Páteční zisky evropských akcií nezhatilo ani zklamání z amerického trhu práce

Celoevropský benchmark STOXX Europe 600 v pátek přidal 0,39 % na 452,57 bodu (za celý týden +0,8 %), německý DAX posílil o 0,39 % na 15 692,90 bodu (za týden +1,11 %), britský FTSE 100 přidal 0,07 % na 7 069,04 bodu (za týden +0,66 %) a francouzský CAC 40 získal 0,12 % na 6 515,66 bodu (za týden +0,49 %).

Nejdůležitější páteční události na evropských trzích

• V Británii začala dvoudenní schůzka ministrů financí skupiny nejvyspělejších zemí G7, která se mimo jiné věnuje daním. Jde o první podobné setkání, které se koná osobně, zatímco ta dosavadní se za poslední rok vinou pandemie konala virtuálně. Ministři se budou snažit načrtnout obrysy dohody, která by stanovila minimální daň ze zisku globálních firem - podle Spojených států by mohla činit 15 procent. Evropské země chtějí, aby se dohoda týkala i všech velkých technologických firem z USA, nejen Facebooku, Amazonu či Googlu.
• Ruská ekonomika a zaměstnanost se blíží úrovni před pandemií covidu-19, řekl v pátek ruský prezident Vladimir Putin na Petrohradském mezinárodním ekonomickém fóru (SPIEF). Za prodej ropy a plynu bude Rusko možná nuceno požadovat euro či národní měny, a ne dolar, který podle Putina Spojené státy používají jako prostředek ekonomické a politické války.
• Dubnové maloobchodní tržby v eurozóně meziročně +23,9 % (březen +13,1 %, odhad +25,5 %), meziměsíčně -3,1 % (březen +3,3 %, odhad -1,2 %).
• Evropská komise (EK) začala vyšetřovat, zda americká internetová společnost Facebook nezneužívá svého postavení na reklamním trhu. Komisi především zajímá, jak Facebook nakládá s daty zadavatelů reklamy a zda získané informace pak nezneužívá k tomu, aby jim konkuroval na trzích, kde sám působí. Komise jako příklad zmiňuje inzeráty uživatelů na nákup a prodej zboží přes Facebook Marketplace. Podobné vyšetřování zahájila i Británie.
• Německý antimonopolní úřad vyšetřuje platformu Google News Showcase, v rámci které americký internetový gigant Google platí médiím za zobrazování jejich zpravodajského obsahu. Informovala o tom v pátek agentura Reuters. Google tuto platformu spustil loni na podzim.
• Slovenská ekonomika v prvním čtvrtletí klesla proti posledním třem měsícům loňského roku o dvě procenta. V meziročním srovnání pak hrubý domácí produkt (HDP) o 0,2 procenta vzrostl, a to po poklesu o 2,1 procenta ve čtvrtém loňském čtvrtletí. Informoval o tom v pátek slovenský statistický úřad. Výsledky jsou mírně horší než květnový odhad, kdy statistici předpokládali mezičtvrtletní pokles hospodářství o 1,8 procenta a meziroční růst o 0,3 procenta.
• Průměrná mzda v Česku v letošním prvním čtvrtletí meziročně vzrostla o 3,2 procenta na 35 285 korun. V hrubém tak zaměstnanci dostávali v průměru o 1 089 korun více než před rokem. Po zahrnutí růstu spotřebitelských cen výdělek reálně stoupl o jedno procento. Obecně ale platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou.
• Toyota bude ve svém závodě Toyota Motor Manufacturing Czech Republic v Kolíně vyrábět nový model segmentu A, což jsou malé vozy. Zahájení výroby, její předpokládaný objem a název auta oznámí firma v budoucnu, informoval v pátek ČTK mluvčí automobilky Tomáš Paroubek.
• Průmyslově-technologický holding Czechoslovak Grup (CSG) vydá dluhopisy za 1,5 miliardy korun s možností navýšení až na dvě miliardy korun. Datum emise je stanoveno na 1. července. Firma, kterou vlastní a řídí podnikatel Michal Strnad, o tom v pátek ČTK informovala v tiskové zprávě.

