Fed na zářijovém zasedání potvrdil nastavení měnové politiky, začátek omezování skupování aktiv se podle něj blíží
Měnový výbor americké centrální banky v září ponechal základní úrokovou sazbu v rozpětí 0-0,25 %. V prohlášení Fed zopakoval, že je připraven k dosažení svých cílů využívat všechny nástroje, které má k dispozici, zároveň však uvedl, že pozoruje pokrok na cestě k splnění cílů v oblasti cenové stability a zaměstnanosti, a bude-li tento trend pokračovat, lze podle něj brzy považovat situaci za příhodnou k omezení programu skupování aktiv.
Centrální banka USA potvrdila, že zatím bude pokračovat v nákupech aktiv minimálně dosavadním tempem. Měsíčně by tedy měl Fed kupovat vládní dluhopisy za 80 miliard dolarů a cenné papíry kryté hypotékami za 40 miliard. Úrokové sazby mají zůstat na současné úrovni, dokud podmínky v oblasti zaměstnanosti a cenové stability nedosáhnou vytčených cílů.
Měnový výbor Fedu chce dosáhnout stavu, kdy se inflace dostane na určitou dobu v přiměřené míře nad dvě procenta, aby v průběhu času dosáhla dvouprocentního průměru a v delším horizontu se udržela právě na této cílované úrovni.
Přestože je míra inflace mnohem vyšší, než jaká byla k vidění od dob finanční krize, Fed to zatím nechává klidným. Vedení centrální banky se domnívá, že je to přechodný jev a že růst cen bude v dalších měsících polevovat. Za vysokými čísly je i nízká srovnávací základna z předchozího roku, kdy se ekonomika vinou protipandemických opatření téměř zastavila. Meziroční inflace ve Spojených státech v červnu vystoupila na 5,4 %, nejvýše od roku 2008. V červenci zůstala na této úrovni a minulý měsíc klesla na 5,3 %. Tento vývoj může podle některých ekonomů naznačovat, že růst cen už dosáhl vrcholu a nyní bude zpomalovat.
Tisková konference Jeromea Powella
Šéf Fedu Jerome Powell na tiskové konferenci po konci zářijového zasedání centrální banky řekl, že by první omezení nákupů dluhopisů mohlo být oznámeno už na příštím zasedání v listopadu. Dokončeno by pak omezování nákupů mohlo být do poloviny příštího roku.
Americká ekonomika v druhém čtvrtletí vzrostla anualizovaně o 6,6 %, v předchozím čtvrtletí růst činil 6,3 %. Analytici odhadují, že za celý rok se hospodářství Spojených států zvýší o sedm procent. To by znamenalo nejprudší celoroční vzestup od roku 1984.
Ekonomika USA se zotavuje rychleji, než mnozí ekonomové očekávali, růst ale v poslední době zpomaluje, protože roste počet nově nakažených koronavirem. Nedostatek pracovních sil a s tím spojené výpadky dodávek brzdí výrobu, stavebnictví a některá další odvětví.
Nová prognóza: HDP letos stoupne o 5,9 %, příští rok přidá 3,8 %
Fed zveřejnil rovněž novou makroekonomickou prognózu. V té zhoršil výhled růstu HDP v letošním roce, avšak zlepšil výhled růstu ekonomiky v příštím roce. Letos podle nové prognózy HDP Spojených států přidá 5,9 % (červnová prognóza: +7,0 %) a příští rok se zvýší o 3,8 % (červnová prognóza: +3,3 %). V roce 2023 by růst měl zpomalit na 2,5 % a v roce 2024 na 2 %.
Nezaměstnanost by letos měla dosáhnout 4,8 %, výhled je tak o 0,3 procentního bodu vyšší než v prognóze z června. Příští rok by měla klesnout na 3,8 % (proti červnu beze změny) a v roce 2023 by se měla snížit na 3,5 %, kde by měla zůstat i v roce 2024.
Výhled PCE inflace pro letošní rok centrální banka prudce zvýšila. V červnu hovořila o 3,4 %, nyní čeká 4,2 %. Příští rok by měl růst cen ale spadnout na 2,2 % (červnová prognóza: 2,1 %). V roce 2023 by měl zůstat na 2,2 % a v roce 2024 by měl klesnout na 2,1 %.
V prognóze vývoje základní úrokové sazby se výhled banky výrazněji nezměnil. Letos by sazba měla zůstat beze změny, její první zvýšení by mohlo přijít příští rok. Zpřísňování měnové politiky by mělo pokračovat i ve dvou dalších letech. V delším horizontu by se podle centrálních bankéřů měla základní sazba dostat asi na 2,5 %.
Zdroj: Fed, ČTK