Evropské akcie v pátek posílily téměř o procento, makroekonomická data převážila nad pandemií

Panevropský index STOXX Europe 600 v pátek nabyl 0,91 % na 426,93 bodu, britský FTSE 100 se zvýšil o 0,99 % na 6 740,59 bodu, německý DAX posílil o 0,87 % na 14 748,94 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,61 % na 5 988,81 bodu.

Z velkých evropských firem se nejvíc dařilo švýcarským telekomunikacím Sunrise (+8,7 %), britskému softwarovému producentu Micro Focus (+8,3 %) a rovněž britské technologické Smiths Group (+6,9 %). Nejvíc v pátek ztratil švédský Electrolux (-3,9 %).

V Německu i nadále zůstává optimistický sektor zpracovatelského průmyslu, který podle ekonoma Ifo Klause Wohlrabeho těží ze silné poptávky z Číny a ze Spojených států. Výrazně se zlepšilo klima ve službách a také v maloobchodě, který se kvůli pandemii už čtvrtý měsíc potýká s uzávěrou.

Za týden index STOXX Europe 600 vzrostl o 0,85 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,48 % a DAX přidal 0,88 %, zatímco CAC 40 oslabil o 0,15 %.

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• Výstavba plynovodu Nord Stream 2, který bude po dně Baltského moře přivádět plyn z Ruska do Německa, bude letos určitě dokončena. Novinářům to v pátek řekl předseda správní rady ruské společnosti Gazprom Viktor Zubkov. Projekt se snaží blokovat americká vláda, a to jak současná administrativa prezidenta Joea Bidena, tak i ta předchozí, kterou vedl Donald Trump.
• Se zhruba tříměsíčním zpožděním proti původním plánům začala v pátek německá automobilka Volkswagen s expedicí svého elektrického modelu ID.4. Vůz, který patří do kategorie sportovně-užitkových (SUV), by se podle analytiků mohl stát jedním z nejoblíbenějších na trhu s elektromobily, neboť má ambice být rodinným dopravním prostředkem. Volkswagen bude také požadovat náhradu škody za skandál kolem podvodů s výfukovými plyny po bývalém šéfovi Martinu Winterkornovi a po bývalém řediteli automobilky Audi Rupertu Stadlerovi. Volkswagen to v pátek uvedl po zasedání dozorčí rady. Po rozsáhlém vyšetřování firma došla k závěru, že oba vrcholní manažeři zanedbali péči řádného hospodáře, pochybení ze strany jiných členů managementu ale nezjistila.
• Evropská unie v pátek slíbila rázný přístup v omezení exportu covidových vakcín firmě AstraZeneca, dokud nezačne plnit své závazky vůči EU. Eurokomisař Thierry Breton prohlásil, že do té doby nebude společnost vyvážet vakcíny vyráběné v podnicích v unii. Členské země bloku by se podle něj mohly v několika příštích dnech či týdnech dočkat 17 milionů dávek ze zásilky objevené tento týden v Itálii. Evropský blok podle některých lídrů členských zemí zároveň vidí šanci na brzký kompromis s Británií, která omezování exportu kritizuje nejhlasitěji.
• Největší britská pojišťovna Aviva prodala svou polskou součást za 2,5 miliardy eur německé Allianz. Uvedla, že se chce soustředit na trhy v Británii, Irsku a Kanadě. Allianz podle agentury Reuters přeplatila konkurenční nabídky, které přišly od italské pojišťovny Generali a od nizozemské NN.
• Podnikatelská nálada v Německu se v březnu výrazně zlepšila a její index je nejvýše od června 2019. Vyplývá to z výsledků průzkumu institutu Ifo. Firmy jsou mnohem spokojenější s aktuální situací a navzdory rostoucímu počtu nakažených novým koronavirem se jim vrátil také optimismus ohledně příštích měsíců. Index podnikatelské nálady na březen vystoupil na 96,6 bodu z únorových 92,7 bodu.
• Americký internetový prodejce Amazon letos v Německu zaměstná dalších 5 000 lidí. Práci najdou v distribučních centrech, marketingu, financích i ve výzkumu a vývoji. Celkem se tak počet firemních pracovníků v zemi zvýší o 20 procent na 28 000. Německý Amazon, který často čelí stávkám zaměstnanců, o tom v pátek informoval v Mnichově.
• Norsko zatím neobnoví očkování vakcínou proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca. Norský ústav veřejného zdraví v pátek oznámil, že používání vakcíny bude pozastaveno až do 15. dubna. Norské úřady podle ústavu potřebují více času na prověření, zda vakcína od AstraZenecy nemůže mít u některých lidí vážné vedlejší účinky.