Hlavní události uplynulého týdne na evropských trzích

• Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v pondělí zlepšila výhled světové ekonomiky na letošní i příští rok. Předpokládá, že globální ekonomika letos vzroste o 5,8 %, zatímco v březnu předpovídala nárůst o 5,6 %. Letošní růst by tak byl nejprudší od roku 1973. Výrazně zlepšila zejména odhad růstu čínské ekonomiky.
• Švýcarská potravinářská společnost Nestlé kvůli kritice, že její výrobky jsou nezdravé, pracuje na nové výživové a zdravotní strategii. Informovala o tom v pondělí agentura Reuters. O interním dokumentu, v němž se píše, že většinu potravin a nápojů od této největší potravinářské skupiny světa nelze považovat za zdravé, dříve napsal deník Financial Times.
• Míra inflace v Německu v květnu vystoupila na 2,5 %. V předběžné zprávě to v pondělí oznámil německý statistický úřad. Květnový růst spotřebitelských cen tak výrazně překračuje cíl Evropské centrální banky a rovněž překonal odhady ekonomů. V dubnu inflace v Německu vzrostla na dvě procenta.
• Největší italská pojišťovna Generali předloží nabídku na převzetí menšího domácího konkurenta Cattolica za 1,17 miliardy eur. Firma v pondělí uvedla, že si tak hodlá posílit vedoucí pozici na domácím trhu.
• Švédský internetový second hand Sellpy bude k dispozici zájemcům v dalších dvaceti evropských zemích. Firma, kterou vlastní oděvní řetězec H&M, sází na to, že bude nadále růst poptávka po udržitelné módě. Celkem tak budou moci nabídky internetového obchodu využít lidé ve 24 zemích. Vyplývá to z pondělního sdělení H&M. Které země to budou, ale firma neupřesnila.
• Meziroční míra inflace v eurozóně v květnu poprvé od října 2018 dosáhla dvouprocentní hranice a dostala se nad dlouhodobý cíl Evropské centrální banky (ECB). Ve svém rychlém odhadu to v úterý oznámil evropský statistický úřad Eurostat. Inflace pokračovala v prudkém růstu již třetí měsíc v řadě a proti dubnové hodnotě se zvýšila o čtyři desetiny procentního bodu. Úterní odhad neobsahuje data za celou Evropskou unii.
• Aktivita zpracovatelského sektoru v eurozóně v květnu rostla rekordním tempem. Její index se zvýšil na 63,1 bodu z dubnové hodnoty 62,9 bodu. Vyplývá to z konečných výsledků průzkumu, které v úterý zveřejnila organizace IHS Markit. Výsledky signalizují, že růst aktivity mohl být ještě výraznější, kdyby ho nebrzdily problémy v dodavatelském řetězci.
• Evropská unie by mohla od nadnárodních společností získat ročně na daních kolem 50 miliard eur (1,3 bilionu Kč) navíc, pokud se na úrovni Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) dosáhne dohody o stanovení minimální daně ze zisku globálně fungujících firem ve výši 15 procent. Vyplývá to ze studie organizace EU Tax Observatory, o které v úterý informovala agentura Reuters.
• Míra nezaměstnanosti v Evropské unii v dubnu zůstala podle sezonně přepočtených údajů na 7,3 procenta, v zemích eurozóně se ale proti březnu o desetinu procentního bodu snížila a byla na osmi procentech. Oznámil to v úterý evropský statistický úřad Eurostat. Mírně horší je proti březnu situace v Česku, kde ale nezaměstnanost i nadále zůstává jedna z nejnižších v EU. V dubnu se podle Eurostatu zvýšila o desetinu bodu na 3,4 procenta.
• Počet nezaměstnaných v Německu se v květnu podle sezonně přepočtených údajů ve srovnání s předchozím měsícem snížil o 15 000 na 2,74 milionu, což znamená větší pokles, než se čekalo. Firmy totiž díky úbytku počtu nakažených novým koronavirem, uvolňování pandemických opatření a zotavování ekonomiky přijímají více nových zaměstnanců. Míra nezaměstnanosti ale zůstala pátý měsíc beze změny a je na šesti procentech. Ve své předběžné zprávě to v úterý uvedl spolkový úřad práce.
• Americká potravinářská společnost Kraft Heinz plánuje v příštích čtyřech letech investovat 140 milionů liber (přes čtyři miliardy Kč) do svého závodu na výrobu potravin v Británii. Investice představuje největší rozšíření zahraničního závodu této firmy za více než 20 let, informovala v úterý agentura Reuters.
• Německý automobilový koncern Daimler bude platit finskému výrobci telekomunikačních zařízení Nokia za využívání jeho patentů. Firmy v úterý oznámily, že uzavřely licenční dohodu, a ukončily tak své patentové spory. Podrobnosti dohody však nezveřejnily.
• Italská ekonomika si v prvním čtvrtletí vedla mnohem lépe, než naznačovaly předběžné údaje. Ve srovnání s předchozími třemi měsíci vzrostla o 0,1 procenta, upřesnil v úterý italský statistický úřad. Napomohly tomu vyšší investice a zásoby. V předběžném odhadu z konce dubna statistici uváděli pokles, a to o 0,4 procenta.
• Evropská komise (EK) začíná vydávat společné dluhopisy na pokrytí mimořádného fondu obnovy Evropské unie. Unijní exekutiva v úterý oznámila, že letos hodlá na trzích prostřednictvím dlouhodobých dluhopisů získat zhruba 80 miliard eur. Další desítky miliard eur chce letos získat pomocí dluhopisů s kratší splatností.
• Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle zpřesněného odhadu Českého statistického úřadu (ČSÚ) meziročně klesla o 2,1 procenta a mezičtvrtletně o 0,3 procenta. Úterní údaje se současně shodují s prvním odhadem statistiků z konce dubna. Na meziročním vývoji hrubého domácího produktu (HDP) se podle ČSÚ negativně podepsal mimo jiné propad spotřebních výdajů domácností.
• Státy Evropské unie se v úterý večer dohodly s Evropským parlamentem (EP) na nových pravidlech, která mají pomoci v boji proti daňovým únikům velkých firem. Společnosti podnikající ve více státech budou muset zveřejňovat údaje o zaplacených daních ve všech jednotlivých zemích. Nevládní organizace jako Transparency International směrnici kritizovaly jako neúčinnou, neboť se nevztahuje na většinu zemí světa.
