Návrh USA na minimální globální daň podle českého ministerstva financí neřeší boj proti daňovým únikům

Podle daňových odborníků oslovených ČTK by případné zavedení minimální celosvětové daně ze zisku u nadnárodních korporací 15 procent připravilo základy pro stabilnější mezinárodní daňový systém. Dosažení dohody ale bude podle nich zřejmě komplikované, a to i na úrovni OECD. Důvodem jsou různě vysoké sazby daně v jednotlivých státech. Například Česko, Polsko nebo Slovensko mají zdanění firem vyšší než navrhovaná minimální daň, například Maďarsko má ale zdanění nižší.

Spojené státy navrhují, aby firmy ve světě platily daň ze zisku alespoň 15 procent, konečná daň by ale měla být ještě vyšší. Ve čtvrtek to oznámilo americké ministerstvo financí. To se snaží prosadit plány, jež by zastavily soutěž o to, která země bude mít nejnižší daně. Původně Američané navrhovali, aby minimální globální daň činila 21 procent. Zástupci ministerstva o těchto záležitostech jednali s pracovní skupinou z Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Skupina se snaží mít do léta obecnější návrh pravidel, jak zdaňovat nadnárodní korporace a velké technologické firmy, jako je Facebook či Google.

"Česko jednoznačně podporuje aktivity cílící na boj proti daňovým únikům a potírání škodlivých daňových praktik. Pro vyřešení problematiky mezinárodního zdaňování je přitom klíčové, aby současný systém zvýšil podíl na dani pro ty státy, ve kterých digitální společnosti reálně generují své zisky... Je ale potřeba uvést, že návrh na zavedení globální minimální sazby firemní daně v rámci druhého pilíře reformy OECD výše uvedenou problematiku primárně neřeší. Minimální sazba daně by navíc mohla nést jisté riziko omezení suverenity zemí v oblasti zdaňování příjmů a daňové konkurence," uvedlo MF. To nadále návrh považuje za pracovní materiál, o kterém se bude ještě diskutovat.

Dosáhnout širší shody ohledně minimální sazby v rámci OECD bude podle partnera PwC a daňového experta Davida Borkovce pravděpodobně velmi obtížné. "Pokud by tato shoda dosažena byla, tak například 15procentní sazba dohodnutá jako minimální by se Česka nedotkla, neboť naše sazba daně je v současnosti vyšší, a to 19 procent," upozornil. Podobně jsou na tom podle něj v regionu i Polsko s 19procentní základní sazbou a Slovenskou s 21procentní základní sazbou. Naopak dopad by dohoda mohla mít na Maďarsko, které má v současnosti devítíprocentní sazbu daně z příjmů právnických osob.

Zdanění na mezinárodní úrovni bude obtížné prosadit přes orgány OECD i podle analytika Purple Trading Štěpána Hájka. "Administrativa Joe Bidena zveřejnila několik plánů ohledně vyššího daňového zatížení a dá se očekávat, že bude pokračovat v podobné rétorice, aby se jí podařilo zalepit díry ve státním rozpočtu, který musela extrémně rozvlnit kvůli pandemickým lockdownům. Zavedení minimální daně je však prvním krokem, aby společnosti nepřesouvaly svá sídla do daňových rájů za účelem nižšího zdanění," uvedl.

"Aktuální plán nové americké administrativy je známkou hledání podpory a kompromisu. Dosažení dohody na celosvětové úrovni by připravilo půdu pro stabilnější mezinárodní daňový systém a pravděpodobně by omezilo rozvoj místních digitálních daní, které se používají ke zvýšení daňových výnosů na úkor technologických společností," uvedl vedoucí partner daňových a právních služeb v PwC Česká republika Jan Tokarski.

Podle regionálního ředitele 4fin Tomáše Trauškeho bude záležet, na jaké sazbě se země OECD dohodnou. "Snížení sazby by české firmy určitě uvítaly, otázkou ovšem zůstává, jaké jiné daňové poplatky by česká vláda zavedla, aby rozdíl do současných 19 procent dorovnala," řekl. Dále uvedl, že globální daň se sice může tvářit jako čestné podmínky pro všechny. "Zároveň ale narušuje konkurenceschopnost a suverenitu jednotlivých zemí," dodal.

Zdroj: ČTK