• Za únor se maloobchodní tržby ve Velké Británii meziročně snížily o 3,7 % ( odhad -3,5 %, leden -5,9 %) a meziměsíčně stouply o 2,1 % (odhad 2,1 %, leden -8,2 %).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Plánovaný vstup na burzu by mohl britskou společnost Deliveroo ocenit až na 8,8 miliardy liber. Mohl by se tak stát největší primární veřejnou nabídkou (IPO) akcií na londýnské burze za posledních zhruba deset let. Ta vychází z cenového rozpětí, které v pondělí firma pro účely nabídky zveřejnila. Deliveroo se specializuje na rozvoz jídel a těží z prudkého růstu poptávky, který je důsledkem šíření koronaviru.
• Důvěra Evropanů ve vakcínu britsko-švédské firmy AstraZeneca po nepotvrzených zprávách o spojitosti mezi očkováním touto látkou proti covidu-19 a ojedinělými případy tvorby krevních sraženin oslabila. Ukázal to průzkum, který v pondělí zveřejnila společnost YouGov. Výrazné oslabení důvěry zaznamenala v Španělsku, Německu, Francii či Itálii.
• Účinnost vakcíny proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca je 79 procent, uvedla v pondělí britsko-švédská farmaceutická společnost na základě třetí fáze testování vakcíny ve Spojených státech. Americké studie se účastnilo 32 000 dobrovolníků, dvě třetiny dostaly vakcínu a jedna třetina placebo. Očkovaní v rámci studie nevykazovali žádné obtíže, kontrolní komise se zaměřovala zejména na rizika krevních sraženin a trombózy.
• Německá ekonomika v tomto čtvrtletí pravděpodobně výrazně klesne, omezení související s bojem proti pandemii totiž zasáhla sektor služeb a zpomaluje i stavební sektor. Ve své pravidelné měsíční zprávě to v pondělí uvedla německá centrální banka. Upustila tak od předchozího vyjádření, že na jaře čeká oživení, a nezmínila se ani o očkovací kampani jako o katalyzátoru. Očkování se potýká se zpožděním dodávek a možnými vedlejšími účinky vakcín.
• Německý ministr financí Olaf Scholz chce kvůli následkům pandemie nemoci covid-19 zvýšit schodek letošního rozpočtu o dodatečných 60,4 miliardy eur, čímž se letošní zadlužení zvýší na 240 miliard eur. V roce 2022 pak Scholz počítá s dluhem 81,5 miliardy eur
• Zástupci cestovního ruchu v Německu varují před ztrátou pracovních míst a vlnou bankrotů, pokud vláda zavede přísnější omezení s cílem zastavit šíření nového koronaviru. Upozorňují v této souvislosti hlavně na karanténu pro ty, kteří se vracejí z dovolené ze zahraničí. 
• Maďarsko schválilo pro nouzové použití dvě další vakcíny proti covidu-19. Oznámila to v pondělí hlavní maďarská lékařka Cecília Müllerová. Kromě očkovacího preparátu čínské společnosti CanSino Biologics (CanSinoBIO) dostal zelenou také preparát CoviShield, což je verze vakcíny firmy AstraZeneca vyráběná v Indii. Maďarsko je tak první zemí Evropské unie, která tyto dva preparáty pro nouzové použití schválila. Očkování v Maďarsku probíhá bezmála dvakrát rychleji než v Česku.
• Počet registrovaných nezaměstnaných v Portugalsku v únoru meziročně vzrostl téměř o 37 procent a ocitl se nejvýše od poloviny roku 2017, kdy se země začala zotavovat z dluhové a ekonomické krize. Oznámil to dnes Institut pro zaměstnanost a odborné vzdělávání. Celkem bylo bez práce 431 843 lidí, což byl proti loňskému únoru nárůst o více než 116 000.
• Zaměstnanci amerického internetového obchodu Amazon v pondělí v Itálii stávkují, reagují tak na krach jednání o pracovních podmínkách. Jde o první stávku, která se týká všech logistických aktivit Amazonu v Itálii, včetně služeb, které zajišťují smluvní dodavatelé.
• Bankovky a mince jsou v eurozóně stále živé a dobře se jim daří navzdory růstu počtu platebních karet a bezkontaktních plateb, který současná pandemie nemoci covid-19 ještě zrychlila. Přestože podíl hotovosti na denních transakcích v eurozóně klesá, hodnota hotovosti v oběhu se za poslední desetiletí téměř zdvojnásobila. Vyplývá to ze zprávy Evropské centrální banky.