• Země Evropské unie by měly pokračovat ve fiskální podpoře svých ekonomik na cestě k oživení z pandemické krize i v příštím roce. V rámci pravidelného jarního balíčku hodnocení hospodářské kondice unijních států k tomu ve středu vyzvala Evropská komise (EK). Skupina zemí s nejvyšším veřejným dluhem, do níž patří například Německo, Francie či Itálie, by přitom podle komise měla být při využívání veřejných peněz opatrnější než další státy.
• Počet lidí bez práce ve Španělsku v květnu klesl proti předchozímu měsíci o 3,3 procenta na 3,78 milionu. Oznámilo to ve středu španělské ministerstvo práce, podle něhož jde o největší zaznamenaný pokles. Nezaměstnanost v zemi klesla už třetí měsíc v řadě, k čemuž výrazně přispívá polevující pandemie, postup v očkování a s tím související uvolňování protikoronavirových opatření.
• Ruská ekonomika oživí na úroveň před pandemií v příštích několika týdnech, tedy dříve než se čekalo. Úřady však musí podpořit investiční aktivitu, aby v budoucnosti ekonomika rostla o plánovaná tři procenta ročně. Uvedla to ve středu náměstkyně ministra hospodářství Polina Krjučkovová.
• Rusko je v kontaktu se Spojenými státy kvůli hackerskému útoku, který v pondělí oznámila americká část brazilského potravinářského gigantu JBS. Novinářům to ve středu řekl náměstek ruského ministra zahraničí Sergej Rjabkov. Za útokem, jenž narušil produkci masa v Severní Americe a Austrálii, stojí zločinecká skupina, která pravděpodobně sídlí v Rusku, podotkla agentura Reuters s odvoláním na Washington a firmu JBS. Bílý dům v úterý uvedl, že je kvůli incidentu v přímém kontaktu s Moskvou.
• Nejméně 220 milionů lidí po celém světě zůstane letos bez práce. To je mnohem více než před pandemií nemoci covid-19. Míra nezaměstnanosti bude činit 6,3 procenta. Slabé oživení trhu práce pak prohloubí stávající nerovnosti a pracovní trh po pandemii neoživí nejméně do roku 2023. Uvedla to ve svém středečním výhledu pracovního trhu a sociálních trendů ve světě Mezinárodní organizace práce (ILO).
• Index výrobních cen v eurozóně v dubnu meziročně 7,6 % (březen 4,3 %, odhad 7,3 %), meziměsíčně 1 % (březen 1,1 %, odhad 0,9 %).
• Ruský těžař zlata Nordgold plánuje uvést své akcie na burzy v Moskvě a Londýně. Firma ve čtvrtek uvedla, že v úmyslu má i vyplácet dividendy. Podle listu Financial Times (FT) se tak podnik snaží využít obnoveného růstu ceny zlata. Firmu Nordgold ovládá rodina ruského miliardáře Alexeje Mordašova a podnik má aktivity v Rusku, Kazachstánu a ve východní Africe.
• Růst aktivity v sektoru služeb v jednotlivých evropských ekonomikách i v celé eurozóně v květnu výrazně zrychlil. Výrazně stouplo také tempo celkové expanze, které vedle služeb zahrnuje i výrobní sektor. Vyplývá to z finálních květnových indexů nákupních manažerů, které ve čtvrtek zveřejnila společnost IHS Markit.
• Míra inflace v zemích Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) v dubnu vystoupila na 3,3 % z březnové hodnoty 2,4 %, a zaznamenala tak nejvýraznější vzestup od globální finanční krize z roku 2008. Ceny se rychle zvyšují nejen v nejvyspělejších zemích, ale i jinde. Citelně k tomu přispívá zdražování energií. Ceny se ale zvyšují, i když se neberou v úvahu kolísavější ceny energií a čerstvých potravin. Pokud by se tyto produkty z výpočtů odebraly, inflace by se v dubnu zvýšila na 2,4 % z březnových 1,8 %.
• Soudní dvůr Evropské unie dal ve čtvrtek za pravdu bývalým i současným zaměstnancům britského řetězce Tesco ve sporu o platovou rovnost. Ženám, které pracují převážně v obchodě, se nelíbilo, že dostávají méně než zaměstnanci v distribuci, což bývají častěji muži. Rozsudek může podle agentury Reuters ovlivnit situaci i v jiných maloobchodních společnostech. Je konečný a nelze se proti němu odvolat.
• Cena ropy se může vyšplhat až na 200 dolarů za barel, pokud Mezinárodní agentura pro energii (IEA) prosadí svůj záměr, aby svět přestal investovat do nových projektů těžby ropy a zemního plynu. Na ekonomickém fóru v Petrohradě to ve čtvrtek řekl místopředseda ruské vlády a ministr energetiky Alexandr Novak. Cena ropy na světových trzích se od loňského podzimu vytrvale zvyšuje a severomořský typ Brent se z ceny kolem 38 dolarů vyšplhal na současných více než 70 dolarů za barel.
• Německá ekonomika už překonala nejhorší část koronavirové krize a v letošním roce by mohla vykázat růst až o čtyři procenta. Uvedl to ve čtvrtek německý ministr hospodářství Peter Altmaier. Jeho nejnovější prognóza je optimističtější než oficiální vládní výhled z konce dubna, který na letošní rok počítá s růstem hrubého domácího produktu o 3,5 % po loňském propadu o 4,8 %.
• Rusko zcela odstraní dolarová aktiva ze svého státního investičního fondu a naopak posílí v něm podíl eura, čínského jüanu a zlata. Na okraj mezinárodního ekonomického fóra v Petrohradu to ve čtvrtek řekl ministr financí Anton Siluanov. Změny, které počítají i s nižším zastoupením britské libry, podle něj nastanou do měsíce.
• Maďarsko podepsalo s ruskou plynárenskou společností Gazprom smlouvu o dodávkách plynu na dalších 15 let. Začne platit, jakmile v září vyprší dosavadní kontrakt, oznámil ve čtvrtek maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Západní partneři Maďarska zemi často kritizují, že s Ruskem v energetice příliš úzce spolupracuje. Maďarská vláda kritiku odmítá a tvrdí, že se zabývá všemi možnostmi diverzifikace dodávek energie.

