Evropské trhy táhla ve čtvrtek skvělá makrodata, v plusu skončily burzy i za celý týden

Britský benchmark FTSE 100 ve čtvrtek stoupl o 0,35 % na 6 737,30 bodu, německý DAX přidal 0,66 % na 15 107,17 bodu a francouzský CAC 40 uzavřel se ziskem 0,59 % na 6 102,56 bodu. Panevropský index STOXX Europe 600 na závěr týdne přidal 0,61 % na 432,22 bodu.

Index nákupních manažerů podle společnosti IHS Markit v eurozóně zaznamenal rekordní růst z únorových 57,9 bodu na březnových 62,5 bodu. Stejnou trajektorii sledoval ukazatel i ve všech významných členských ekonomikách. 

Americký prezident Joe Biden ve středu představil ambiciózní investiční plán do americké infrastruktury v hodnotě více než dvou bilionů dolarů. Jeho cílem je nastartování největší světové ekonomiky tak, aby mohla čelit mimo jiné nástupu ekonomické síly Číny. Bidenovy návrhy se však hned zpočátku setkávají s odporem řady konzervativců a republikánů, kterým se nelíbí zejména úmysl zvýšit daně podnikům. O plán se tak s největší pravděpodobností povede vleklá bitva v Kongresu.

Za celý zkrácený týden index STOXX Europe 600 přidal 2,16 %, FTSE 100 se zvýšil o 0,94 %, DAX zpevnil o 3,32 % a CAC 40 si připsal 2,53 %.

Nejdůležitější čtvrteční události na evropských trzích

• Společný podnik automobilek Volkswagen a FAW koupí v Číně od americké Tesly kredity za zelená auta, obdobu evropských emisních povolenek, aby splnil tamní ekologické standardy. Informovala o tom ve čtvrtek agentura Reuters, která se odvolává na tři zdroje. Jde o první takový obchod mezi těmito společnostmi v Číně. Akcie Volkswagenu si od začátku roku připsaly kolem 60 procent a podpořila je právě řada oznámení ohledně strategie v oblasti elektromobilů.
• Česká ekonomika se v loňském roce propadla o 5,6 procenta, potvrdil ve čtvrtek Český statistický úřad. Hrubý domácí produkt tak klesl nejvýrazněji od vzniku samostatné České republiky. Předtím šest let rostl. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 se HDP meziročně snížil o 4,8 procenta, ve srovnání se třetím čtvrtletím ale stoupl o 0,6 procenta. Loňský rok výrazně ovlivnila pandemie koronaviru. Proti předchozímu odhadu ze začátku března statistici mírně upravili meziroční změnu ekonomiky ve čtvrtém čtvrtletí, celoroční výsledek zůstal beze změny.
• Podmínky v českém zpracovatelském sektoru se v březnu nadále zlepšovaly, když index PMI stoupl z únorových 56,5 bodu na 58 bodů, tedy na nejvyšší hodnotu od února 2018. Informovala o tom ve čtvrtek společnost IHS Markit. Úroveň 50 bodů v indexu je předělem mezi růstem a poklesem. Výsledek nad 50 bodů znamená zlepšení sektoru.
• Schodek státního rozpočtu ČR se ke konci března prohloubil na 125,2 miliardy korun z únorových 86,1 miliardy. Ve čtvrtek o tom informovalo ministerstvo financí. Jde o nejhorší březnový výsledek od vzniku Česka. Loni ke konci března vykázal rozpočet schodek 44,7 miliardy korun.
• Německý regulační úřad pro energetiku Die Bundesnetzagentur (BNetzA) vybral další tři elektrárny, které od 8. prosince nebudou smět spalovat uhlí. Země je v rámci svého postupného odklonu od uhelné energetiky odškodní prémiemi. Jednou z těchto elektráren je i zařízení, které patří firmě českého podnikatele Daniela Křetínského.
• Německé maloobchodní tržby v únoru meziročně klesly o 9 % (odhad: -6,3 %, leden: -9,3 %).
• Březnový průmyslový index nákupních manažerů v Německu stoupl na 66,6 bodu (odhad 66,6: bodu, únor: 60,7 bodu).
• Eurozóna: Průmyslový index nákupních manažerů v březnu vyskočil na 62,5 bodu (odhad: 62,4 bodu, únor: 57,9 bodu).

