Britská centrální banka nechala základní úrokovou sazbu na 4 %, už v prosinci by ale mohla měnovou politiku zase uvolnit

V prohlášení ze zasedání banky stojí, že inflace, která v září činila třetí měsíc v řadě 3,8 %, už pravděpodobně dosáhla vrcholu a přichází dezinflační trend. Ten je podle banky podpořen stále restriktivním nastavením měnové politiky. "Tento vývoj se odráží v mírném zpomalení růstu mezd a také inflace ve službách. Základní dezinflační proces je podporován utlumeným hospodářským růstem a rostoucí volnou kapacitou na trhu práce," uvedla Bank of England a dodala, že pro další rozhodnutí o sazbách bude klíčový právě inflační vývoj.

Čtvrteční měnověpolitické zasedání Bank of England bylo poslední před zveřejněním nového britského státního rozpočtu naplánovaným na konec měsíce.

"Nikdy nemůžeme s jistotou vědět, jak které zasedání dopadne, ale toto bylo jedno z nejtěžších rozhodnutí banky za poslední dobu," uvedl Dean Turner, hlavní ekonom pro eurozónu a Spojené království v UBS Global Wealth Management.

Většina analytiků předpovídala, že Bank of England na listopadovém zasedání zachová základní úrokovou sazbu na 4,00 %. Některé instituce, například Barclays, Nomura, Mizuho nebo UniCredit, však připouštěly i možnost snížení sazby na 3,75 %. Julien Lafargue, hlavní tržní stratég Barclays Private Bank, uvedl, že "i když existují argumenty pro snížení sazeb, šlo o velmi vyvážené rozhodnutí".

Teď panuje všeobecná shoda, že snížení sazeb by mohlo přijít už v prosinci a v průběhu příštího roku by mohla následovat další. Podle Oxford Economics většina členů měnového výboru vnímá jako větší riziko příliš rychlé snižování sazeb, a bude proto chtít vidět jasné důkazy udržitelného poklesu inflace, než pro uvolnění měnové politiky opět zvedne ruku.

Očekává se, že ministryně financí Rachel Reevesová v rámci zveřejnění rozpočtu na konci měsíce oznámí zvýšení daní s cílem zaplnit deficit odhadovaný na 20–50 miliard liber. Ten vzniká mimo jiné kvůli nižší produktivitě, vyšším nákladům na obsluhu dluhu a obratu v plánovaných škrtech sociálních výdajů. Tento týden Reevesová naznačila, že zvýšení daní je nevyhnutelné. Vyšší daně by přitom mohly působit tlumivě na inflaci, neboť by snížily poptávku spotřebitelů.

"Pokud se zvýší daň z příjmů, Bank of England zřejmě bude moci v příštím roce snížit základní úrokovou sazbu o 25 bazických bodů nejméně dvakrát, tedy ve výsledku na 3,50 %. A pokud dojde k utažení fiskální politiky už v roce 2025, otevře to prostor pro pokles sazby v roce 2026 až na 3,25 %," dodal Andrew Wishart, ekonom ve společnosti Berenberg.

Zdroj: Bank of England, CNBC