• Míra nezaměstnanosti v Británii klesla za tři měsíce do konce ledna navzdory koronavirové krizi na 5 % z 5,1 % v posledních třech měsících loňského roku. Práci tak podle britského statistického úřadu (ONS) hledalo 1,7 milionu lidí. Čekal se přitom nárůst nezaměstnanosti. Přesto v zemi pracovalo o 693 000 lidí méně, než loni v únoru, a tedy před tím, než byla zavedena opatření proti šíření pandemie covidu-19. Analytici v anketě agentury Reuters odhadovali, že míra nezaměstnanosti stoupne na 5,2 %. V posledním kvartálu loňského roku byla nejvýše za téměř pět let.
• Výsledky klinických testů vakcíny proti covidu-19 farmaceutické společnosti AstraZeneca v USA zřejmě vychází ze zastaralých dat, která neposkytují kompletní informace o její účinnosti. V úterý to oznámil americký Národní institut pro alergie a infekční onemocnění (NIAID) s odvoláním na zjištění rady nezávislých expertů, která dohlíží na klinické testy léčiv. Vakcína by tak mohla čelit ve Spojených státech další překážce na cestě ke schválení. Firma zatím na vyjádření nereagovala.
• Největší švýcarské bance UBS hrozí ve Francii pokuta nejméně tři miliardy eur. Prokuratura ji viní z toho, že pomáhala bohatým lidem vyhýbat se placení daní. Jde o případ, ve kterém se UBS odvolala proti verdiktu z roku 2019.
• Evropská unie podle svých činitelů v těchto dnech vyjednává s Británií kompromisní variantu dodávek vakcíny od firmy AstraZeneca, která by vyhovovala oběma stranám. Šéfka společných unijních nákupů vakcín Sandra Gallinaová v úterý prohlásila, že Brusel nebude váhat s využitím všech možnosti, aby společnost přiměl k dodání co největšího množství slíbených dávek. Ve hře je podle představitelů komise zejména omezení vývozu z podniku vyrábějícího její preparáty v Nizozemsku.
• Norsko kvůli národní bezpečnosti zablokuje plán společnosti Rolls-Royce prodat norského výrobce lodních motorů Bergen Engines ruské firmě TMH Group. Oznámila to v úterý norská ministryně spravedlnosti Monica Maelandová.
• Meziroční růst spotřebitelských cen v únoru ve Spojeném království zpomalil na 0,4 % z 0,7 % v lednu. Čekalo se naopak zrychlení růstu cen na 0,8 %. Meziměsíčně se ceny zvýšily o 0,1 % po lednovém poklesu o 0,2 % při očekávání růstu o 0,5 %. Meziroční jádrová inflace (očištěná o volatilní ceny potravin a energií) klesla podle očekávání na 0,9 % z 1,4 % v lednu.
• Důvěra v českou ekonomiku po únorovém nárůstu v březnu opět klesla, snížila se o 2,7 bodu na 87 bodů. Zpřísněná opatření proti šíření nemoci covid-19 posílila pesimismus podnikatelů i spotřebitelů. Vyplývá to z údajů, které ve středu zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Proti loňskému březnu, kdy byly v Česku potvrzeny první případy nákazy a vláda vyhlásila první opatření proti jejímu šíření, jsou všechny indikátory na podstatně nižší úrovni. Podle analytiků zhoršení není vzhledem k pandemické situaci překvapivé a projeví se i negativně ve výkonu ekonomiky za prvním čtvrtletím.
• Německá ekonomika letos vykáže růst o 3,7 %, uvedl ve středu ve svém výhledu institut Ifo. Zhoršil tak výhled z prosince, kdy čekal růst o 4,2 %. Na vině je přetrvávající koronavirová krize, která výrazné ekonomické oživení oddaluje. Odhad hospodářského růstu na příští rok pak Ifo zvýšil na 3,2 % z dříve uváděných 2,5 %.
• Ekonomická aktivita v eurozóně se v březnu nečekaně vrátila k růstu. Zvýšená produkce továren, které vyrábějí nejvyšším tempem za 23 let, vykompenzovala pokračující zpomalení v dominantním sektoru služeb. Ukázal to průzkum, jehož předběžné výsledky ve středu zveřejnila organizace IHS Markit.
• Německá vláda souhlasí kvůli krizi vyvolané pandemií s dalším zadlužováním. Kabinet kancléřky Angely Merkelové ve středu podle informací agentury DPA podpořil návrh ministra Olafa Scholze, podle kterého by měl letošní rozpočtový schodek činit rekordních 240,2 miliardy eur, zatímco příští rok by měl rozpočet skončit deficitem 81,5 miliardy eur.
• Druhá největší německá banka Commerzbank očekává, že i letos vykáže čistou ztrátu. Výsledek by však měl být výrazně lepší než za loňský rok, kdy ztráta činila 5,7 miliardy eur, uvedla částečně zestátněná společnost ve svém středečním sdělení. Podnik prochází radikální restrukturalizací a musí zvládat dopady pandemie.
