Hra s ohněm? Akcie jsou extrémně drahé, varuje Buffettův oblíbený indikátor

Indikátor porovnává celkovou hodnotu veřejně obchodovaných amerických akcií (index Wilshire 5000) s hrubým domácím produktem země (někdy se využívá hrubý národní produkt). Warren Buffett tento ukazatel v roce 2001 nazval "pravděpodobně nejlepším samostatným měřítkem toho, jak jsou v danou chvíli oceněné akcie". Konkrétně tehdy uvedl, že když poměr klesne na 70–80 %, vyplatí se nakupovat akcie. Pokud se ale přiblíží k 200 %, sázky na další růst cen jsou "hrátky s ohněm".

Drahý, ale jiný trh

Během vrcholu internetové bubliny na přelomu let 1999 a 2000 se poměr dostal na podobně vysokou hladinu. V současnosti už ale překonal metu 215 % a je vysoko nejen nad úrovní z roku 2000, ale i nad maximem z doby, kdy prudké oživení cen akcií a současně probíhající propad ziskovosti firem i výkonu ekonomiky vyhnal hodnotu indikátoru zhruba ke 190 %. I při vědomí toho, že akciový trh není ekonomika, je tedy současný nesoulad mezi tempem růstu cen akcií a samotného amerického hospodářství opravdu extrémní.

Akciovou rally nadále táhnou zejména technologické giganty. Tyto firmy masivně investují do rozvoje umělé inteligence a trh je oceňuje hodně vysoko. Mnozí investoři věří, že prožíváme teprve začátek nové éry, která bude typická vysokou produktivitou a efektivitou. Na trendu se v různých jeho fázích vezou nejen samotné technologické tituly, ale i mnohé firmy z odvětví, která dodávají do budování AI infrastruktury důležité vstupy, například těžaři a zpracovatelé kovů nebo síťové společnosti. Stranou nezůstávají ani banky a další, kteří umělou inteligenci implementují do svého byznysu.

---

Rozvoj AI žene cenu mědi vzhůru

---

Akciový trh sází na budoucnost, to je známá věc. Ocenění amerického trhu je každopádně extrémně vysoké i podle řady jiných ukazatelů. Třeba poměr cen akcií z indexu S&P 500 vůči tržbám firem (P/S) dosáhl 3,34. To je nejvíce v historii (v roce 2000 to bylo 2,27 a během pandemického vrcholu 3,21).

Platná lekce

Někteří analytici upozorňují, že Buffettův indikátor už nemusí mít stejnou vypovídací hodnotu jako v době, kdy byl poprvé zmíněn. A vlastně ani nemůže. Americká ekonomika je v současnosti mnohem více založená na technologiích, softwaru a duševním vlastnictví než na továrnách a fyzických aktivech. HDP ani HNP tak jen velice přibližně vystihují skutečnou hodnotu hospodářství. Proto mohou být historicky vysoké valuace ospravedlnitelné, USA totiž nadále patří k nejproduktivnějším a nejinovativnějším ekonomikám světa.

Buffett sám se ke "svému" indikátoru už léta prakticky nevyjadřuje. Společnost Berkshire Hathaway, z jejíhož čela se ke konci roku hodlá po mnoha desítkách let formálně stáhnout, ale hromadí rekordní hotovost (přes 340 miliard dolarů) a už několik čtvrtletí po sobě ze svého rozsáhlého portfolia převážně prodává akcie. A komentáře k tomu jsou vždy stejně lapidární: Při současných cenách nevidíme na trhu velké nákupní příležitosti.

I kdyby byl tedy samotný indikátor zastaralý, extrémní ocenění akcií v kombinaci s Buffettovou opatrností stojí za pozornost. Naslouchat zkušenostem starých "dinosaurů", jako je slavný Věštec z Omahy, má přitom smysl v každém případě. Jejich dlouhé kariéry jsou založené na disciplíně, dlouhodobém uvažování a schopnosti přečkat i ty nejtěžší krize. Současný trh je jiný než v dobách, kdy Buffett získával pověst legendy, hodnota firem se odvíjí více od inovací, dat a sítí než od fyzických aktiv, takže "staré" indikátory už nemusejí dobře postihovat charakter ekonomiky. Buffettův důraz na trpělivost, disciplínu a hodnotové investování si ale stále mohou brát k srdci všichni, pro které akciový trh není jen ruleta s vidinou pohádkově rychlého zbohatnutí, ale místo, kde se dá něco s přiměřeným rizikem dělat pro vlastní zajištěnou budoucnost.