Německý ministr hospodářství čeká růst HDP a pokračování stávající politiky

"Pro letošní rok očekávám růst v pásmu 3,4 až 3,7 procenta," řekl o letošním vývoji hrubého domácího produktu. V dalším roce počítá s růstem okolo čtyř procent. "Výhled růstu je i pro další roky," uvedl.

HDP Německa sice za první čtvrtletí kleslo proti předchozím třem měsícům o 1,8 procenta, pro další čtvrtletí ale ekonomové i vláda očekávají návrat k růstu. Propad způsobený covidovou pandemií by Německo podle dřívějšího Altmaierova prohlášení mohlo vyrovnat nejpozději do konce nadcházejícího roku.

Ministr dosud nemá podrobné vysvětlení, proč míra inflace v květnu podle předběžné zprávy německého statistického úřadu meziročně prudce vrostla na 2,5 procenta. "Očividně to souvisí s pandemií a s nedostatkem některých produktů," uvedl. Jako problém zmínil například nedostatek procesorů a polovodičů, který ještě zhoršila vysoká poptávka po komunikačních zařízeních.

Je však ještě příliš brzy hodnotit otázku, zda se růst inflace projeví jako trend. "Sleduji to ale bedlivě," připustil ministr.

Altmaier řekl, že optimisticky vidí nejen hospodářský vývoj, ale i ten politický. "Máme tři kandidáty, kteří respektují kurz Německa uplynulých desetiletí. To znamená otevřenost vůči světu, orientaci na sociálně tržní hospodářství a také na ochranu klimatu," řekl. Konzervativní unii CDU/CSU dosluhující kancléřky Angely Merkelové, ke které patří i Altmaier, vede do zářijových voleb Armin Laschet. Volebním lídrem sociální demokracie (SPD) je Olaf Scholz a ze Zelené se o kancléřský úřad uchází Annalena Baerbocková.

V rozhovoru se zahraničními novináři se Altmaier dnes věnoval i konfliktům a sporům s východními sousedy Evropské unie. "Obzvláště s Ruskem a Běloruskem," řekl ministr s tím, že se to týká především otázek lidských práv. "To zkrátka nemůžeme přejít," upozornil.

Altmaier ale odmítl spekulovat o tom, jaké hospodářské sankce je možné od EU očekávat vůči Bělorusku. "O jejich přesné podobě se ještě poradíme," řekl. Dodal, že jako ministr hospodářství se k ekonomickým sankcím staví zdráhavě, neboť podle něj k cíli nevedou.

Bělorusko 23. května s pomocí stíhačky přinutilo v Minsku přistát dopravní letoun, jenž měl namířeno z Atén do Vilniusu. Běloruské úřady po přistání zadržely opozičního novináře Ramana Prataseviče a jeho přítelkyni, kteří byli na palubě. Západní země incident odsoudily a žádají propuštění žurnalisty. Lídři zemí Evropské unie se před týdnem shodli na přijetí cílených sankcí vůči Minsku.

Zdroj: ČTK