Francouzský prezident vyzval ke sdílení vakcín s Afrikou a ujasnění priorit NATO
Francouzský prezident Emmanuel Macron ve čtvrtek vyzval farmaceutické firmy, aby věnovaly deset procent prodaných vakcín proti covidu-19 chudým zemím. Oznámil také spolupráci s Jihoafrickou republikou na zajištění dostatečného množství vakcín pro africký kontinent, společné stanovisko vydají na zasedání skupiny velkých světových ekonomik G7. Zajištění přístupu k vakcínám by podle Macrona mělo mít přednost před platbami za patenty, uznal ale také nezbytnost finanční odměny za inovace. Respektování duševního vlastnictví by nemělo být překážkou pro přístup k vakcínám, uvedl prezident na tiskové konferenci před zasedáním skupiny G7.
Severoatlantická aliance si podle Macrona musí urychleně vyjasnit strategické priority, ještě před rokem přitom mluvil o "mozkové smrti" této organizace, připomíná agentura Reuters. "Musíme vědět, kdo jsou naši nepřátelé a kde jsou," prohlásil Macron. Čína by podle něj neměla být pro NATO prioritou a Francie ani Evropská unie by neměly být vazalem Číny, ale ani automaticky souhlasit s postojem USA. Členské státy NATO se sejdou příští týden v Bruselu.
Těsně před summitem NATO se Macron setká se svým tureckým protějškem Recepem Tayyipem Erdoğanem, ačkoli v posledních měsících mezi oběma zeměmi panují napjaté vztahy, dodává AFP. "Když jsme členy jedné organizace, není možné se rozhodnout pro vybavení, které neumožňuje spolupráci s ostatními partnery," uvedl ve čtvrtek Macron na tiskové konferenci a dodal, že si chce s Erdoğanem turecký postup vyjasnit. Turecko zakoupilo zbraňové systémy, které z technických důvodů nemohou komunikovat s vybavením většiny členských zemí NATO.
Francouzský prezident Macron rovněž podle očekávání potvrdil postupné koordinované stahování francouzských vojsk z oblasti Sahelu, kde působí na misi Barkhane. Tu v budoucnu nahradí nová mezinárodní mise, na které se bude Francie nadále spolu s dalšími partnery podílet. Nebude se však již jednat o vojenské základny, ale o protiteroristický boj speciálních jednotek, uvedla AFP.
V africké oblasti Sahel, kde tamní vlády bojují proti islámským radikálům, má Francie kolem 5 100 vojáků. Francouzská armáda podporuje od roku 2013 síly v Mali, Mauritánii, Nigeru, Burkině Faso a Čadu.
Rozhodnutí západoafrického bloku podpořit politické změny v Mali považuje Macron za chybu, ale respektuje ho. Nemůže však podle svých slov spolupracovat s vládou, která se rozhodla vyjednávat s islamisty. "Nemůžeme provádět společné operace s mocnostmi, které se rozhodnou diskutovat se skupinami, které kromě střílejí na naše děti," uvedl.
Před dvěma týdny ústavní soud v Mali jmenoval prozatímním prezidentem velitele vojenské junty a dosavadního viceprezidenta Assima Goitu. Bývalý velitel speciálních sil nechal předtím zatknout prezidenta a premiéra, a uskutečnil tak v zemi druhý státní převrat za posledních devět měsíců.
Macron uspořádal tiskovou konferenci u příležitosti summitu lídrů vyspělých zemí sdružených ve skupině G7, který začne v pátek v Británii. Hlavním tématem setkání bude pandemie covidu-19 nebo boj s klimatickými změnami.
Zdroj: ČTK
