Nezaměstnanost v Česku v červenci zůstala na 3,7 %

Ke konci července nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím úřadů práce celkem 358 152 volných pracovních míst, což bylo o 2 540 více než v červnu a o 23 869 více než před rokem. Vývoj nezaměstnanosti podle analytiků ovlivňuje rozjezd ekonomiky po uvolňování opatření proti šíření nemoci covid-19.

Zaměstnavatelé v republice mají zájem o pracovníky v dělnických profesích ve zpracovatelském průmyslu a stavebnictví i v sezónních činnostech, hlavně ve stavebnictví, zemědělství, zahradnictví, lesnictví, rybářství či živočišné a potravinářské výrobě. "V některých regionech už také téměř naplno fungují obory, jako je pohostinství, služby či doprava. Tedy obory, ve kterých došlo v uplynulých měsících ke značným hospodářským ztrátám," poznamenal Úřad vlády ČR.

"Obvykle v červenci nezaměstnanost v souladu se sezónním vývojem stagnuje nebo nepatrně vzroste. Letos zůstala na stejné hodnotě jako v červnu. V tomto ročním období je často aktivita firem v oblasti přijímání nových zaměstnanců z důvodů celopodnikových dovolených utlumená. Oživení pracovního trhu se dá očekávat opět v září," uvedl generální ředitel Úřadu práce ČR Viktor Najmon.

Loni v červenci činil podíl nezaměstnaných 3,8 %, předloni byl 2,7 %.

I letošní první prázdninový měsíc byly patrné regionální rozdíly. Nejvyšší podíl nezaměstnaných osob vykázaly Ústecký a Moravskoslezský kraj, shodně 5,5 %, následoval Karlovarský kraj s 5% nezaměstnaností. Tyto tři regiony postižené útlumem těžby uhlí a s vysokým počtem sociálně vyloučených lokalit měly nejvyšší podíl nezaměstnaných osob i v červenci loňského roku, což podle Úřadu práce ČR odpovídá jejich dlouhodobé ekonomické situaci.

Naopak nejnižší nezaměstnanost zůstává v Pardubickém kraji, a to 2,3 %. Meziročně se situace nejvíce změnila v Plzeňském a v Pardubickém kraji, kde podíl nezaměstnaných oproti červenci 2020 poklesl o 0,4 procentního bodu na 2,9 %, respektive 2,3 %.

Z okresů mělo nejnižší nezaměstnanost Pelhřimovsko a Rychnovsko, konkrétně 1,7 %, v okresech Praha-východ, Jičín a Jindřichův Hradec byla o desetinu procentního bodu vyšší. Naopak nejvyšší podíl nezaměstnaných vykázal okres Karviná, a to 9 %, následuje Most se 7,1 % a Ostrava-město, kde podíl nezaměstnaných činil 6,7 %.

Během července se na úřadech práce nově zaevidovalo 31 471 lidí, meziměsíčně o 3 008 více, ve srovnání s minulým rokem to bylo o 12 423 uchazečů méně. Nejvíce nových nezaměstnaných hlásí Moravskoslezský (4 238) a Středočeský kraj (3 855), nejméně kraj Karlovarský (923).

Průměrný věk nezaměstnaných byl uplynulý měsíc 43,4 roku, zatímco loni to bylo 42,3 roku. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se za posledních pět let výrazně nemění a i v průběhu uplynulých 12 měsíců došlo pouze k mírným změnám, konstatoval Úřad práce ČR. Bez práce byli nejčastěji uchazeči o zaměstnání s nižší kvalifikací, především uchazeči o zaměstnání se základním vzděláním a s vyučením bez maturity.

V menší míře se do evidence uchazečů o zaměstnání začali v červenci hlásit čerství absolventi škol, prozatím ale nezaměstnanost výrazně neovlivňují. Příchod hlavní vlny očekávají úřady práce jako každý rok v září.

V červenci zaznamenal Úřad práce ČR také každoročně se opakující příchod části pracovníků ze školství, do evidence se jich přihlásilo 1 106, loni ve stejný měsíc 1 051. Celkem jich úřad evidoval víc než 4 000, minulý červenec méně, přes 3 600. Zaměstnavatelé ke konci minulého měsíce nabízeli ve školství celkem 2 327 volných pracovních míst.

Analytici: Počet volných pracovních míst v červenci stoupl na maxima

Počet volných pracovních míst v červenci stoupl na historická maxima, firmy tak mají problém sehnat zaměstnance, shodli se analytici oslovení ČTK. Míra nezaměstnanosti neporoste ani v dalších měsících. Na trh práce příznivě působí podle nich oživení růstu české ekonomiky a restart aktivity ve službách a maloobchodu po ukončení uzavírek.

"Hlad po pracovní síle nikterak nepolevuje. Zatímco standardně bývá červenec jedním ze slabších měsíců roku, tentokrát se příliv nových absolventů na trh práce neprojevil. Tento efekt tak evidentně vykompenzovala sháňka po zaměstnancích v znovuotevíraných provozovnách poskytovatelů služeb, ale i v průmyslové výrobě," uvedl analytik Raiffeisenbank Vít Hradil. Zároveň podle něj v ČR nadále schází velká část zahraniční pracovní síly, která se po pandemickém úprku ještě plně nevrátila.

Poptávka po práci ze strany firem opět rychle roste, doplnil analytik Deloitte David Marek. Počet volných pracovních míst se v červenci zvýšil na 358 000 a dosáhl podle něj historicky nejvyšší hodnoty.

Pracovní síly se v některých sektorech nedostává ještě kritičtěji než před pandemií, kdy už přitom byla situace z hlediska zaměstnavatelů mnohdy až zoufalá, upozornil analytik TRINITY BANK Lukáš Kovanda. Nyní je například ve stavebnictví stav ještě navíc zhoršený pandemickým propadem v počtu zahraniční pracovní síly včetně té pracující načerno. Nedostatek vhodné pracovní síly tak podle něj přispívá k tomu, že zotavení po pandemii bude pomalejší, než by být ideálně mohlo.

Jestliže loni v letních měsících míra nezaměstnanosti pod vlivem dozvuků první vlny pandemie a souvisejícího propadu ekonomické aktivity mírně rostla, tak pro letošní letní měsíce a počátek podzimu lze podle analytika Generali Investments CEE Radomíra Jáče očekávat spíše její mírný pokles. Za celý rok 2020 činila průměrná míra nezaměstnanosti 3,6 %, letos by mohla být 3,8 či 3,9 %. V roce 2022 by se situace v ekonomice měla dále zlepšovat a míra nezaměstnanosti klesat, odhadl.

Zdroj: ČTK