle hlavní ekonomky Raiffeisenbank Heleny Horské zabránila výraznějšímu propadu HDP především německá ekonomika. Dále upozornila, že Polsko zaznamenalo loni pokles ekonomiky o 2,8 %, tedy první pokles od roku 1996. Propad německé ekonomiky o pět procent nepřekonal rekord z roku 2009.

"Přes daleko ostřejší průběh pandemie je zjevné, že podzimní vlna způsobila ekonomice mírnější škody," uvedl i hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš. Důvodem podle něj může být, že některé oblasti ekonomiky se nedostaly během léta zpět na předkrizové úrovně, a proto znovu nezažily takový propad. Dalším důvodem je podle něj i odolnost průmyslu.

Podle analytika Natlandu Petra Bartoně ovšem nelze dělat z poptávky ze zahraničí optimistické závěry do budoucna. "Část této poptávky nepatřila do posledního čtvrtletí. Byla spíše doháněním předchozího výpadku," uvedl.

Nicméně podle ředitele strategického poradenství PwC Jana Hadravy je celoroční pokles HDP o 5,6 % příznivá zpráva. "Důležité je si vzpomenout, že během první jarní vlny se modelovaly výraznější celoroční propady, které navíc zpravidla ani nepočítaly s tím, že udeří další vlny v takové síle," uvedl.

Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče zůstává otázkou, jaký výsledek přinese HDP za letošní rok. "Klíčovým faktorem bude především postup na poli vakcinace a s tím související schopnost odstraňovat omezení související s pandemií," uvedl. Letošní růst ekonomiky odhaduje na zhruba tři procenta.

"Letošní rok je ve znamení naděje. Počet použitelných vakcín proti koronaviru se zvyšuje a s tím i naděje, že se snad již v druhé polovině letošního roku začne vracet život české ekonomiky do normálních kolejí, pokud efektivně zvládneme proces vakcinace," dodal hlavní ekonom Deloitte David Marek. Celoroční růst odhaduje mezi 2,5 a 3 %.

Zdroj: ČTK