Růst inflace se ve středu potvrdil i v Evropě, burzy reagovaly jedenapůlprocentním poklesem

Panevropský index Stoxx 600 ve středu pozbyl 1,51 % na 436,34 bodu, německý DAX spadl o 1,77 % na 15 113,56 bodu, britský FTSE 100 odepsal 1,19 % na 6 950,20 bodu a francouzský CAC 40 umazal 1,43 % na 6 262,55 bodu.

Hlavní středeční události na evropských trzích:

• Míra inflace v Evropské unii v dubnu vystoupila na dvě procenta, a po více než dvou letech je tak nad cílem Evropské centrální banky (ECB). V březnu činila 1,7 procenta. Nejvýraznější cenový vzestup je patrný v zemích Visegrádské skupiny (V4), včetně Česka. Ve své konečné zprávě to ve středu oznámil statistický úřad Eurostat. Zároveň potvrdil, že míra inflace v zemích eurozóny vystoupila na 1,6 procenta z březnové hodnoty 1,3 procenta.
• Růst spotřebitelských cen v Británii v dubnu zrychlil a míra inflace se více než zdvojnásobila. Vystoupila na 1,5 procenta, zatímco v březnu činila 0,7 procenta, oznámil ve středu britský statistický úřad (ONS). Zdražoval plyn, elektřina, oblečení i obuv - ceny jsou nejvyšší od loňského března, kdy vypukla pandemie. Britská centrální banka doufá, že je to přechodný jev způsobený tím, jak se ekonomika vzpamatovává z loňského propadu a poklesu cen, který zapříčinila koronavirová krize.
• Cena kryptoměny bitcoin ve středu kolem poledne poprvé od února klesla pod hranici 40 tisíc dolarů. Došlo k tomu po oznámení čínských úřadů, že největší asijská ekonomika zakazuje finančním institucím veškeré obchodování s kryptoměnami. Peking také varoval investory před spekulativním obchodováním s tímto aktivem.
• Vysoké zadlužení a realitní bublina patří mezi největší rizika pro ekonomiku eurozóny a její oživení z recese způsobené pandemií nemoci covid-19. Vysoké vládní podpory držely nad vodou velkou část eurozóny v době pandemie. Rušení pomoci však bude obtížné, protože by mohlo zvýšit bankroty a nezaměstnanost, což by zbrzdilo růst a ohrozilo banky. Uvedla to ve své pravidelné zprávě o stabilitě Evropská centrální banka.
• Tribunál Evropské unie ve středu vyhověl stížnosti irské nízkonákladové letecké společnosti Ryanair a zrušil rozhodnutí Evropské komise (EK), která kvůli dopadům koronavirové krize schválila státní pomoc nizozemské letecké společnosti KLM a portugalským aerolinkám TAP. V případě KLM komise schválila Nizozemsku pomoc 3,4 miliardy eur a v případě aerolinek TAP činila schválená pomoc 1,2 miliardy eur, uvedl soud.
• Největší švýcarská banka UBS zruší přes 800 pracovních míst. Jde o součást restrukturalizace, která má finančnímu ústavu v následujících třech letech ušetřit asi jednu miliardu dolarů. Pracovní pozice zaniknou ve švýcarské součásti UBS a také v divizích správy majetku a investičního bankovnictví, informovala s odvoláním na obeznámené zdroje agentura Bloomberg. UBS, která má dohromady téměř 73 000 zaměstnanců, odmítla věc komentovat.
• Za nárůstem ceny českých akcií na desetiletá maxima je zejména současná změna zaměření investorů z růstových na hodnotové firmy, které v indexu pražské burzy PX jednoznačně převažují. Uvedli to ve středu analytici oslovení ČTK. Dalším důvodem je zlepšující se pandemická situace. Index ve středu posílil na 1143,3 bodu, což byla jeho nejvyšší závěrečná hodnota od 3. srpna 2011.
• Odbory budou i pro příští rok požadovat výraznější nárůst minimální mzdy a platů i mezd. Přesné požadavky zatím ale nestanovily, nejdřív chtějí znát rámec státního rozpočtu. ČTK to ve středu řekl předák Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) řekla ČTK, že navýšení minimální mzdy navrhne poté, co se vláda dohodne na růstu důchodů. Tripartita by o prvním návrhu rozpočtu měla jednat 21. června.
• Vládní návrh na zavedení takzvané digitální daně, tedy daně z digitálních služeb, který Sněmovna minulý týden propustila do závěrečného čtení, diskriminuje americké společnosti a oslabí jejich chuť investovat v Česku. Ve středu to uvedla americká chargé d'affaires Jennifer Lynn Bachusová. Americké úřady podle ní zvažují možná obchodní protiopatření.

Výsledková sezóna: 

• Rakouské pojišťovnické skupině Vienna Insurance Group v prvním čtvrtletí stoupl čistý zisk o 15,3 % na 99 milionů eur. Zisk před zdaněním dosáhl 128 milionů eur, a byl tak meziročně vyšší o pět procent. Ve výhledu společnost zopakovala, že na rovině zisku před zdaněním čeká za celý rok dosažení výsledku ve výši až 500 milionů eur.

Zdroj: ČTK, CNBC, MarketWatch

Aktualita pro rok 2026