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Více než pětina malých britských vývozců dočasně zastavila prodej do Evropské unie a čtyři procenta z nich tak učinili trvale. Vyplývá to z průzkumu, který zveřejnil britský svaz drobných podnikatelů FSB. Problémy firmám způsobila obchodní dohoda mezi Londýnem a Bruselem, která vstoupila v platnost 1. ledna. Firmy se musely vyrovnat s novými byrokratickými požadavky a pravidly, což mnohým způsobilo narušení nebo zpoždění dodávek.
• Čínská farmaceutická společnost Shenzhen Yuanxing Gene-tech vyrobí přes 60 milionů dávek ruské vakcíny proti covidu-19 Sputnik V. Podle agentury TASS se na tom dohodla s ruským Fondem přímých investic (RDIF), který vývoj tohoto očkovacího preparátu financoval.
• Británie: Objem půjček jednotlivcům v únoru meziměsíčně stoupl na 4,9 miliardy liber z lednových 2,6 miliardy.
• Británie: Počet schválených hypoték v únoru klesl na 88 tisíc z lednových 99 tisíc.
• Celková ekonomická nálada podnikatelů a spotřebitelů na Slovensku v březnu vystoupila na nejvyšší úroveň od loňského října, stále však nedosahuje úrovně z období před koronavirovou krizí. Vyplývá to z úterních údajů slovenského statistického úřadu.
• Německo: Index dovozních cen v únoru meziročně vzrostl o 1,4 % (odhad: +1 %, leden: -1,2 %). Meziměsíčně se index dovozních cen v únoru zvýšil o 1,7 % (odhad: +1,3 %, leden: +1,7 %).
• Spotřebitelské ceny v Německu se v březnu meziročně zvýšily o dvě procenta po únorovém nárůstu o 1,6 %. Inflace tak překročila cíl Evropské centrální banky, která jej stanovila těsně pod dvě procenta. Vyplývá to z předběžných dat harmonizovaných s metodikou výpočtů Evropské unie, která v úterý zveřejnil spolkový statistický úřad. Meziměsíčně ceny stouply o půl procenta.
• Vyhlášená berlínská klinika Charité přestala očkovat vakcínou od společnosti AstraZeneca své zaměstnankyně mladší 55 let. Agentuře DPA to řekla mluvčí kliniky Manuela Zinglová. Krátce poté oznámila berlínská senátorka zodpovědná za oblast zdravotnictví Dilek Kalayciová, že německá metropole pozastavuje vakcinaci AstraZenecou pro všechny lidi mladší 60 let. K vysazení AstraZenecy vyzvala i většina univerzitních nemocnic v Severním Porýní-Vestfálsku, kde očkování žen mladších 55 let již v pondělí přerušil okres Euskirchen.
• Německý automobilový koncern Volkswagen přejmenuje svou americkou součást na Voltswagen of America. Oznámila to v úterý firma. Nový název odkazuje na snahu německé automobilové skupiny prosadit se v USA s elektromobily.
• Mezinárodní měnový fond (MMF) hodlá zlepšit výhled světové ekonomiky pro letošní i příští rok. Uvedla to v úterý výkonná ředitelka fondu Kristalina Georgievová. Poukázala přitom na nová stimulační opatření ve Spojených státech a na očkování proti covidu-19.
• Britská ekonomika loni kvůli pandemii covidu-19 klesla o rekordních 9,8 %, oznámil ve středu v konečné zprávě britský statistický úřad. Je to o desetinu procentního bodu méně, než ukazovala předběžná data. Výsledek je přesto nejhorší za více než 300 let. S výjimkou Argentiny a Španělska se hrubý domácí produkt Británie snížil nejvíce ze všech zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), která sdružuje 37 hospodářsky vyspělých států.
• Růst spotřebitelských cen v eurozóně v březnu podle předběžných dat zrychlil v souladu s očekáváním na 1,3 % z 0,9 % v únoru. Uvedl to ve středu evropský statistický úřad Eurostat. Jádrová inflace (bez kolísavých cen energií a potravin) klesla na 0,9 % z 1,1 % v únoru, když se naopak čekal růst o 1,2 %. Loni v březnu činila meziroční inflace v eurozóně 0,7 %.
• Jako ránu pro německou očkovací strategii označují odborníci rozhodnutí nepoužívat vakcínu proti nemoci covid-19 od britsko-švédské společnosti AstraZeneca pro lidi mladší 60 let. Stálá očkovací komise Stiko tento preparát prozatím nedoporučuje kvůli možné souvislosti s případy mozkové žilní trombózy. Předseda Stiko Thomas Mertens nynější opatrný postup označil za důkaz správného chodu kontrolní funkce Institutu Paula Ehrlicha (PEI), který v Německu funguje jako lékový regulátor.
• Počet lidí bez práce v Německu v březnu podle sezónně přepočtených údajů klesl o osm tisíc na 2,745 milionu, zatímco míra nezaměstnanosti zůstala na šesti procentech. Oznámil to ve středu spolkový úřad práce. Uzávěry, které vláda zavedla ve snaze zpomalit šíření epidemie, na pracovní trh příliš velký vliv neměly.
• Volkswagen přiznal, že zpráva o přejmenování značky na americkém trhu na Voltswagen of America byl jen aprílový žert a marketingový tah. Potvrdil tak informaci, kterou dříve přinesla agentura Reuters. Firma za oznámení o přejmenování čelila kritice na sociálních sítích, kde uživatelé připomínali její emisní skandál a vyčítali jí, že dlouhé roky obelhávala zákazníky i úřady.
• Světový obchod se zbožím se v letošním roce zvýší o osm procent po loňském propadu o 5,3 %, za kterým stála pandemie nemoci covid-19. Předpověděla to ve středu Světová obchodní organizace (WTO). Zlepšila tak své říjnové odhady, podle kterých se měl obchod loni snížit o 9,2 % a letos stoupnout o 7,2 %.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Švédský prodejce oděvů H&M vykázal za první čtvrtletí svého finančního roku ztrátu před zdaněním 1,39 miliardy švédských korun (3,55 miliardy Kč). Mnoho obchodů totiž musela firma zavřít kvůli protipandemickým uzávěrám. Ve stejném období předchozího roku vykázal tento druhý největší oděvní řetězec na světě zisk 2,5 miliardy švédských korun. První finanční čtvrtletí společnosti skončilo v únoru.

Zdroj: CNBC, MarketWatch, ČTK