Evropské akcie ve středu zlevnily, vstup Deliveroo na burzu byl fiaskem

Panevropský index STOXX Europe 600 klesl o 0,24 % na 429,60 bodu, britský FTSE 100 se snížil o 0,86 % na 6 713,63 bodu, německý DAX uzavřel se ztrátou 0,27 % na 15 008,34 bodu a francouzský CAC 40 oslabil o 0,34 % na 6 067,23 bodu.

Na londýnské burze se ve středu začalo obchodovat s akciemi společnosti Deliveroo, která se zaměřuje na rozvoz jídel. Krátce po startu seance akcie odepisovaly až 30 % na 275 pencí, přestože šlo o jednu z nejočekávanějších emisí posledních let. Několik významných manažerů investičních fondů z Británie se odmítlo úpisu akcií zúčastnit, vysvětlovali to zejména obavami z toho, že firma zvolila dvě třídy akcií, a vadí jim i zvolený podnikatelský model. Nakonec titul oslabil o 26,3 % na 287,45 GBp.

V úterý německý index DAX poprvé překonal hladinu 15 000 bodů. Od přechodného říjnového poklesu přidal DAX zhruba 30 %. Německé firmy si slibují vyšší zisky i díky oživení americké ekonomiky, která je pro ně důležitým vývozním trhem. Už nyní těží z toho, že se koronavirus podařilo dostat pod kontrolu v další významné cílové destinaci výrobců - v Číně.

Investoři ve středu rovněž čekali na vystoupení Joea Bidena v Pittsburghu, při kterém by prezident USA měl představit první fázi plánu na podporu americké ekonomiky prostřednictvím investic do infrastruktury. Objem nového balíku má být přes dva biliony dolarů a financování investic by měly zajistit vyšší příjmy státu po zvýšení korporátní daně na 28 % a zavedení opatření bránících offshorování firemních zisků, a tedy vyhýbání se placení daní v USA.

Za březen index STOXX Europe 600 přidal 6,08 %, FTSE 100 se zvýšil o 3,55 %, DAX zpevnil o 8,86 % a CAC 40 posílil o 6,38 %. Od začátku roku STOXX Europe 600 přidává přes 8 %, FTSE 100 roste o necelých 5 % a DAX a CAC 40 zpevňují o téměř 10 %.

Nejdůležitější středeční události na evropských trzích

• Britská ekonomika loni kvůli pandemii covidu-19 klesla o rekordních 9,8 %, oznámil ve středu v konečné zprávě britský statistický úřad. Je to o desetinu procentního bodu méně, než ukazovala předběžná data. Výsledek je přesto nejhorší za více než 300 let. S výjimkou Argentiny a Španělska se hrubý domácí produkt Británie snížil nejvíce ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 37 hospodářsky vyspělých států.
• Růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu podle předběžných dat zrychlil v souladu s očekáváním na 1,3 % z 0,9 % v únoru. Uvedl to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Jádrová inflace (bez kolísavých cen energií a potravin) klesla na 0,9 % z 1,1 % v únoru, když se naopak čekal růst o 1,2 %. Loni v březnu činila meziroční inflace v eurozóně 0,7 %.
• Jako ránu pro německou očkovací strategii označují odborníci rozhodnutí nepoužívat vakcínu proti nemoci covid-19 od britsko-švédské společnosti AstraZeneca pro lidi mladší 60 let. Stálá očkovací komise Stiko tento preparát prozatím nedoporučuje kvůli možné souvislosti s případy mozkové žilní trombózy. Předseda Stiko Thomas Mertens nynější opatrný postup označil za důkaz správného chodu kontrolní funkce Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v Německu funguje jako lékový regulátor.
• Počet lidí bez práce v Německu v březnu podle sezónně přepočtených údajů klesl o osm tisíc na 2,745 milionu, zatímco míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech. Oznámil to ve středu spolkový úřad práce. Uzávěry, které vláda zavedla ve snaze zpomalit šíření epidemie, na pracovní trh příliš velký vliv neměly.
• Volkswagen přiznal, že zpráva o přejmenování značky na americkém trhu na Voltswagen of America byl jen aprílový žert a marketingový tah. Potvrdil tak informaci, kterou dříve přinesla agentura Reuters. Firma za oznámení o přejmenování čelila kritice na sociálních sítích, kde uživatelé připomínali její emisní skandál a vyčítali jí, že dlouhé roky obelhávala zákazníky i úřady.
• Světový obchod se zbožím se v letošním roce zvýší o osm procent po loňském propadu o 5,3 %, za kterým stála pandemie nemoci covid-19. Předpověděla to ve středu Světová obchodní organizace (WTO). Zlepšila tak své říjnové odhady, podle kterých se měl obchod loni snížit o 9,2 % a letos stoupnout o 7,2 %.

Výsledková sezóna

• Švédský prodejce oděvů H&M vykázal za první čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 1,39 miliardy švédských korun (3,55 miliardy Kč). Mnoho obchodů totiž musela firma zavřít kvůli protipandemickým uzávěrám. Ve stejném období předchozího roku vykázal tento druhý největší oděvní řetězec na světě zisk 2,5 miliardy švédských korun. První finanční čtvrtletí společnosti skončilo v únoru.

Zdroj: CNBC, ČTK