Schillerová: Růst sazeb ČNB není příliš šťastný kvůli zahájení konsolidace veřejných financí
Očekávané zvyšování úrokových sazeb Českou národní bankou není podle ministryně financí Aleny Schillerové (za ANO) příliš šťastné s ohledem na to, že návrh státního rozpočtu na příští rok již počítá se zahájením konsolidace veřejných financí. Vyplývá to z vyjádření ministryně na úterním setkání s podnikateli. Schillerová už v neděli uvedla, že se jí růst sazeb nelíbí, protože to podle ní citelně zdraží obsluhu státního dluhu, stoupne tlak na růst mezd a zkomplikuje soukromé investice. Guvernér ČNB Jiří Rusnok následně uvedl, že další zvýšení úrokových sazeb je nutné. Cílem zvyšování sazeb je totiž prostřednictvím snížení dostupnosti úvěrů a tím celkové poptávky v ekonomice brzdit inflační tlaky. Navíc bankovní rada ze zákona podle něj nemůže přijímat pokyny od kohokoliv, včetně vlády.
"Je to naprosto její (bankovní rady ČNB - pozn. red.) kompetence a pravomoc, ale už rozpočtem na rok 2022 startujeme plán konsolidace veřejných financí a nevím, jestli je úplně šťastné, že nestanou měnové restrikce. Nejsem z toho nadšená, i když rozumím, že inflace ČNB znervózňuje," uvedla ministryně.
Bankovní rada bude o nastavení sazeb jednat 30. září. Ekonomové očekávají zvýšení základní sazby o půl procentního bodu na 1,25 %. Důvodem je růst inflace. Například člen bankovní rady Tomáš Holub v úterý v rozhovoru pro agenturu Reuters uvedl, že na zářijovém zasedání pravděpodobně podpoří zvýšení sazeb o půl procentního bodu. Pro takový nárůst se vyslovil i člen rady Vojtěch Benda, který už na předchozích zasedáních pro růst o půl procentního bodu hlasoval. Příklon k tomuto kroku naznačili i viceguvernéři ČNB Marek Mora a Tomáš Nidetzký.
"Přestala jsem být poprvé hodná holka, dosud jsem nekomentovala politiku ČNB. Teď jsem to porušila, protože to tak cítím," uvedla v úterý dále Schillerová k nedělnímu vyjádření i její návštěvě na měnovém jednání bankovní rady ČNB v srpnu.
Ministryně zároveň v úterý uvedla, že MF si již za poměrně levné peníze předfinancovalo všechny splátky dluhu i deficit státního rozpočtu na letošní rok. "A máme předfinancováno do prvního pololetí příštího roku," uvedla Schillerová.
Hlavní ekonom TRINITY BANK Lukáš Kovanda v úterý upozornil, že úrok českých státních dluhopisů se splatností deset let stoupl během pondělí na 2,067 %, což je nejvyšší hodnota od prosince 2018. "Je to nepříznivá zpráva pro vládu, neboť jí prodražuje financování dluhu, který během pandemie dramaticky narůstá," uvedl.
V rámci konsolidace veřejných financí počítá MF se snižováním strukturálního deficitu, což je deficit veřejných financí očištěný o vliv hospodářského cyklu, o 0,5 procentního bodu ročně. Z letošního 6,1 % hrubého domácího produktu by měl deficit klesnout na 4,6 % v roce 2024. V případě úspor, které MF plánuje, by měl deficit klesnout do roku 2024 na 3,9 % HDP. Úspory by se měly týkat provozních výdajů, úpravy spotřebních daní, revize zdanění globálních firem a pokračování redukce daňových výjimek. "Plán konsolidace je na zhruba sedm let, kdy se postupně vrátíme k vyrovnaným rozpočtům," uvedla v úterý Schillerová.
Zdroj: ČTK
Aktuality
