Růst podnikatelské aktivity v eurozóně je díky ústupu pandemie nejprudší za 15 let

Souhrnný index nákupních manažerů, který vyjadřuje změnu aktivity v průmyslu i ve službách, v červnu předběžně vystoupil na 59,2 bodu z květnové hodnoty 57,1 bodu. Dostal se tak nejvýše od června 2006 a překonal odhady analytiků v anketě agentury Reuters. Ti v průměru počítali s růstem indexu na 58,8 bodu.

Pokud je index nad 50 body, znamená to růst aktivity. Cokoliv pod touto hodnotou vyjadřuje pokles.

Eurozóna - kompozitní PMI, zdroj: tradingeconomics.com

Když se koronavirus loni začal rychle šířit, začaly vlády zavádět omezení a vyzývaly obyvatele, aby se zdržovali doma. To mělo zásadní dopady na sektor služeb, který je v západní Evropě dominantní. Mnoho provozoven totiž muselo zavřít, zatímco továrny a některé další výrobní podniky zůstaly alespoň částečně otevřené. Po relativně pomalém začátku očkování se tempo vakcinace zvyšuje a polevil i nápor na zdravotnická zařízení, díky čemuž vlády restriktivní opatření postupně ruší.

Souhrnný index pro Německo vystoupil na 60,4 bodu z květnových 56,2 bodu. Dostal se tak na maximum od března 2011 a hravě překonal odhady analytiků, kteří počítali s růstem na 57,5 bodu. Výrazně se zlepšila situace ve službách, kde dílčí index vystoupil na 58,1 bodu z květnové hodnoty 52,8 bodu. Ve Francii se hodnota souhrnného indexu posunula na 57,1 bodu z květnových 57 bodů. Analytici čekali růst na 59 bodů. Index je ale i tak nejvýše od loňského července. Zatímco aktivita ve službách se dál zlepšila, v průmyslu polevila.

"Ekonomika eurozóny zažívá rozmach tempem, které jsme tady neměli 15 let. Firmy hlásí prudký růst poptávky, který je čím dál širší a který se šíří od výrobního sektoru dále a zahrnuje další služby, zejména ty, které se zaměřují na spotřebitele," upozornil hlavní ekonom IHS Markit Chris Williamson.

Dílčí index pro sektor služeb se předběžně zvýšil z květnové hodnoty 55,2 bodu na 58 bodů a je nejvýše od ledna 2018. Překonal také odhady analytiků, kteří čekali vzestup na 57,8 bodu. Dílčí index pro zpracovatelský sektor zůstal podle předběžných dat na zpřesněné květnové hodnotě 63,1 bodu, která byla rekordní. I toto je lepší výsledek, než čekali analytici. Ti u tohoto ukazatele počítali s poklesem na 62,1 bodu.

Eurozóna - PMI ve službách, zdroj: tradingeconomics.com

Problémy v dodavatelských řetězcích v kombinaci s vysokou poptávkou ale způsobují, že u surovin si podmínky jednoznačně diktují prodejci. Dobře totiž vědí, že výrobní závody se bez surovin neobejdou. Dílčí index vstupních cen se tak v červnu vyšplhal na 88 bodů ze zpřesněné hodnoty 87,1 bodu v květnu. Dostal se tak na maximum od června 1997, kdy se s těmito průzkumy začalo.

"Intenzita toho růstu - jak v Evropě, tak jinde ve světě - znamená, že firmy jen těžko uspokojují poptávku. Nedostává se jim surovin ani zaměstnanců," poznamenal Williamson. "Za těchto podmínek si podniky nadále budou moci diktovat ceny, což v příštích měsících nevyhnutelně vytvoří tlak na další růst inflace," dodal.

Eurozóna - PMI ve výrobě, zdroj: tradingeconomics.com

Navzdory inflačním tlakům je ale Evropská centrální banka připravena udržet mimořádně uvolněnou měnovou politiku po celý letošní rok, myslí si analytici. Díky nadějím, že nejhorší část pandemie už má eurozóna za sebou, vystoupil celkový optimismus na rekord od července 2012, kdy organizace IHS Markit začala tento údaj sledovat.

Růst aktivity v Británii, která už není součástí Evropské unie, v červnu mírně polevil. Souhrnný index podle IHS Markit/CIPS UK klesl na 61,7 bodu z květnové hodnoty 62,9 bodu, která byla rekordní. Británie tak nadále zažívá jedno z nejlepších období z hlediska podnikatelské aktivity od roku 1998. Na rekordu jsou ale také inflační tlaky, jak je pociťují britské firmy. Ceny vstupů se dostaly na rekord z června 2008.

Zdroj: ČTK