Šéf fondu ESM: Strop zadlužení 60 procent HDP pro země EU již nedává smysl
Dluhový strop 60 % hrubého domácího produktu stanovený v Paktu stability a růstu již nemá smysl a měl by být revidován v rámci reformy fiskálních pravidel EU. Uvedl to šéf záchranného fondu eurozóny (ESM) Klaus Regling na semináři belgické centrální banky.
Vlády zemí EU mají za povinnost udržovat rozpočtový schodek pod třemi procenty HDP a veřejný dluh pod 60 procenty HDP, aby byla zajištěna stabilita společné měny, eura, kterou nyní používá 19 z 27 zemí EU. Hodnoty byly stanovené Maastrichtskou smlouvou v roce 1992. Globální ekonomická realita se však od té doby změnila, což přimělo EU zvážit revizi pravidel, která stanovují limity půjček a prosazují fiskální disciplínu. Pandemie covidu-19 způsobila, že potřeba změny je ještě naléhavější, prohlásil Regling.
Tříprocentní limit pro rozpočtový deficit je podle Reglinga relevantní. Je však potřeba popřemýšlet o limitu zadlužení, protože tento limit měl smysl v době, kdy se jednalo o Maastrichtské smlouvě, nyní již však smysl nemá.
Evropská komise má do konce roku představit své návrhy revize fiskálních pravidel EU nazývaných Pakt stability a růstu. Zaměřit se má na dluh a investice. Konečné rozhodnutí o tom, jak změnit pravidla, bude v rukách vlád EU. Dohoda je sice zaměřena hlavně na členy eurozóny, aby nebyla ohrožena stabilita eura a nezvyšovala se inflace v eurozóně, částečně se však vztahuje i na země EU, které euro jako svou měnu zatím nepřijaly.
Průměrný dluh v eurozóně je nyní kolem 100 procent HDP. Pokud se země budou držet současných pravidel, měly by každý rok snížit svůj poměr dluhu o dvacetinu toho, co je nad 60 procenty, což nyní není ekonomicky přijatelné, uvedl Regling. Úrokové sazby jsou také nyní mnohem nižší než v 90. letech a není pravděpodobné, že se na takovou úroveň vrátí v dohledné době, což je dalším důvodem pro úpravu pravidla, dodal Regling.
Regling ale také varoval, že tempo ekonomického růstu je nyní nižší a vlády čelí růstu nákladů na penze, zdravotní péči a dalších kvůli stárnoucí společnosti a změně klimatu, napsala agentura Reuters.
Zdroj: ČTK
