Český průmysl v červnu zpomalil růst na 11,4 procenta, zakázek přibylo téměř o čtvrtinu

"Dvouciferný meziroční nárůst produkce průmyslu byl ještě ovlivněn nízkou srovnávací základnou. Produkce českého průmyslu v prvním pololetí 2021 byla o 15 procent vyšší než před rokem a dosáhla předcovidové úrovně," uvedl ředitel odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky ČSÚ Radek Matějka.

Červnový meziroční růst nejvíce ovlivnila výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků, která se zvýšila o 21 procent. Produkce aut byla meziročně o sedm procent vyšší, více se vyráběly i pryžové a plastové výrobky. Klesla naopak výroba energií, farmaceutických přípravků a oděvů.

Nové zakázky ze zahraničí se v červnu zvýšily o 20,5 procenta, zatímco tuzemské zakázky vzrostly o 27,9 procenta. V případě automobilového průmyslu byly zakázky letos vyšší o 18 procent, ve slévárenství a hutním zpracování kovů se zvedly téměř dvojnásobně, výroba kovových konstrukcí zaznamenala růst bezmála o třetinu. Meziroční pokles zakázek eviduje výroba ostatních dopravních prostředků a zařízení, menší zájem je rovněž o farmaceutické produkty a oděvy.

Zaměstnanců v průmyslu v červnu proti loňsku ubylo o 0,9 procenta. Jejich průměrná mzda se zvýšila o 10,1 procenta. "Růst průměrné mzdy byl opět ovlivněn nízkou srovnávací základnou a vyplácením mimořádných odměn," uvedl ČSÚ.

"Průmyslová produkce v ČR v červnu oproti květnu vzrostla o 1,0 %. Jen částečně tak kompenzovala květnový pokles o 3,6 %. I takový výsledek je ale v kontextu zpožděných dodávek komponent do výroby dobrou zprávou. Potěšující je to i s ohledem na červnový pokles průmyslové výroby v sousedním Německu. Červnový výsledek je navíc citelně nad odhady analytiků, ti v průměru čekali meziroční růst průmyslu o 7,9 %, přičemž náš odhad byl 10,0 %. Skutečnost je 11,4 %. V květnu činil meziroční růst 32,3 %, ale to bylo dáno nízkou srovnávací základnou z minulého roku," napsal ekonom Michal Brožka z Komerční banky.

Výsledek za červen je podle něj sice dobrou zprávou, ale v datech je evidentní negativní působení chybějících komponent do výroby, a to zejména v automobilovém průmyslu, kde produkce druhý měsíc v řadě klesla. "Potíže v subdodávkách budou přetrvávat i v dalších měsících a budou omezovat výkon průmyslu. Naopak vzhůru jej bude táhnout rostoucí poptávka a zakázky. Expanzi výroby naznačuje vývoj předstihových indikátorů a růst důvěry podnikatelů. Efekt nízké srovnávací základny rychle zeslábne a v dalších měsících se meziroční tempa růstu průmyslu vrátí do jednociferného teritoria. Naše prognóza pro letošek počítá s růstem průmyslu poblíž 11 %. Nebýt problémů s chybějícími dodávkami nebyl by pro letošek problém dosáhnout růstu průmyslu okolo 20 %," dodal Brožka.

"Průmyslová výroba je už nad úrovní dosahovanou před pandemií, tedy konkrétně na úrovní roku 2019," upozornil ekonom z ČSOB Petr Dufek. Průmysl je tak prvním odvětvím, které se z covidového šoku dokázalo zcela vymanit. U výroby automobilů je podle Dufka od května patrný postupný útlum produkce, nicméně příznivý vývoj zakázek jasně ukazuje, že slabou poptávkou firmy rozhodně netrpí.

"Stoupající domácí i zahraniční poptávka by měly táhnout růst průmyslu v dalších měsících," míní analytik společnosti Deloitte David Marek. Brzdou jsou podle něj chybějící materiály a polotovary jako například polovodičové čipy v automobilovém průmyslu. Nicméně to by měl být podle něho dočasný problém. Za celý letošní rok počítá se zvýšením průmyslové výroby o 10 až 12 procent.

"Za celý loňský rok tuzemská průmyslová výroba klesla o 7,2 procenta, letos se velmi pravděpodobně dočkáme dvouciferného růstu průmyslové výroby," odhadl analytik Generali Investments CEE Radomír Jáč. Aktuálně pro letošek očekává celoroční růst průmyslové výroby o 11,5 procenta.

Zdroj: ČTK