Inflace v Británii je překvapivě nad dvouprocentním cílem centrální banky
Míra inflace v Británii v květnu překvapivě vystoupila na 2,1 procenta, a dostala se tak nad cílovou hodnotu centrální banky, která je na dvou procentech. Informoval o tom ve středu britský statistický úřad. V dubnu míra inflace činila 1,5 procenta. Za vysokým růstem je částečně i nízká srovnávací základna z loňského května, kdy se země potýkala s prvními dopady pandemie a souvisejícím propadem poptávky.
Ekonomové v anketě agentury Reuters s růstem inflace počítali, v průměru se ale domnívali, že vystoupí pouze na 1,8 procenta. Další růst cen je podle nich zřejmě nevyhnutelný, protože ekonomika se po ústupu pandemie otevírá a postupně se ruší i protipandemická opatření. To podle ekonomů povede k dalšímu růstu poptávky.
Vývoj v Británii tak potvrdil trend v mnoha jiných zemích, a to nejen v Evropě. V Německu míra inflace v květnu vystoupila na 2,5 procenta a je rovněž nad cílem Evropské centrální banky, ve Spojených státech se dostala na pět procent, což je maximum od roku 2008. V Česku míra inflace už v dubnu vystoupila na 3,1 procenta a v květnu z této úrovně sestoupila pouze nepatrně - dosáhla 2,9 procenta.
Investoři po celém světě tak nyní posuzují rizika vytrvalejšího růstu cen. Zejména v USA, kde prezident Joe Biden navrhl soubor stimulačních opatření na podporu ekonomiky v souhrnném objemu kolem šesti bilionů dolarů.
Ekonom Jack Leslie z analytického ústavu Resolution Foundation poznamenal, že zrychlení tempa růstu cen z 0,3 procenta loni v listopadu na 2,1 procenta letos v květnu znamená v Británii nejrychlejší šestiměsíční růst cen od propadu kurzu libry po finanční krizi let 2008 a 2009. "Inflační tlaky v Británii jsou ale jiné - a ani zdaleka ne tak výrazné - než ty, kvůli kterým se vedou tak ostré debaty v USA," dodal.
Bank of England, jak zní oficiální název britské centrální banky, počítá do konce roku s inflací až 2,5 procenta. Zdůvodňuje to hlavně rušením protipandemických opatření a s tím souvisejícím růstem poptávky. K tomu se zvyšují i ceny ropy na světových trzích, což má vliv na růst cen pohonných hmot, a tedy i na dopravu zboží.
Takzvaná jádrová inflace, která nebere v úvahu vliv kolísavějších cen energií, čerstvých potravin a některých dalších položek, ve dvanáctiměsíčním období do května vzrostla na dvě procenta. Guvernér centrální banky Andrew Bailey a většina jeho kolegů tvrdí, že nynější inflace je přechodná záležitost a nevyžaduje, aby centrální banka rušila svůj rozsáhlý program na podporu ekonomiky. Většina ekonomů se podle Reuters domnívá, že měnová politika v Británii se ani tento měsíc nezmění.
Hlavní ekonom centrální banky Andy Haldane ale minulý týden řekl, že centrální bankéři v Británii čelí "nejnebezpečnějšímu okamžiku" od roku 1992. Tehdy vláda vyjmula libru z Evropského mechanismu směnných kurzů, který fungoval před zavedením jednotné evropské měny euro. Na libru v té době zaútočil americký miliardář maďarského původu George Soros, který využil anomálie v kurzech a spekulativními transakcemi přispěl k dalšímu propadu kurzu, takže vláda nedokázala libru v kurzovém mechanismu udržet.
Zdroj: ČTK
