Novou německou vládu čekají klimatické, finanční a hospodářské úkoly

"V koronavirové krizi a při záplavách jsme jasně viděli, že ne vše v Německu dobře funguje, a to od veřejné správy přes spolkový systém, vzdělání a digitalizaci po péči o seniory a podobné záležitosti," řekl v rozhovoru se zahraničními novináři historik a žurnalista Ralph Bollmann, který je považován za znalce dosluhující kancléřky Angely Merkelové. Letos v červenci vydal osmisetstránkovou biografii Merkelové Die Kanzlerin und ihre Zeit (Kancléřka a její doba).

To, že během kritických okamžiků pandemie nebylo zavádění plošných protiepidemických opatření snadné, politici včetně ministra zdravotnictví Jense Spahna vysvětlovali spolkovým systémem v Německu, které není centrálně řízeným státem, ale federálním svazkem zemí s vysokou mírou autonomie. Nebylo tak výjimečné, že protiepidemická opatření platící v jedné spolkové zemi neplatila ve stejné podobě v té sousední. Koordinačním nástrojem se tak stala pravidelná jednání zemských premiérů s Merkelovou, která ale nebyla vždy snadná a která se někdy kvůli sporům protahovala dlouho do noci.

Pandemie byla nejen zátěží pro správní a vládní systém, ale také pro finanční hospodaření, neboť Německo se štědrými podporami snažilo v době tvrdých uzávěr uchránit ekonomiku a pracovní místa před neřízeným pádem. Po letech rozpočtových přebytků tak ministr financí Olaf Scholz, který je sociálnědemokratickým kandidátem na kancléře, musel přikročit k zadlužování.

Loni si Německo vypůjčilo 130 miliard eur, což bylo nejvíce v dějinách spolkové republiky. Letošní schodek bude ale ještě vyšší, a to 240,2 miliardy eur. Lepší to nebude ani v nadcházejícím roce, kdy Scholz počítá se schodkem ve výši 100 miliard eur. Rozpočtovou kázeň chce země podle stávajících plánů obnovit v roce 2023.

"Budeme se muset vrátit k řádným financím," prohlásila Merkelová na úterním mítinku ve Stralsundu na severovýchodě Německa, kde osobně podpořila stranického kolegu z konzervativní unie CDU/CSU Armina Lascheta, který se chce po nedělních parlamentních volbách postavit do čela Německa. Pokud volby vyhraje Scholz, není vyloučeno, že do vládní koalice pozve vedle Zelených také postkomunistickou stranu Levice. Takto levicová vláda, před kterou Laschet důrazně varuje, by se podle Merkelové v utrácení nekrotila.

Skutečně slabé místo, které pandemie v Německu odhalila, je neuspokojivá úroveň digitalizace. To se ukázalo nejen při jednání s úřady, ale také ve vzdělávacím systému, kdy školy musely přejít na distanční výuku. Studie německého institutu Ifo konstatovala, že během letošní uzávěry škol bylo zcela bez on-line výuky 18 % dětí, zatímco při uzávěře loni na jaře jich bylo 45 %. Školy a jejich zřizovatelské úřady musely rychle napravit nedostatky v technickém vybavení, což se podle bilance Ifo podařilo.

Na pokrok v digitalizaci hospodářství ale Německo stále čeká, proto se téma stalo jedním z hlavních v předvolební kampani. V ní čelí vládní CDU/CSU kritice, neboť měla 16 let na zavádění digitálních novinek. O digitalizačním elánu konzervativní unie svědčí i prohlášení ministryně pro školství a výzkum Anji Karliczekové z konce roku 2018, kdy řekla, že zařízení mobilních sítí páté generace nejsou potřeba u každé konve na mléko. Možná i proto televize během závěrečné debaty kancléřských kandidátů odvysílala spot, jak lidé na venkově po kopcích loví mobilní signál.

"Je skutečně trapné, jaký je v Německu stav digitalizace," prohlásil v nedělní debatě Scholz. Berlínské středisko pro digitální konkurenceschopnost ECDC v aktuálním hodnocení uvádí, že ani pandemie nebyla pro Německo impulzem, aby v této problematice pokročilo. V Evropě je v digitální konkurenceschopnosti podle ECDC předposlední před Albánií.

Význam digitalizace pro hospodářství si uvědomuje i Laschet, jehož unie slibuje udělat z Německa digitálního premianta. Laschet si k tomuto závazku vypůjčil slova někdejšího konzervativního kancléře Ludwiga Erharda, který kdysi prohlásil, že hospodářství není vše, ale bez hospodářství by nebylo nic. Nyní by se podle Lascheta vyjádřil Erhard zřejmě podobně o digitálním hospodářství.

Úkoly, které budoucí vládu čekají, Bollmann přirovnal k frontě reforem. Poukázal také na to, že do voleb v roce 2005 vstupovala Merkelová se smělým reformním programem. Ten ale Němci zvyklí na zaběhnutý řád příliš neocenili, což se ukázalo i v tehdejším těsném volebním vítězství. Zamýšlené změny se navíc rychle dostaly na druhou kolej, neboť již v roce 2008 musela řešit vážné dopady světové hospodářské krize na budoucnost eurozóny. Další velké světové otřesy pak čekaly na Merkelovou i v nadcházejících letech.

Zdroj: ČTK