Čechům loni za covidu klesly výdaje, za potraviny, alkohol a zdraví ale utráceli více
Čechům v loňském roce poznamenaném pandemií covidu-19 klesly spotřební výdaje o 2,2 %. V průměru za rok každý utratil 149 810 korun proti 153 000 korun v roce 2019. Výdaje se ale přeskupily, protože lidé měli menší možnost utrácet, více pobývali doma a nechodili za kulturou. Útraty za zdraví vzrostly o téměř devět procent, za alkohol a tabák o sedm procent a za potraviny o pět procent. Naproti tomu útraty za vzdělávání zaznamenaly pětinový propad, za stravování a ubytování pokles o 17 % a za rekreaci a kulturu o 12 %. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu.
Za potraviny a nealkoholické nápoje loni průměrný Čech utratil 30 985 korun, zatímco v roce 2019 to bylo o 1 500 korun méně. Vyšší útraty měli lidé i za alkohol a tabák, za které vydali téměř 5 000 korun, v porovnání s rokem 2019 o 338 korun více. Nejvýraznější procentuální nárůst je patrný u výdajů za zdraví, které stouply téměř o 400 korun na člověka. Zvedly se hlavně útraty za léčiva a zdravotnické prostředky, což může souviset s nákupem roušek a dalších ochranných prostředků. O téměř devět procent méně lidé loni utratili za oblečení a boty, z předloňských 7 163 korun výdaje loni klesly na 6 550 korun.
Lidé loni po většinu roku nemohli chodit do restaurací, část roku mohli využívat pouze výdejní okénka nebo dovoz jídla domů. Stejně tak se nemohli ubytovávat v hotelech či penzionech. Ve statistice spotřebních výdajů se to projevilo 16% poklesem výdajů za stravování a 21% propadem výdajů za ubytování. Podobně dopadly i rekreace a kultura, kde byly loni výdaje o 12 % nižší. Na jednoho občana připadla loni útrata za 8 736 korun, kdežto předloni to bylo o 1 800 korun více.
Nejvýznamnějšími položkami v rodinných rozpočtech jsou dlouhodobě výdaje za bydlení a energie. Loni si prvenství upevnily nárůstem podílu na 24,2 %. Na druhém místě zůstaly potraviny a nealkoholické nápoje, které spolkly 20,7 % výdajů a jejichž podíl vzrostl proti roku 2019 o 1,5 procentního bodu. Na třetí místo se dostaly výdaje za dopravu, které na čtvrté místo sesadily rekreaci a kulturu. Z pátého místa na šesté pak loni spadlo stravování a ubytování. Nejslabší položkou v rozpočtech domácností zůstalo vzdělávání, které ještě zmenšilo svůj podíl, a zdraví, které ho naopak zvýšilo.
Covidový rok se na útratách českých domácností podepsal rozdílně. Výdaje domácností bez dětí se téměř nezměnily a loni se držely kolem 171 000 korun na osobu. Rodinám s dětmi výdaje klesly, zatímco domácnostem důchodců stouply.
Domácnosti důchodců, kterých je 1,348 milionu, loni utratily v průměru 149 204 korun na osobu, tedy o zhruba 2 500 korun více než v roce 2019. O 1 500 korun jim vzrostly výdaje za potraviny, o téměř 800 korun za zdraví a vyšší výdaje měly také třeba za elektřinu a plyn. Zhruba 800 korun ale ušetřily na dopravě, dalších 200 korun na oblečení a obuvi. Loni stát důchodcům poslal před Vánocemi 5 000 korun, ministerstvo práce to zdůvodňovalo i zvýšenými náklady a inflací.
Naopak průměrné rodině se dvěma dětmi loni výdaje klesly o téměř 7 000 korun na člena. Za potraviny, nealko nápoje a alkohol sice utratila více, výrazně ale ušetřila na rekreaci a kultuře, ale také na stravování a ubytování. Za rekreaci a kulturu utratila na osobu o 2 500 korun méně, za stravování a ubytování pak o 3 160 korun méně.
Podle dostupných časových řad od roku 2000 se spotřební výdaje domácností do roku 2019 každoročně zvyšovaly, loni poprvé klesly. Vrátily se tak zhruba na úroveň roku 2018, kdy také činily přes 149 000 korun.
Zdroj: ČTK
