Analytici: Růst mezd byl překvapivý díky odměnám ve zdravotnictví
Růst průměrné mzdy v loňském čtvrtém čtvrtletí ukázal podle analytiků na velmi rozdílný vývoj odměňování mezi obory. Za růstem bylo především vyplácení odměn ve zdravotnictví a růst platů ve školství. Zároveň k statistickému nárůstu výdělků přispělo i propouštění především nízkopříjmových zaměstnanců. Tak silný růst průměrné mzdy ve čtvrtém čtvrtletí byl přesto podle ekonomů překvapením. V letošním roce by měly průměrné mzdy nadále růst.
Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Medián, tedy prostřední hodnota mezd, vzrostl ve čtvrtém kvartálu meziročně o 5,4 procenta na 32 870 korun. "S takto rychlým mzdovým růstem nepočítaly ani ty nejoptimističtější odhady," upozornil ekonom Komerční banky Martin Gürtler.
Nejvýrazněji se zvýšily mzdy ve zdravotnictví, kde se projevily odměny za práci v pandemií přetížených nemocnicích. Výrazně přidáno dostali také učitelé. Naopak o 5,7 procenta klesly příjmy realitních makléřů. Mzdy se snížily také v restauracích a hotelech.
Podle analytika ČSOB Petra Dufka mohou data o mzdách vypadat překvapivě. "Avšak při bližším pohledu zjistíme, že se toho až tolik na trhu práce neděje. Především jde toto výrazné zvýšení mezd na vrub veřejného sektoru, kde se v posledním kvartále opět výrazně navyšovaly platy a rozdávaly mimořádné odměny," uvedl. Dodal, že stále platí, že průměrná mzda je spíše imaginární číslo, na které nedosáhne většina tuzemských zaměstnanců.
Podle analytika Raiffeisenbank Víta Hradila nepřímá úměra mezi vývojem mezd a počtem pracovníků naznačuje, že aktuální výsledek, byť opticky sympatický, je spíše statistický fenomén. "Pandemie evidentně častěji připravuje o práci zaměstnance na hůře placených pozicích, a po jejich odchodu tak roste průměrný výdělek. Zároveň se do dat významně propisuje administrativní zvyšování platů ve školství a zdravotnictví," uvedl.
"Celkově růst mezd v závěru loňského roku jednoznačně překvapil směrem nahoru. K rychlejšímu růstu mezd pomohly vyplacené bonusy zdravotníkům a rychlejší růst platů ve školství. Pokud firmy propouštěly, tak to bylo více ve skupině nízkopříjmových zaměstnanců, což rovněž táhlo průměrnou mzdu vzhůru," uvedl analytik společnosti Akcenta Miroslav Novák.
Hlavní ekonom Deloitte David Marek upozornil, že vzhledem k obtížím, které přinesla pandemie koronaviru, jde o velmi příznivý výsledek loňského vývoje průměrných mezd. "S podobným růstem mezd počítáme i v letošním roce. Nicméně vzhledem ke klesající inflaci by reálný růst mezd mohl být o něco příznivější. S návratem ekonomiky do normálních kolejí v příštím roce by mohly mzdy růst opět rychleji," uvedl.
Hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek upozornil, že domácnosti jako celek si tak koncem loňského roku přišly na slušné peníze, které ale často neměly jak utratit. "Nemalá část příjmů se tak překlopila do finančních rezerv. Ty pomohou překonat letošní, pro mnohé domácnosti finančně obtížnější rok, ale snad také pomohou dohnat aspoň část odkládané spotřeby. Kontrast mezi slabým ekonomickým výkonem a silnější mzdovou situací domácností dokreslí obrovská díra ve státním rozpočtu," uvedl.
"Je skoro až s podivem, že si zaměstnanci připsali v průměru nějakou tu korunu na výplatní pásce i v roce, kdy jsme zaznamenali největší propad hospodářství v historii Česka. Platy tak pravděpodobně porostou i po zklidnění pandemie," uvedla ekonomka investiční skupiny LOGeco Jana Mücková.
Podle hlavního ekonoma Generali Investments CEE Radomíra Jáče lze pro letošní rok čekat růst nominální mzdy mezi čtyřmi až pěti procenty, v reálném vyjádření by tak průměrný výdělek v ekonomice za celý rok 2021 mohl vzrůst zhruba o dvě procenta.
Zdroj: ČTK