Výsledková sezóna v uplynulém týdnu

• Průmyslový developer CTP Group, který působí převážně na českém trhu, v prvním čtvrtletí zvýšil čistý příjem z pronájmu meziročně o 17 procent na 98 milionů eur. Skupina nově pronajala 397 000 metrů čtverečních ploch, meziročně o 116 procent více. 
• Nápojářská skupina Kofola ČeskoSlovensko vykázala za první čtvrtletí čistou ztrátu 106 milionů Kč. V loňském roce ve stejném období prodělala čtyři miliony korun. Tržby se firmě snížily na 1,16 miliardy Kč z 1,29 miliardy Kč a provozní zisk EBITDA jí klesl na 91 milionů Kč ze 119 milionů Kč. První čtvrtletí je pro Kofolu tradičně nejslabším obdobím roku a na celoroční výsledky nemívá zásadní dopad.
• Maďarská nízkonákladová letecká společnost Wizz Air se v uplynulém finančním roce kvůli negativním dopadům pandemie propadla do ztráty 576 milionů eur. Navíc nevylučuje, že bude ztrátová i v nynějším finančním roce, uvedla ve středu ve své výsledkové zprávě. Její šéf také kritizoval postup Evropské unie vůči přeletům nad Běloruskem v souvislosti s nedávným incidentem. V předchozím finančním roce měla firma zisk 281 milionů eur.
• Britské vydavatelství Bloomsbury Publishing dosáhlo v uplynulém finančním roce rekordního zisku, protože lidé v době pandemie covidu-19 trávili více času četbou. Firma ve středu oznámila, že její celoroční zisk vzrostl o více než pětinu na 19,2 milionu liber. Bloomsbury je známé zejména sérií knih o čarodějnickém učni Harrym Potterovi, které začalo vydávat v roce 1997.

Zdroj: CNBC, ČTK, MarketWatch, TradingEconomics