ČEZ: Trh očekává, že cena elektřiny do budoucna klesne, záleží na trhu s plynem
Trh očekává, že cena elektřiny do budoucna klesne. Velkoobchodní cena s dodávkou příští rok je vyšší než ta s dodávkou v letech 2023 a 2024. Cenu v následujících měsících bude výrazně ovlivňovat situace na trhu s plynem. Na čtvrtečním setkání s novináři to uvedl místopředseda představenstva společnosti ČEZ Pavel Cyrani. Velkoobchodní ceny elektřiny a plynu v poslední době vystoupaly do rekordní výše.
Z dat středoevropské energetické burzy Power Exchange Central Europe (PXE) vyplývá, že cena elektřiny s dodávkou příští rok činí aktuálně 128 eur za megawatthodinu, na začátku října překročila 160 eur za MWh. Dosavadní rekord z července 2008 byl 90 eur za MWh. Cyrani dnes upozornil, že cena s dodávkou v roce 2023 činí aktuálně 89 eur za MWh, pro rok 2024 pak 75 eur za MWh.
"Kdyby se skutečně ceny takto vyvíjely, produkty pro konečné spotřebitele samozřejmě opět zlevníme," řekl Cyrani. Generální ředitel ČEZ Daniel Beneš řekl pondělním Hospodářským novinám, že firma od ledna zdraží elektřinu i plyn. U elektřiny odhaduje nárůst cen asi o třetinu a u plynu o polovinu až dvě třetiny. Zdražení se bude týkat zákazníků, kteří nemají cenu na příští rok zafixovanou.
K až násobnému růstu cen některých produktů se kvůli situaci na velkoobchodním trhu se uchylují i další dodavatelé. Několik dodavatelů včetně skupiny Bohemia Energy se zhruba 900 000 odběrných míst ukončilo činnost. ČEZ se spolu s E.ON a PRE stal takzvaným dodavatelem poslední instance pro jejich zákazníky ohledně elektřiny. U plynu jsou dodavatelem poslední instance innogy, Pražská plynárenská a opět E.ON.
Cyrani dnes uvedl, že velkoobchodní cena elektřiny letos výrazně vzrostla zejména kvůli zdražení zemního plynu a emisních povolenek. Právě vývoj na trhu s plynem podle něj budoucí vývoj cen elektřiny především ovlivní.
Mezi faktory pro pokles cen zemního plynu jmenoval růst zaplněnosti evropských zásobníků plynu, uvolnění dodávek plynu z ruských zásobníků do Evropy nebo zprovoznění plynovodu Nord Stream 2. Rizikem podle něj je naopak případná tuhá zima, která by znamenala vyšší spotřebu, neshoda EU nebo Německa s Ruskem nad pravidly Nord Stream 2 nebo další neplánované odstávky významných těžebních nebo přepravních zařízení.
Zdroj: ČTK
