Menší chorvatské strany začnou sbírat podpisy pro vyhlášení referenda o měně

"Myslíme si, že zavedení eura si domluvil premiér Andrej Plenković s Bruselem. Všechny ekonomické ukazatele říkají, že Chorvatsko je podle výše HDP předposlední zemí unie, za námi je pouze Bulharsko, protože už nás předstihlo i Rumunsko," tvrdí poslanec Pavliček, který poukazuje na to, že chorvatské hospodářství dosahuje pouze 65 % průměru EU.

"Během osmi let, co jsme členy EU, se Chorvatsko neodlepilo od unijního dna. Za takových podmínek podle nás musí o podobném kroku rozhodnout sami občané, nikoli jen premiér, a to jakékoli vlády," řekl také Pavliček, jehož Chorvatští suverenisté ale mají jen čtyři poslance ve 151členém Saboru. K vypsání referenda o zachování kuny by museli organizátoři získat podpisy deseti procent voličů, tedy asi 380 000, a podle zákona na to mají 15 dnů.

V historii Chorvatska se konala tří referenda. První v roce 1991 o vyhlášení nezávislosti na Jugoslávii (pro se za bojkotu srbské části obyvatel vyslovilo přes 93 % hlasujících), druhé v roce 2012 o vstupu do Evropské unie (pro bylo 66,3 % hlasujících). Třetí koncem roku 2013 rozhodovalo na návrh konzervativní iniciativy Ve jménu rodiny o přijetí změny ústavy, která měla definovat manželství jako svazek muže a ženy. Pro sice bylo téměř 66 % hlasujících, účast ale byla jen 37,9 % oprávněných voličů, a referendum tak nebylo závazné.

Chorvatsko, které je nejmladším členem Evropské unie, loni vstoupilo do mechanismu směnných kurzů ERM II, který je označován jako čekárna eurozóny. Vstoupit do klubu zemí platících eurem by chtělo v roce 2023. Společná evropská měna se přitom v zemi běžně používá u větších obchodů - od nákupu nemovitostí po určení ceny automobilů.

Zdroj: ČTK