Lídři G20 schválili globální minimální daň, hovořili o rozdělení vakcín ve světě
V italské metropoli se prvním dnem konal summit největších světových ekonomik G20, kde se státníci osobně sešli poprvé po téměř dvouleté pauze vyvolané pandemií. Právě zdravotní a ekonomická krize způsobená šířením koronaviru se stala jedním z důležitých témat sobotního jednání. Účastníci jednomyslně podpořili dohodu o nových mezinárodních daňových pravidlech, včetně zavedení globální minimální daně.
Premiér hostitelské země Mario Draghi apeloval, aby bohaté státy věnovaly větší úsilí tomu, aby do rozvojových zemí putovalo více vakcín, propastné rozdíly v podílu očkovaných obyvatel považuje za morálně nepřijatelné. Zatímco ve většině vyspělých zemí je naočkovaných přes 70 procent lidí nebo o něco méně, některé chudé země zvládly naočkovat pouze několik procent svých obyvatel. Cíl Světové zdravotnické organizace (WHO) je, aby do konce tohoto roku bylo plně naočkováno 40 procent všech obyvatel planety.
O vakcínách prostřednictvím videokonference hovořil i ruský prezident Vladimir Putin, který do Itálie osobně nedorazil. Podle něho je potřeba, aby země G20 vzájemně uznávaly své covidové vakcíny.
Šéfové G20 by také na jednání měli uznat existenční hrozbu změn klimatu. Nepřijmou ale zřejmě žádné nové radikální závazky ke zmírnění globálního oteplování. Z návrhu komuniké, do kterého měla možnost nahlédnout agentura Reuters, vyplývá, že státy zřejmě jen mírně zpřísní své předchozí závazky v oblasti klimatu a nestanoví nové, přísné cíle. Mnozí z vedoucích představitelů skupiny odletí v neděli ze zasedání v Římě do Glasgow, kde v pondělí začne klimatický summit Organizace spojených národů COP26. Ten je považován za důležitý pro řešení hrozby globálního oteplování.
Na minimální dani se už začátkem října dohodla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), nyní ji následovala i skupina G20. Nadnárodní podniky mají podle dohody od roku 2023 platit sazbu ve výši nejméně 15 procent. OECD odhaduje, že díky minimální dani získají státy jako celek dodatečné daňové příjmy v hodnotě kolem 150 miliard dolarů ročně.
Změnu daňového systému po čtyřech letech jednání na úrovni OECD schválilo 136 zemí a jurisdikcí včetně České republiky, jež vytvářejí více než 90 procent globálního hrubého domácího produktu (HDP). Ministři financí a šéfové centrálních bank zemí G20 dohodu schválili před dvěma týdny. Nová pravidla mají pomoci v boji proti daňovým rájům, a mnozí proto změnu daňového systému označují za přelomovou. Podle odhadů ekonoma a člena Národní ekonomické rady vlády Lukáše Kovandy by mohla česká státní pokladna díky dohodě získat navíc až šest miliard korun ročně.
V Římě je o víkendu kvůli summitu zvýšená bezpečnostní pohotovost a k udržení pořádku bylo nasazeno až 6000 policistů a 500 vojáků. Povolena byla dvě protestní shromáždění, demonstranti jsou ale drženi daleko od centra summitu.
Šéfové států a vlád cestu do Říma využili i k jednáním nad rámec summitu G20. Spojené státy a Evropská unie se dohodly na vyřešení vleklého obchodního sporu ohledně amerických cel na ocel a hliník. Spor zahájil v roce 2018 tehdejší americký prezident Donald Trump. Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje uvedla, že nová dohoda umožní zemím EU vyvážet do Spojených států ročně 3,3 milionu tun oceli bez cla, a to v rámci systému celních kvót. Vyšší objemy dovozu budou podléhat clu, ale určité ocelářské produkty, které v minulém roce získaly výjimky z amerických cel, by se mohly dovážet bezcelně nad rámec kvót. Včetně výjimek by tak v příštím roce byl od cla osvobozen dovoz 4,3 milionu tun oceli.
Americký prezident Joe Biden se rovněž sešel s německou kancléřkou Angelou Merkelovou a jejím pravděpodobným nástupcem na postu šéfa spolkové vlády Olafem Scholzem. Podle prohlášení zveřejněného na stránkách Bílého domu prezident zdůraznil, že je důležité "zajistit, aby Rusko nemohlo manipulovat dodávkami zemního plynu kvůli nekalým politickým účelům".
Zdroj: ČTK