• Bankovní rada České národní banky na středečním měnověpolitickém jednání ponechala úrokové sazby beze změny. Základní úroková sazba, od níž se odvíjí úročení komerčních úvěrů, tak zůstává na 0,25 %. Guvernér Jiří Rusnok na tiskové konferenci řekl, že nejistoty a rizika ohledně dalšího vývoje ekonomiky jsou nadále velmi výrazné a mohly by vést k pozdějšímu zvyšování úrokových sazeb, než se kterým počítá aktuální prognóza.
• Spotřebitelská důvěra v eurozóně se v březnu zvýšila. Její index od Evropské komise stoupl podle předběžných dat na -10,8 bodu z -14,8 bodu v únoru. Čekal se jen mírný růst ukazatele na -14,5 bodu.
• Irské nízkonákladové aerolinky Ryanair se navzdory přibývání nově nakažených koronavirem připravují na to, že v Evropě toto léto robustně ožije letecké cestování. Očekávají, že od poloviny června zvýší svůj letový řád na 80 % úrovně před pandemií covidu-19. Během virtuálního brífinku to ve středu řekl šéf této největší evropské nízkorozpočtové letecké společnosti Michael O'Leary.
• Ve čtvrtek se začalo obchodovat s akciemi developera logistických a průmyslových parků CTP Group. Firma ráno v primární nabídce akcií (IPO) vydala nové cenné papíry za 14 eur za kus, což implikuje tržní kapitalizaci zhruba 5,56 miliardy eur. Upisovací cena se nachází v dolní polovině původně nabízeného intervalu 13,50 až 16 eur za akcii.
• Švédský prodejce oděvů H&M, americký výrobce sportovního oblečení a obuvi Nike a další západní firmy se kvůli kritice čínských úřadů ve vztahu k ujgurské menšině v provincii Sin-ťiang potýkají v Číně s problémy. Produkty H&M například zmizely z portálu Tmall, který spadá pod internetového prodejce Alibaba. K bojkotu značky vyzvali někteří uživatelé sociální sítě Weibo a spolupráci s ní i s firmou Nike přerušily nejméně dvě čínské filmové hvězdy. Firmu H&M kritizují také čínská státní média.
• Nizozemský výrobce elektroniky a lékařské techniky Philips prodá asijské investiční společnosti Hillhouse Capital svou divizi domácích spotřebičů. Hodnota transakce činí asi 3,7 miliardy eur, oznámil dnes Philips. Ředitel Frans van Houten se snaží firmu zcela zaměřit na výrobu zdravotnické techniky.
• Vakcína proti covidu-19 společnosti AstraZeneca má účinnost 76 procent, uvedla firma v nové analýze klinické studie z USA a dalších zemí na americkém kontinentu. To je o tři procenta méně, než britsko-švédská společnost uvedla na začátku tohoto týdne. Za zřejmě zastaralá a neúplná data AstraZenecu následně kritizovala odborná komise, která v USA dohlíží na testy.
• Dánsko další tři týdny nebude používat vakcínu proti nemoci covid-19 od firmy AstraZeneca. Ve čtvrtek o tom informovala dánská televize TV2. Očkování tímto preparátem dánské zdravotnické úřady preventivně zastavily poté, co se u několika lidí po podání vakcíny objevily závažné případy krevních sraženin.
• Spotřebitelská důvěra v Německu se druhý měsíc zlepšuje, zejména díky uvolnění pandemických omezení na začátku března. Výhled ale kalí nedávné rozhodnutí vlády tato opatření prodloužit. Vyplývá to z průzkumu, jehož výsledky ve čtvrtek zveřejnil institut GfK. Jeho index spotřebitelské nálady na duben podle předběžných dat vystoupil na -6,2 bodu z -12,7 bodu v předchozím měsíci.
• Německo až do konce letošního roku prodlouží pomoc, kterou firmám zasaženým koronavirovou krizí poskytuje přes státní rozvojovou banku KfW. Od dubna také zvýší limity úvěrů. Banka to ve čtvrtek oznámila společně s ministerstvy hospodářství a financí. Na pomoc financování firem už Německo vynaložilo zhruba 49 miliard eur.
• Švýcarská centrální banka podle očekávání ponechala úrokovou sazbu na -0,75 %

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Holdingová společnost Porsche SE, která je hlavním akcionářem německého automobilového koncernu Volkswagen, vykázala za loňský rok čistý zisk 2,6 miliardy eur. Meziročně je to pokles o 40,5 %, firma se ale vymanila z pololetní ztráty zapříčiněné pandemií. Podnik, jenž sídlí ve Stuttgartu, to uvedl ve svém úterním sdělení.

Zdroj: CNBC, ČTK